Dneska je úplněk. To v lunárním kalendáři znamená, že bychom si měli dát půst. Nejlépe absolutní. Jenže já zaprvé nejsem takový blázen, abych se týrala hlady a za druhé jíst musím neb jsem se dala na sport :-)
Takže jsem zvolila variantu B - odlehčený zelenino-ovocný den. A jak to dopadlo?
No vstala jsem nečekaně pozdě, až v osm, ale na rotoped jsem si čas našla.
čas: 34 minut
průměrný tep: 130
spáleno: 283 kcal
ujeto: 9,6 km
Vzhledem k tomu, že dneska je obzvlášť krásný den, rozhodla jsem se jít do práce pěšky (cca 30 minut). Snídani jsem vynechala, ale už v ten moment jsem cítila, že je to špatně, ale chtěla jsem ten půst vydržet. Došla jsem do práce a už mi bylo dost mizerně. Nálada na bodě mrazu, energie žádná. Radka mě poslala pro něco do papíráku, tak jsem se stavila do Albertu s tím, že si teda místo půstu udělám zelenino-ovocný den. Koupila jsem dvě mandarinky a řepu. Jedna mandarinka padla v 11, druhá v půl 12. Hlad jako takový se nedostavoval, ale začala se mi motat hlava. V jednu už to bylo k nevydržení, tak jsem zhltla tyčinku poslední záchrany (aneb proteinovku z DM) a rozhodla se tuhle tu kravinu ukončit. Po cestě jsem si koupila kukuřici a teď už je mi celkem dobře.
Odpoledne se budu věnovat bakalářce a při ulici si dám ještě půl hodinku jízdy. A s půsty je konec!
Update 19:40
Právě jsem odpadla z rotopedu. Zatím musím říct, že to je ta za poslední rok druhá nejlepší věc, co jsme si koupili s přítelem. Přijde mi, že i v něm se něco hnulo (protože ani jeden nemám úplně ideální váhu) a dal se na sport - odpoledne mi udělal radost a zmizel s kámošem na kolo a já tak měla čas na bakalářku. Teď jsou na hokeji, takže jsem se mohla v klidu zapotit při cvičení. To dopadlo takhle:
čas: 42 minut
průměrný tep: 132
spáleno: 355 kcal
ujeto: 11 km
Jsem se sebou maximálně spokojená. Bude se mi dneska dobře usínat. Teď se jdu najíst a pak se budu dívat, jak se hubne v Anglii :-)
středa 28. listopadu 2012
úterý 27. listopadu 2012
Je to domááá...
Konec výmluvám, že je venku hnusně (a proto nemůžu jít na kolo, brusle, běhat...doplňte si podle libosti), že nemám prachy na chození do posilky na kardio stroje, že Jill už mě nebaví (a tak nemám co cvičit)...
Dlouhou dobu jsem se vám zmiňovala o tom, že si s přítelem chceme na vánoce pořídit rotoped. Dlouhhou dobu to přítel bral jako vtip a bylo mu to u zádi. A dlouhou předlouhou dobu se nic nedělo.
Až do včerejška...(pokud vás nezajímá, jak se k nám rotoped dostal, přeskočte o dva odstavce níž)
Sedím si tak v ložnici a smolím něco do bakalářky (ano, těch pár vět od paní z Aury mělo na mě takový vliv, že už jsem naprosto v klidu - navíc po včerejšku mě uklidňuje i to, že jsou dosud jedinci, kteří ani 2 týdny před termínem odevzdání bakalářky nemají ani čárku a navíc ani neřeší to, že budou v lednu nějaké státnice), když v tom se z obýváku ozve přítel: "Zlato, poď sem něco sem našel". Tak já letím, co se děje, co tak skvělého našel (že by náušnice, kterou už týden hledám?). Dojdu do obýváku a on na mě: "co ty na to říkáš?" a ukazuje na rotoped "já už sem tam volal a můžem si pro něj přijet hned". Stojím, koukám a nechápu. Moc se mi už ale nikam nechtělo, tak jsem se ho snažila ukecat, abysme pro něj jeli až dneska odpoledne, jenže tak dlouho o tom mluvil, že mi bylo jasné, že na bakalářku už mít klid stejně nebudu, tak jsem kývla a jelo se.
Prodával ho takový manželský pár v nejlepších letech, že prej ho pán dostal, když dělal fušku u nějakého hokejisty (přítel tvrdí, že prvoligového), který ho chtěl vyhodit, a tak si ho vzal, ale nikdo na něm doma nejezdí, tak co s ním, že?
No jako všechny moje příběhy to má dobrý konec. My jsme si udělali radost na vánoce, oni mají zase o pár stovek na dárky víc a všichni můžeme být spokojení.
A co z toho plyne pro mě?
Už se nemám na co vymlouvat, takže můžu začít makat a tu půlhodinku a víc si klidně každý den najdu. Oprášila jsem svůj "sportovací deníček", přeměřila jsem se a můžem jít na to.
Po té dlouhé odmlce od sportu a potažmo i zdravého jídla jsem zase něco nabrala zpátky (bohužel v centimetrech, ne na kila).
A teď by to teda chtělo zase nějaké ty cíle:
Ještě mě napadlo dát si nějaký cíl jízdy. Jedna slečna má za cíl na cross trenažeru objet hranice republiky, což mi přijde celkem fajn cíl, tak možná se nechám inspirovat.
A dnešní cvičení?
Ráno 7:30
Rotoped
Čas: 25 minut - přednastavený program Weight lose
Průměrný tep: 150 t/min - hodně mě překvapilo jak jsem se u toho nadřela a zapotila
Spálené kalorie: 263 kcal/ 1101 kJ
Najeto: 6,3 km (zbývá: 2 283,7km)
V plánu mám ještě:
Tak se zatím mějte krásně holky moje a těšte se na moje další výsledky ;-)
PS: no takže sem právě zjistila, že na objetí celé ČR musím zdolat 2 290 kilometrů.
Tak hurá do toho!
Dlouhou dobu jsem se vám zmiňovala o tom, že si s přítelem chceme na vánoce pořídit rotoped. Dlouhhou dobu to přítel bral jako vtip a bylo mu to u zádi. A dlouhou předlouhou dobu se nic nedělo.
Až do včerejška...(pokud vás nezajímá, jak se k nám rotoped dostal, přeskočte o dva odstavce níž)
 |
| Zdroj |
Prodával ho takový manželský pár v nejlepších letech, že prej ho pán dostal, když dělal fušku u nějakého hokejisty (přítel tvrdí, že prvoligového), který ho chtěl vyhodit, a tak si ho vzal, ale nikdo na něm doma nejezdí, tak co s ním, že?
No jako všechny moje příběhy to má dobrý konec. My jsme si udělali radost na vánoce, oni mají zase o pár stovek na dárky víc a všichni můžeme být spokojení.
A co z toho plyne pro mě?
Už se nemám na co vymlouvat, takže můžu začít makat a tu půlhodinku a víc si klidně každý den najdu. Oprášila jsem svůj "sportovací deníček", přeměřila jsem se a můžem jít na to.
Po té dlouhé odmlce od sportu a potažmo i zdravého jídla jsem zase něco nabrala zpátky (bohužel v centimetrech, ne na kila).
A teď by to teda chtělo zase nějaké ty cíle:
- denně minimálně půl hodiny na rotopedu
- zlepšit jídlo = jíst pravidelněji a hlavně lépe
- nevynechávat bílkoviny - když už to maso zas tak nemusím, tak aspoň jíst jídla, ve kterých je bílkovin dost
- ubrat cukrů = omezit sladkosti, nesladit čaj
- dát si jeden den posilování nebo aspoň protažení - hlavně ruce, které při jízdě nezatěžuju
- chodit plavat 2x týdně (úterý odpoledne a čtvrtek ráno nebo odpoledne)
Ještě mě napadlo dát si nějaký cíl jízdy. Jedna slečna má za cíl na cross trenažeru objet hranice republiky, což mi přijde celkem fajn cíl, tak možná se nechám inspirovat.
A dnešní cvičení?
Ráno 7:30
Rotoped
Čas: 25 minut - přednastavený program Weight lose
Průměrný tep: 150 t/min - hodně mě překvapilo jak jsem se u toho nadřela a zapotila
Spálené kalorie: 263 kcal/ 1101 kJ
Najeto: 6,3 km (zbývá: 2 283,7km)
V plánu mám ještě:
- 14:00 - 15:00 - plavání
- večer zase rotoped - no jo jsem zvědavá jak dlouho bude trvat než první nadšení opadne
Tak se zatím mějte krásně holky moje a těšte se na moje další výsledky ;-)
PS: no takže sem právě zjistila, že na objetí celé ČR musím zdolat 2 290 kilometrů.
Tak hurá do toho!
čtvrtek 22. listopadu 2012
Pořád mě to nepustilo aneb Fler podruhé
Pořád mi to leží v hlavě, pořád mám touhu něco hezkého vyrábět - a pořád nic hezkého nevyrábím :-)
Prodejci a prodejkyně z Fleru mi jsou pro mě naprosto kouzelnými bytostmi. Pokaždé když vidím novou reportáž ve FlerMagu o nějakém zajímavém prodejci, hned si ji musím přečíst. Posledně mě zaujala Olipoli, o ktekré tam byl úžasný článek.
Její krásné víly mě absolutně nadchly a technika, kterou je vyrábí není prej vůbec složitá a hlavně není finančně náročná. K suchému plstění potřebujete jenom speciální jehlu, ovčí rouno a podložku. Toť vše. Kdo by se bál, že ovčí rouno je drahá záležitost, toho vyvedu z omylu. Stojí kolem 15 korun za 10g.
Na netu jsem si našla i jak se má správně plstit, a tak si asi v polední pauze půjdu udělat radost a půjdu si rouno koupit a vyzkouším to. Třeba z toho nakonec budou hezké dárky na Vánoce, kdo ví?
A co vy? Jaký máte vztah k ručním pracím a kreativním činnostem celkově?
 |
| Zdroj |
Její krásné víly mě absolutně nadchly a technika, kterou je vyrábí není prej vůbec složitá a hlavně není finančně náročná. K suchému plstění potřebujete jenom speciální jehlu, ovčí rouno a podložku. Toť vše. Kdo by se bál, že ovčí rouno je drahá záležitost, toho vyvedu z omylu. Stojí kolem 15 korun za 10g.
Na netu jsem si našla i jak se má správně plstit, a tak si asi v polední pauze půjdu udělat radost a půjdu si rouno koupit a vyzkouším to. Třeba z toho nakonec budou hezké dárky na Vánoce, kdo ví?
A co vy? Jaký máte vztah k ručním pracím a kreativním činnostem celkově?
pondělí 19. listopadu 2012
Běhající spolubojovnice za štíhlejší těla...
...poraďte s jakou knížkou jste začínaly nebo jak jste se vlastně k běhání dostaly a odhodlaly se...
Klidně přihoďte odkaz na svůj blog, jestli ho máte o běhání, ráda se přiučím.
Pa vaše M.
Kamínky pro potěchu oka
Poslední dobou mě to táhne k přírodě.
Motat se kolem řeky a hladit vodu, nadechnout se vůně lesa...na to teď moc času nezbývá a to mě ubíjí. Snažím se s tím bojovat všemožně. Bohužel právě v nejvytíženějším období na mě přišla taková duchovně naladěná chandra. Chtěla bych se věnovat malování, dotýkat se přírody a číst "zásadní" knihy, ale nestíhám to a to mě deprimuje.
Abych to aspoň trochu zmírnila, zašla jsem si dneska do obchůdku s kamínky, olejíčky, andělskými knihami a podobnýma serepetičkama mě momentálně dost blízkýma.
Chtěla jsem nějaký talisman, něco co mě nakopne, co mi dodá energii a pomůžemi v momentě, kdy už se na to všechno budu chtít vyprdnout.
Paní v auře, která mi sama o sobě dodává pocit, že všechno je tak jak má být a že všechno se povede, mi poradila, že na takové předzkouškové stresy jsou výborné Křišťál, který je takový "kámen pro všechno", Růženín, který je andělský nebo Ametist, který je spíš duchovní.
Mě to ale pořád táhlo úplně jiným směrem. Všechny tyto kameny jsou světlé s různými odstíny růžové a fialové...to moje intuice mě táhla k oranžovým kamenům a volba nakonec padla na Karneol. Paní prodavačka mi řekla, že vybírat intuicí je mnohem lepší než to brát tak že zrovna tenhle kámen je na to a to, a tak si ho prostě vezmu.
Koupila jsem si teda krásný karneolový náhrdelník. Stačilo abych si ho zamotala mezi prsty a bylo jasné, že to je ten pravý. Hned jsem si na netu hledala, co je to vlastně teda za kámen a k čemu se používá. Moje intuice mě vedla opravdu neomylně, používá se protože:
Podporuje vitalitu a tvůrčí schopnosti, pomáhá při nedostatku motivace, tlumí hněv, zlobu, vztek, dodává sebedůvěru, chrání myšlenky, tlumí lenost, nečinnost a nezájem, dodává chuť do života, používá se jako psychická podpora při léčbě těžkých nemocí.
Léčí žíly a jejich onemocnění, čistí krev a staví krvácení, ovlivňuje sexualitu, léčí potenci, napomáhá při pokusech o otěhotnění, léčí části pohlavního ústrojí, upravuje nepravidelnou a bolestivou menstruaci, používá se jako prevence proti předmenstruačnímu syndromu, odvodňuje, pomáhá při léčbě revma, problémech kyčlí a cukrovky.
ZDROJ
Teď už jen čekat, až vyleze sluníčko, abych ho mohla nabít a očistit.
A abyste neřekly, že už sem píšu jen o tom jak jsem strašně vystresovaná a jak nic nestíhám a nepíšu sem nic o cvičení, což je asi hlavní důvod proč sem chodíte, tak vám řeknu, že v poslední době díky tomu všemu stresu přibírám a vůbec se mi to nelíbí. Hodně chodím, protože můžu být venku, ale ani to už se mi moc nechce, protože není vůbec hezky i když dneska je abnormální teplo. Takže si v podstatě nešťastně kynu a čekám až se všechno přežene a budu se tomu zase věnovat naplno. Tak a ve čtvrtek si asi zajdu na plavání!
Motat se kolem řeky a hladit vodu, nadechnout se vůně lesa...na to teď moc času nezbývá a to mě ubíjí. Snažím se s tím bojovat všemožně. Bohužel právě v nejvytíženějším období na mě přišla taková duchovně naladěná chandra. Chtěla bych se věnovat malování, dotýkat se přírody a číst "zásadní" knihy, ale nestíhám to a to mě deprimuje.
 |
| Zdroj |
Chtěla jsem nějaký talisman, něco co mě nakopne, co mi dodá energii a pomůžemi v momentě, kdy už se na to všechno budu chtít vyprdnout.
Paní v auře, která mi sama o sobě dodává pocit, že všechno je tak jak má být a že všechno se povede, mi poradila, že na takové předzkouškové stresy jsou výborné Křišťál, který je takový "kámen pro všechno", Růženín, který je andělský nebo Ametist, který je spíš duchovní.
Mě to ale pořád táhlo úplně jiným směrem. Všechny tyto kameny jsou světlé s různými odstíny růžové a fialové...to moje intuice mě táhla k oranžovým kamenům a volba nakonec padla na Karneol. Paní prodavačka mi řekla, že vybírat intuicí je mnohem lepší než to brát tak že zrovna tenhle kámen je na to a to, a tak si ho prostě vezmu.
Koupila jsem si teda krásný karneolový náhrdelník. Stačilo abych si ho zamotala mezi prsty a bylo jasné, že to je ten pravý. Hned jsem si na netu hledala, co je to vlastně teda za kámen a k čemu se používá. Moje intuice mě vedla opravdu neomylně, používá se protože:
Podporuje vitalitu a tvůrčí schopnosti, pomáhá při nedostatku motivace, tlumí hněv, zlobu, vztek, dodává sebedůvěru, chrání myšlenky, tlumí lenost, nečinnost a nezájem, dodává chuť do života, používá se jako psychická podpora při léčbě těžkých nemocí.
Léčí žíly a jejich onemocnění, čistí krev a staví krvácení, ovlivňuje sexualitu, léčí potenci, napomáhá při pokusech o otěhotnění, léčí části pohlavního ústrojí, upravuje nepravidelnou a bolestivou menstruaci, používá se jako prevence proti předmenstruačnímu syndromu, odvodňuje, pomáhá při léčbě revma, problémech kyčlí a cukrovky.
ZDROJ
Teď už jen čekat, až vyleze sluníčko, abych ho mohla nabít a očistit.
A abyste neřekly, že už sem píšu jen o tom jak jsem strašně vystresovaná a jak nic nestíhám a nepíšu sem nic o cvičení, což je asi hlavní důvod proč sem chodíte, tak vám řeknu, že v poslední době díky tomu všemu stresu přibírám a vůbec se mi to nelíbí. Hodně chodím, protože můžu být venku, ale ani to už se mi moc nechce, protože není vůbec hezky i když dneska je abnormální teplo. Takže si v podstatě nešťastně kynu a čekám až se všechno přežene a budu se tomu zase věnovat naplno. Tak a ve čtvrtek si asi zajdu na plavání!
neděle 18. listopadu 2012
Nakrmte si toho svého...
na blogu Miss Cherry jsem se dozvěděla o téhle prímové akci, takže kdo chcete pomoct pejskům z útulku neváhejte a klikejte.
O co jde?
Kliknutím na tento odkaz: http://www.spechato.cz/naplntemisky/azyl-pes
O co jde?
Kliknutím na tento odkaz: http://www.spechato.cz/naplntemisky/azyl-pes
se dostanete na stránky útulku. Dole se vám zobrazí pejsci a u každého jsou procenta a tlačítko nakrmit. Tím že na tlačítko nakrmit kliknete se procento zvyšuje. Až budou mít všichni psi 100% dostane útulek 1 tunu krmiva pro psi a kočky.
Nic vás to nestojí, jen tu chvilku času, tak pomáhejte se mnou!!
Zakoupila jsem patáky, oblbováka a lomcováky...
...neb jsem v časovém presu a mám nervy na pochodu, nechala jsem dnes v lékárně doktora Maxe dvě stovky korun českých...
Do oka mi padlo Ginko a Guarana.
Ze sestřiných předešlých zkušeností tuším, že by to mohlo fungovat. Vy, bakalářky, inženýrky či magistry, určitě znáte ten pocit, kdy musíte zabrat, zatnout zuby a prostě sednout nad učení nebo psaní vysokoškolských prací, ale prostě se vám nechce. Vím, že určitě se některá najde. Já celý den v podstatě probendím, a pak si večer lehnu do postele s tím, že jdu spát a v hlavě mi běží tisíc skvělých nápadů, co do bakalářky přidat, co jsem tam ještě zapomněla a tak dále.
Abych se konečně dokopala potřebuju prostě asi patáky.
Tak nazdraví, jdu si lupnout první dva!
Do oka mi padlo Ginko a Guarana.
Ze sestřiných předešlých zkušeností tuším, že by to mohlo fungovat. Vy, bakalářky, inženýrky či magistry, určitě znáte ten pocit, kdy musíte zabrat, zatnout zuby a prostě sednout nad učení nebo psaní vysokoškolských prací, ale prostě se vám nechce. Vím, že určitě se některá najde. Já celý den v podstatě probendím, a pak si večer lehnu do postele s tím, že jdu spát a v hlavě mi běží tisíc skvělých nápadů, co do bakalářky přidat, co jsem tam ještě zapomněla a tak dále.
Abych se konečně dokopala potřebuju prostě asi patáky.
Tak nazdraví, jdu si lupnout první dva!
sobota 17. listopadu 2012
Když jsem ve stresu, tak prostě žeru!
Přiznám se bez mučení, je to tak.
A protože toho stresu dnes bylo víc než je zdrávo, odneslo to jedno pivo a snikerska. Fakt to bodlo.
A protože toho stresu dnes bylo víc než je zdrávo, odneslo to jedno pivo a snikerska. Fakt to bodlo.
čtvrtek 15. listopadu 2012
Kalhotový gang u nás ve městě
Dobré ráno slečny,
musím vás informovat o věci, která se týká nejspíš většiny z nás (hubnoucích, cvičících či posilujících). Jako první ze dvou sester jsem měla právo zdědit matčinu postavu...k mé velké smůle se to rovná dědictví několika předchozích, dietami se trápících generací. Pro mě to znamená dost pomalý metabolismus a sklony k nadměrnému ukládání tuků na stehnech a břiše. Díky mami, díky babi! Babička se s tím celý život pere za pomoci různých diet, hladovek a podobně, ale o cvičení nemůže být řeč, takže je celý život nervní a obézní. Mamka zvolila cestu opačnou. Hodně cvičila, ale zase málo jedla. Proto ten zpomalený metabolismus.Co mě ale na celé té prekérní situaci štve nejsou ani tak faldy na břiše a třesoucí se stehna...největší můj problém byl nákup kalhot. Sehnat si kalhoty, do kterých bych takzvaně vplula napoprvé, to byl pro mě sen, bohužel dost nesplnitelný. Nakupování kalhot byl pro mě vždycky stres. Asi dvakrát se mi podařilo ukořistit kalhoty v sekáči (kolem 150,-), ale v normálním obchodě jsem měla dost málo šancí. Přemýšlela jsem, že se kvůli tomu naučím šít kalhoty sama, ale na to jsem asi moc líná.
Mám prostě pocit, že v našem městě funguje nějaká kalhotová mafie, která dodává kalhoty jen jednoho tvaru. Dřív jsem měla problém je přetáhnout přes zadek (moje vina), později už i přes stehna (ty byly ale pořád stejné) a teď už je v některých případech nepřetáhnu ani přes lýtka. Tak mi někdo řekněte, jak to sakra šijou. To nechápu.
Naštěstí pro se ale včera můj drahoušek strašně nudil...nudil se tááák strašně, že ani neumyl nádobí a nenakrmil morčata :-) a pak ta nuda přešla v nečekanou aktivitu, aktivitu, kterou většinou spolu s výbuchem vzteku, že na mě po každém praní vypadne z přítelovy skříně kopa zmuchlaného oblečení...typujete správně...ON SI ZAČAL PŘEROVNÁVAT VĚCI VE SKŘÍNI!!! Sám od sebe se prostě zvedl a šel si uklidit ve skříni.
Začal dost chaoticky vyhazovat na jednu hromadu věci, které jenom potřebují vyprat a tu stejnou hromadu házel i věci, které chtěl vyhodit, takže nakonec ani nevěděl co kam vlastně patří. Na dně skříně (jediné složené ode mě, které zůstaly tak jak jsem je tam dala asi před půl rokem) ležely troje džíny. Začal se do nich cpát aby zjistil, že i když zatáhne břicho, tak se do nich prostě nenacpe. Naštvaně je hodil za gauč a tam jsem po nich chňapla já.
a voiláá...já se do nich oblékla a zjistila, že jsou to ty nejfajnovější kalhoty, co jsem kdy na sobě měla. Nikde neodstávaly, nikde příliš neobepínaly a nikde nedělaly kapsy.
Poučení pro příště...nakupovat v pánském oddělení :-)
A co vy a nákup kalhot? Nebo máte nějaký jiný kousek šatníku, který nemůžete za boha sehnat?
BTW: KOLIKATERY KALHOTY SI MUSÍTE VYZKOUŠET, NEŽ VÁM JEDNY PADNOU?
Já tak patnáctery, minimálně!
Prosím dost! :D
Milé blogerky hubnoucí i kosmetické,
vy jste se snad zbláznily!
Já nemám čas na cokoliv a vy na mě chrlíte hromady nových článků :-) Ach jo... nestíhám to číst, a nebo to naopak stíhám a tudíž nestíhám to co bych stíhat měla.
Dneska už jsem se konečně pustila do té slavné kalkulace. Už mám hotovou dopravu, ale asi to až tak slavné nebude, takže počítám, že to budu muset přepočítat znovu. Hlavně udělat nový itinerář a z toho mě asi jebícne.
Teď jen doufám, že přítel pojede odpoledne na kolo, takže bych snad mohla mít možnot mu vzít jeho noťas a dělat na něm, protože má větší monitor než ten můj prcek. Takže celé odpoledne strávím nad tím, že budu předělávat a přepočítávat, co už mám vlastně dávno hotové. No nekup to!
Za hodinku mě čeká akční líčení od Astoru, na které už se moc těším. Pak trochu po nákupech a hurá domů. Pouklízím, najím se a bude zase večer. Uff
No takže tak...
vy jste se snad zbláznily!
 |
| Zdroj |
Dneska už jsem se konečně pustila do té slavné kalkulace. Už mám hotovou dopravu, ale asi to až tak slavné nebude, takže počítám, že to budu muset přepočítat znovu. Hlavně udělat nový itinerář a z toho mě asi jebícne.
Teď jen doufám, že přítel pojede odpoledne na kolo, takže bych snad mohla mít možnot mu vzít jeho noťas a dělat na něm, protože má větší monitor než ten můj prcek. Takže celé odpoledne strávím nad tím, že budu předělávat a přepočítávat, co už mám vlastně dávno hotové. No nekup to!
Za hodinku mě čeká akční líčení od Astoru, na které už se moc těším. Pak trochu po nákupech a hurá domů. Pouklízím, najím se a bude zase večer. Uff
No takže tak...
úterý 13. listopadu 2012
...nic se neděje, a proto nestíhám...
Ahoj ahoj,
tak čím bych začala?
Vlastně se nic moc neděje. Jenom musím napsat bakalářku a naučit se na státnice v rekordním čase...a skutečnost? Vůbec se mi do toho nechce, takže skoro nic vlastně nedělám, a proto jsem furt ve stresu, že nestíhám, ale když to někomu řeknu, tak stejně řekne, že mě ani neviděl nic dělat. Je to začarovaný kruh.
S přítelem teď plánujeme, že si na Vánoce navzájem koupíme rotoped. Ne jako že si koupíme dva, ale jeden na půl :-) Přes zimu se nám nic moc nechce a ty lyže jednou za dva týdny to nespasí, takže tak.
...ale taky je důležité být v pohodě, protože když se budete jenom stresovat jídlem (a spíš tím, co nesmíte jíst, co považujete za fuj!) nepůjdou kila tak dobře dolů. Jak říká paní Kateřina Cajthamlová, když churaví duše, tak se to podepíše hlavně na těle. Svou knihovnu jsem teda rozšířila o literaturu o osobnostním rozvoji a tom jak se správně motivovat, jenže...
...mohla bych si udělat nádherný plán toho jak se budu krásně stravovat a jak budu cvičit a budu v pohodě, jenže to mi pak nebude zbývat ten čas na bakalářku (kterou s vlastně stejně moc nezabývám) a státnice (ty jsou až v únoru skoro)...no tak to pak vypadá tak, že udělám kousek bakalářky, přečtu si, co bych ideálně měla cvičit a jak jíst a pak myslím na to, že nestíhám, takže stejně přiletím domů, slupnu něco aby se neřeklo a pak jsem z toho v depresi, že nejím zdravě...
Až budu mít napsanou bakalářku a odstátnicováno, tak:
- Zajdu k obvoďačce na preventivní prohlídku
- Řeknu jí, aby mě poslala k někomu, kdo mi pomůže zhubnout
- Budu si hledat práci
- Navštívím od každé sportovní lekce co je u nás ve městě jednu a pak si vyberu tu, která mě bude nejvíc bavit a začnu tam chodit
- Našetřím si 2 000,- na to, abych mohla chodit na Vacu Power 4 000 nebo na Slim Belly
- Schrastím někde 3 500,- na výživovou poradkyni (kdyby to u obvoďáka neklaplo)
- Pojedu na víkendovou jógu
- Přihlásím se na kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou, který mě tak láká
- Rozhodnu se jestli a případně kam půjdu dál na výšku
- Začnu běhat - nebo aspoň hodně rychle chodit - můj běhací cíl se odsouvá na příští jaro
a tak dále a tak dále...většina těch věcí závisí na tom jak rychle si najdu práci, abych na ty věci měla peníze. Upřímně to, co nezávisí na penězích není většinou tak skvělé :-)
No a článek je zase na světě! Jak já to dělám?
Mějte se hezky a myslete na mě jak se neučím a nepíšu bakalářku :-)
čtvrtek 8. listopadu 2012
Zmožená žena...aneb nejtěžší je se dokopat!
Nastíním vám můj včerejší pod večer, potažmo večer.
Přítele si vyzvedli kamarádi v pět odpoledne - šli na hokej. Já tam nechodím, protože tomu nerozumím, je tam zima a navíc z těch chlapů nic nevidím (jó fotbal - teda ta naše pralesní liga - to je něco jiného, tam se to hezky rostlýma chlapama jen hemží a k vidění je toho spoustu). Takže středeční odpoledne jsou zadána pro mě. Jenže....
....už je to zase měsíc, takže si asi dokážete představit ty stavy, ty chutě, ty nálady co se mnou včera odpoledne mávaly. A já malá, slabá (i když jsem si připadala jak těhotná slonice) jsem to prostě nezvládla. Rozdělala jsem si Milku s kousky karamelu (takovou tu malou šedesátigramovou), otevřela Coca Colu, pustila si Zoufalé manželky a bombardovala všechny na FB otravnými výlevy.... prostě jsem tomu nechala volný průběh.
Pak se přihnal přítel s kamarádem v patách a obsadili televizi, že tam je fotbal a taky tenis a že to prostě musí vidět, jinak to nepřežijou. Vytáhli citronové pivko a otevřeli brambůrky...no nejsou to žádní nezdvořáci, a tak mi nabídli... a já ve své nerozvážnosti jsem prostě kývla.
Večer už mě sžíraly výčitky svědomí. Znáte to, čokoládu zblajznete během pěti vteřin, ale vyčítáte si to ještě dva dny :-) Takže jsem se zavrtala do peřin s Dietou a spytovala jsem svědomí. Kolem desáté mě napadl ten spásný nápad, že si zítra (tedy dnes) zajdu na kondiční plavání. Budík jsem si přenastavila z 8:30 na 6:40 a šla si lehnout.
Ráno v 6:40 mi budík zazvonil. Posadila jsem se na posteli a zděšeně se rozhlížela, co se jako děje. Když mi došlo, že se mám vyhrabat z té vyhřáté postele a jít plavat do té studené vody, otřepala jsem se hrůzou. Pak mi to ale nedalo a šla jsem se chystat.
Je dvanáct hodin. Začínají mě pekelně bolet ruce (hlavně teda ramena), ale mám ze sebe naprosto úžasný pocit, že jsem to zase jednou dokázala a přinutila se něco pro sebe udělat i když se mi vůbec nechtělo.
Nakonec to bylo fajn a na večeři si udělám salát s tuňákem, tak!
Přítele si vyzvedli kamarádi v pět odpoledne - šli na hokej. Já tam nechodím, protože tomu nerozumím, je tam zima a navíc z těch chlapů nic nevidím (jó fotbal - teda ta naše pralesní liga - to je něco jiného, tam se to hezky rostlýma chlapama jen hemží a k vidění je toho spoustu). Takže středeční odpoledne jsou zadána pro mě. Jenže........už je to zase měsíc, takže si asi dokážete představit ty stavy, ty chutě, ty nálady co se mnou včera odpoledne mávaly. A já malá, slabá (i když jsem si připadala jak těhotná slonice) jsem to prostě nezvládla. Rozdělala jsem si Milku s kousky karamelu (takovou tu malou šedesátigramovou), otevřela Coca Colu, pustila si Zoufalé manželky a bombardovala všechny na FB otravnými výlevy.... prostě jsem tomu nechala volný průběh.
Pak se přihnal přítel s kamarádem v patách a obsadili televizi, že tam je fotbal a taky tenis a že to prostě musí vidět, jinak to nepřežijou. Vytáhli citronové pivko a otevřeli brambůrky...no nejsou to žádní nezdvořáci, a tak mi nabídli... a já ve své nerozvážnosti jsem prostě kývla.
Večer už mě sžíraly výčitky svědomí. Znáte to, čokoládu zblajznete během pěti vteřin, ale vyčítáte si to ještě dva dny :-) Takže jsem se zavrtala do peřin s Dietou a spytovala jsem svědomí. Kolem desáté mě napadl ten spásný nápad, že si zítra (tedy dnes) zajdu na kondiční plavání. Budík jsem si přenastavila z 8:30 na 6:40 a šla si lehnout.
Ráno v 6:40 mi budík zazvonil. Posadila jsem se na posteli a zděšeně se rozhlížela, co se jako děje. Když mi došlo, že se mám vyhrabat z té vyhřáté postele a jít plavat do té studené vody, otřepala jsem se hrůzou. Pak mi to ale nedalo a šla jsem se chystat.
Je dvanáct hodin. Začínají mě pekelně bolet ruce (hlavně teda ramena), ale mám ze sebe naprosto úžasný pocit, že jsem to zase jednou dokázala a přinutila se něco pro sebe udělat i když se mi vůbec nechtělo.
Nakonec to bylo fajn a na večeři si udělám salát s tuňákem, tak!
středa 7. listopadu 2012
Ach jo!
Aneb mít prázdnou peněženku, tak by se mi to nestalo...
Dobré ráno všem,
"jsem 23 a bez ohledu na finanční situaci nakupuju vše co mi přijde pod ruku" tak nějak by začínalo moje sezení u psychologa. Jsem blázen do kosmetiky. Mám ráda levnou a nejradši tu ve slevě! Oční stíny si kupuju u vietnamců za 20 - 30 korun max. Laky mám nejradši od Miss sporty nebo od Essence, případně taky z tržnice za 10,-
Takže co jsem si dneska schrastila cestou do práce?
Jeden lak v nádherné bledě modré barvě (10,-), který půjde skvěle dohromady s bílýma a růžovýma nálepkama na nehty (30,-/3 platíčka). Než se pustím do manikúry, vyčistím si pleť čistícím gelem od Garnier (slevněn na 60,-) a ještě před tím vyženu z kuchyně moly "vyháněcí páskou" (12,-). Až budu mít všechno tohle hotové, namaluju se novým štětečkem od Essence (40,-) a použiju k tomu třpytivé stíny (20,-/10 odstínů). No a nakonec tohoto kosmetického maratonu si učešu vlasy novým kartáčem do kabelky (20,-), sednu si k televizi se šálkem zeleného čaje a přečtu si novou Ženu a život (30,-) ke které jsou 2 čistící houbičky jako dárek + vánoční Chuťovka.
Moje dnešní (prozatimní - protože jdu ještě na svačinu) útrata tak činí krásných 222,- z kapesného mi tak zůstalo 88,- ze kterých si koupím asi jedny mentolky před víkendem takže mi zbyde 20,-...nehezká vyhlídka. Asi půjdu zase znásilnit bankomat.
Nejspíš bych měla taky začít myslet na dárky. Nějaké už mám (= 1), ale hlavně že mám letos +/- nápad co komu koupím. Včera jsem na příteli loudila rotoped (vysmál se mi) a štěňátko (málem se udusil smíchy, chudáček) ze vsetínského útulku.
No uvidíme jak to dopadne.
Dobré ráno všem,
"jsem 23 a bez ohledu na finanční situaci nakupuju vše co mi přijde pod ruku" tak nějak by začínalo moje sezení u psychologa. Jsem blázen do kosmetiky. Mám ráda levnou a nejradši tu ve slevě! Oční stíny si kupuju u vietnamců za 20 - 30 korun max. Laky mám nejradši od Miss sporty nebo od Essence, případně taky z tržnice za 10,-
Takže co jsem si dneska schrastila cestou do práce?
Jeden lak v nádherné bledě modré barvě (10,-), který půjde skvěle dohromady s bílýma a růžovýma nálepkama na nehty (30,-/3 platíčka). Než se pustím do manikúry, vyčistím si pleť čistícím gelem od Garnier (slevněn na 60,-) a ještě před tím vyženu z kuchyně moly "vyháněcí páskou" (12,-). Až budu mít všechno tohle hotové, namaluju se novým štětečkem od Essence (40,-) a použiju k tomu třpytivé stíny (20,-/10 odstínů). No a nakonec tohoto kosmetického maratonu si učešu vlasy novým kartáčem do kabelky (20,-), sednu si k televizi se šálkem zeleného čaje a přečtu si novou Ženu a život (30,-) ke které jsou 2 čistící houbičky jako dárek + vánoční Chuťovka.Moje dnešní (prozatimní - protože jdu ještě na svačinu) útrata tak činí krásných 222,- z kapesného mi tak zůstalo 88,- ze kterých si koupím asi jedny mentolky před víkendem takže mi zbyde 20,-...nehezká vyhlídka. Asi půjdu zase znásilnit bankomat.
Nejspíš bych měla taky začít myslet na dárky. Nějaké už mám (= 1), ale hlavně že mám letos +/- nápad co komu koupím. Včera jsem na příteli loudila rotoped (vysmál se mi) a štěňátko (málem se udusil smíchy, chudáček) ze vsetínského útulku.
No uvidíme jak to dopadne.
pondělí 5. listopadu 2012
Muž, který chtěl být šťastný
Jo a ještě jedna věc, když už jsme u toho....
Včera jsem dočetla knížku Muž, který chtěl být šťastný. Trochu mě k tomu dotlačila knihovnice, která už mi posledně vyhrožovala, že to musím vrátit, ale i tak jsem se do toho pustila s chutí.
Jedná se o knížku, která vlastně pojednává o tom, že člověk může dokázat všechno co chce, jenom se musí naučit několika důležitým základním věcem. Nebudu vás okrádat o zážitek z prozření, který se při čtení jistě dostaví, ale jenom vám chci říct, že vám to může hodně pomoct i co se hubnutí (a věcí kolem toho) týká.
V knížce se říká, že můžeš dosáhnout všeho, jen musíš vědět jak. Musíš si předem udělat plán, který bude zahrnovat všechny možnosti jak dosáhneš svého cíle, co tě může potkat cestou, ale taky musíš zvážit, proč to všechno děláš a co se stane až toho cíle dosáhneš?
Zamyslete se nad tím, zaběhněte do knihovny pro knížku, rozjímejte nad ní a pak uvidíte...
...a jestli jste to už někdo četli, dejte mi prosím vědět jaký to na vás udělalo dojem, jestli vás to nějak změnilo nebo obohatilo :-)
Včera jsem dočetla knížku Muž, který chtěl být šťastný. Trochu mě k tomu dotlačila knihovnice, která už mi posledně vyhrožovala, že to musím vrátit, ale i tak jsem se do toho pustila s chutí.Jedná se o knížku, která vlastně pojednává o tom, že člověk může dokázat všechno co chce, jenom se musí naučit několika důležitým základním věcem. Nebudu vás okrádat o zážitek z prozření, který se při čtení jistě dostaví, ale jenom vám chci říct, že vám to může hodně pomoct i co se hubnutí (a věcí kolem toho) týká.
V knížce se říká, že můžeš dosáhnout všeho, jen musíš vědět jak. Musíš si předem udělat plán, který bude zahrnovat všechny možnosti jak dosáhneš svého cíle, co tě může potkat cestou, ale taky musíš zvážit, proč to všechno děláš a co se stane až toho cíle dosáhneš?
Zamyslete se nad tím, zaběhněte do knihovny pro knížku, rozjímejte nad ní a pak uvidíte...
...a jestli jste to už někdo četli, dejte mi prosím vědět jaký to na vás udělalo dojem, jestli vás to nějak změnilo nebo obohatilo :-)
Zázračný účinek jablečného moštu, kterému jsem nevěřila
...no zní to čarovně...
Nejsem zastáncem půstů a podobných tyranských praktik (i když o držení úplňkového půstu uvažuju už víc jak půl roku, jenže mi to vždycky nějak uteče), jenže co můžete dělat když to na vás přijde samo?
Vezmu to hezky od začátku. O víkendu jsme byli u známých, kteří mají velkou úrodu jablek. "Dojeďte si nasbírat, jestli chcete" a že jsme chtěli, tak jsme jeli. Jablek byla fakt pořádná hromada, takže jsme sbírali jako diví. Z posbíraných a potlučených jablek se dělal mošt. Takovou dobrotu, navíc ve stoprocentní biokvalitě a pěkně čerstvou jsem si nemohla nechat ujít. "Brzdi s tym moštem nebo sa z toho posereš" kladla mi na srdce známá. Jenže když ona je to taková lahůdka, že ani tohle varování mě nemohlo zabrzdit. S chutí jsem do sebe nalila ještě dvě skleničky... no a pak jsem se z toho posrala :-) Večer byl krušný, zato ranní vážení (nezvykle v pyžamu) stálo za to, protože půl kila bylo dole. No neberte si ze mě příklad, ale asi chápete, že když se někomu váha na dva měsíce zastaví a ani se nehne, tak i toho půl kila bylo pro mě malým vítěstvím.
Jinak víkend byl takzvaně přežírací bez jakéhokoli pohybu (a stejně mě v neděli bolely nohy jak po dvaceti kilometrové tůře). Nedělní oběd mě totálně dorazil - mé zamilované omáčce s kuřetem a domácím knedlíkem od maminky se prostě nedalo odolat a poobědový Oblížprst byl jako milosrdná kulku do hlavy. Po tomto vydatném a nutričně absolutně příšerném (ale za to výborném) obědě jsem se svalila na kanape, zapnula si Jste to, co jíte a dívala se jak shazují kila tlusťoši (pardon, obézní lidé - ke kterým se taky řadím, ale nechtěla jsem si kazit neděli). A u toho se vám tak krásně usínalo...Vzbudila jsem se v sedm, okoupala se, udělala svoje nedělní čarování v koupelně (což zahrnuje odlíčení, peeling, masku a mazání každého centimetru těla, dlouhé čištění zubů +/- 15 minut, a péče o vlasy) a v devět jsem bez večeře upadla do postele. Jediným pohybem za celý víkend bylo večerní "kardio" s přítelem.
Poslední dobou začínám opět uvažovat o běhání. Jenže mi přijde, že od toho obézní lidí lékaři spíše odrazují, kvůli poničení kloubů (taky vám to nepěkně vytahá prsa, když nezainvestujete do kvalitní podprsenky), a tak dále. Jenže mě se prostě myšlenka jak uháním krajinou s větrem v zádech zalíbila. Tak uvidím. Nejhorší bude dokopat se k prvnímu běhu.
Další věc je, že uvažuju o zakoupení permanentky do nedalekého fitka. Čistě jenom proto, že jsem členem klubu Pevného zdraví VZP a mám už za letošek nasbírané nějaké ty bodíky, které chci využít. Los padl na fitko... nejspíš se nebudu hnát na posilovací stroje, ale spíš se chci zaměřit na kardiozónu, protože holt nemám kam dát rotoped nebo jiného pomocníka, i když bych ho moc chtěla. Asi napíšu Ježíškovi aby mi splašil nějaký třeba z bazáru. No uvidíme, ale něco dělat musím nebo do jara totálně vypadnu ze své už tak těžce vydřené cyklokondice.
No a vidíte to??
Před půl hodinou jsem nevěděla o čem budu psát...chtěla jsem jenom zmínit ten mošt a jeho očistné účinky, které vřele doporučuji a ejhle, na světě je článek delší než ty, které mám do mrtě promyšlené :-)
Víc vás už nebudu týrat svými výlevy....
Tak se mějte a díky za to, že necháváte komentáře :-) ty mě vždycky moc potěší.
Nejsem zastáncem půstů a podobných tyranských praktik (i když o držení úplňkového půstu uvažuju už víc jak půl roku, jenže mi to vždycky nějak uteče), jenže co můžete dělat když to na vás přijde samo?
Vezmu to hezky od začátku. O víkendu jsme byli u známých, kteří mají velkou úrodu jablek. "Dojeďte si nasbírat, jestli chcete" a že jsme chtěli, tak jsme jeli. Jablek byla fakt pořádná hromada, takže jsme sbírali jako diví. Z posbíraných a potlučených jablek se dělal mošt. Takovou dobrotu, navíc ve stoprocentní biokvalitě a pěkně čerstvou jsem si nemohla nechat ujít. "Brzdi s tym moštem nebo sa z toho posereš" kladla mi na srdce známá. Jenže když ona je to taková lahůdka, že ani tohle varování mě nemohlo zabrzdit. S chutí jsem do sebe nalila ještě dvě skleničky... no a pak jsem se z toho posrala :-) Večer byl krušný, zato ranní vážení (nezvykle v pyžamu) stálo za to, protože půl kila bylo dole. No neberte si ze mě příklad, ale asi chápete, že když se někomu váha na dva měsíce zastaví a ani se nehne, tak i toho půl kila bylo pro mě malým vítěstvím.Jinak víkend byl takzvaně přežírací bez jakéhokoli pohybu (a stejně mě v neděli bolely nohy jak po dvaceti kilometrové tůře). Nedělní oběd mě totálně dorazil - mé zamilované omáčce s kuřetem a domácím knedlíkem od maminky se prostě nedalo odolat a poobědový Oblížprst byl jako milosrdná kulku do hlavy. Po tomto vydatném a nutričně absolutně příšerném (ale za to výborném) obědě jsem se svalila na kanape, zapnula si Jste to, co jíte a dívala se jak shazují kila tlusťoši (pardon, obézní lidé - ke kterým se taky řadím, ale nechtěla jsem si kazit neděli). A u toho se vám tak krásně usínalo...Vzbudila jsem se v sedm, okoupala se, udělala svoje nedělní čarování v koupelně (což zahrnuje odlíčení, peeling, masku a mazání každého centimetru těla, dlouhé čištění zubů +/- 15 minut, a péče o vlasy) a v devět jsem bez večeře upadla do postele. Jediným pohybem za celý víkend bylo večerní "kardio" s přítelem.Poslední dobou začínám opět uvažovat o běhání. Jenže mi přijde, že od toho obézní lidí lékaři spíše odrazují, kvůli poničení kloubů (taky vám to nepěkně vytahá prsa, když nezainvestujete do kvalitní podprsenky), a tak dále. Jenže mě se prostě myšlenka jak uháním krajinou s větrem v zádech zalíbila. Tak uvidím. Nejhorší bude dokopat se k prvnímu běhu.
Další věc je, že uvažuju o zakoupení permanentky do nedalekého fitka. Čistě jenom proto, že jsem členem klubu Pevného zdraví VZP a mám už za letošek nasbírané nějaké ty bodíky, které chci využít. Los padl na fitko... nejspíš se nebudu hnát na posilovací stroje, ale spíš se chci zaměřit na kardiozónu, protože holt nemám kam dát rotoped nebo jiného pomocníka, i když bych ho moc chtěla. Asi napíšu Ježíškovi aby mi splašil nějaký třeba z bazáru. No uvidíme, ale něco dělat musím nebo do jara totálně vypadnu ze své už tak těžce vydřené cyklokondice.
No a vidíte to??
Před půl hodinou jsem nevěděla o čem budu psát...chtěla jsem jenom zmínit ten mošt a jeho očistné účinky, které vřele doporučuji a ejhle, na světě je článek delší než ty, které mám do mrtě promyšlené :-)
Víc vás už nebudu týrat svými výlevy....
Tak se mějte a díky za to, že necháváte komentáře :-) ty mě vždycky moc potěší.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)