středa 16. října 2013

Mánie...

většina lidí ji má. Někdo celoživotně, někdo nárazově. Já to mám půl na půl :-)

Mezi moje nejoblíbenější a celoživotní mánie patří sbírání kamenů (rok a půl jsme vozili pod sedadlem v autě kámen velikosti mužské dlaně a nikomu to nepřišlo ani trochu divné), laků na nehty (ovšem průběžně se jich zase zbavuju abych to vůbec měla kam dávat a taky se mi v různých životních obdobích mění odstíny... ještě před rokem bych na nehty nedala nic s nádechem do růžova a jedinou možnou volbou pro mě byla modrá nebo zelená... a dnes? mám asi tak triliardu různě růžových laků :-), náušnic (ty už si sama vyrábím s čímž se pojí syslení různých druhů korálků) a receptů (které málokdy uvařím... už jako malá jsem měla kuchařku, ve které bylo přes dvacet receptů na přípravu kapra a to mi bylo asi 8 let).

Mou momentální mánií je háčkování. Asi si řeknete, že sem upadla na hlavu, ale je to neskutečně uklidňující a navíc zima má být letos obzvlášť tuhá (což mi připomíná, že si musím ještě pořídit jednu bundu). Takže teď jenom sedím s háčkem v ruce a zásobuju se čepicema. Už mám 4 + nějaké co odcestovaly k ségře nebo jinam. Nejspíš jich pár spíchnu i na vánoce jako dárek. Současně se snažím vymyslet nějaký originální motiv na ozdobu. Nevím jestli střídat brože nebo přišít korálky nebo co...

Příze a háčky se mi tu válí už víc než rok a ani sem se jich netkla, ale teď z ničeho nic mě to chytlo a asi mě to dlouho nepustí... teda dokud nebudou všechny hlavinky v teple :-)

A co vaše mánie a úlety?

pondělí 14. října 2013

Podzim make me happy...

Dámy vrátila jsem se!

Na blogu nepřibylo nic od května. V té době jsem měla hodně volného času, takže jsem pořád jenom cvičila a přemýšlela, jak shodit další a další kila. Dneska je to jinak.

Brala jsem svoje hubnutí tak vážně, že se se mnou podle slov mých blízkých už nedalo mluvit o ničem jiném. Pořád jsem četla knížky (zásadně o hubnutí  a cvičení), pořád jsem koukala na filmy a seriály (Zhubni nebo přiber, Jste to, co jíte a The Biggest looser,..) a pořád jsem chodila ven (plavat, jezdit na kole,...)... no zkrátka se všechno motalo kolem shazování až jsem po několika měsících a pár kilech dole zjistila, že mám totálně vymytý mozek.

Dala jsem si indiánka, koupila si Elle a začala znovu normálně přemýšlet.

Ano, shozená kila jsem nabrala zpět, ale nakonec jsem i s konfekční velikostí 42-44 spokojenější než před tím. Zase jsem začala chodit do knihovny a hlavně začala přemýšlet pozitivně. Nakonec jsem si našla novou práci  a nestíhala jsem už naprosto nic (sled dvanáctek někdy i pět šest dní po sobě dá člověku pěkně zabrat). No teď jsem zase na pracáku, ale vypadá to, že se zase blýská na lepší časy a snad už v listopadu budu zase zaměstnancem.


Tak to je posledních asi šest měsíců, ve kterých se stalo hodně věcí, které zase trochu posunuly můj život. Některé dopředu, některé trochu do boku a teď musím zase zjistit jak ho začít žít tak abych byla šťastná.


Jak vy zvládáte životní kotrmelce?