Mánie...

většina lidí ji má. Někdo celoživotně, někdo nárazově. Já to mám půl na půl :-)

Mezi moje nejoblíbenější a celoživotní mánie patří sbírání kamenů (rok a půl jsme vozili pod sedadlem v autě kámen velikosti mužské dlaně a nikomu to nepřišlo ani trochu divné), laků na nehty (ovšem průběžně se jich zase zbavuju abych to vůbec měla kam dávat a taky se mi v různých životních obdobích mění odstíny... ještě před rokem bych na nehty nedala nic s nádechem do růžova a jedinou možnou volbou pro mě byla modrá nebo zelená... a dnes? mám asi tak triliardu různě růžových laků :-), náušnic (ty už si sama vyrábím s čímž se pojí syslení různých druhů korálků) a receptů (které málokdy uvařím... už jako malá jsem měla kuchařku, ve které bylo přes dvacet receptů na přípravu kapra a to mi bylo asi 8 let).

Mou momentální mánií je háčkování. Asi si řeknete, že sem upadla na hlavu, ale je to neskutečně uklidňující a navíc zima má být letos obzvlášť tuhá (což mi připomíná, že si musím ještě pořídit jednu bundu). Takže teď jenom sedím s háčkem v ruce a zásobuju se čepicema. Už mám 4 + nějaké co odcestovaly k ségře nebo jinam. Nejspíš jich pár spíchnu i na vánoce jako dárek. Současně se snažím vymyslet nějaký originální motiv na ozdobu. Nevím jestli střídat brože nebo přišít korálky nebo co...

Příze a háčky se mi tu válí už víc než rok a ani sem se jich netkla, ale teď z ničeho nic mě to chytlo a asi mě to dlouho nepustí... teda dokud nebudou všechny hlavinky v teple :-)

A co vaše mánie a úlety?

Podzim make me happy...

Dámy vrátila jsem se!

Na blogu nepřibylo nic od května. V té době jsem měla hodně volného času, takže jsem pořád jenom cvičila a přemýšlela, jak shodit další a další kila. Dneska je to jinak.

Brala jsem svoje hubnutí tak vážně, že se se mnou podle slov mých blízkých už nedalo mluvit o ničem jiném. Pořád jsem četla knížky (zásadně o hubnutí  a cvičení), pořád jsem koukala na filmy a seriály (Zhubni nebo přiber, Jste to, co jíte a The Biggest looser,..) a pořád jsem chodila ven (plavat, jezdit na kole,...)... no zkrátka se všechno motalo kolem shazování až jsem po několika měsících a pár kilech dole zjistila, že mám totálně vymytý mozek.

Dala jsem si indiánka, koupila si Elle a začala znovu normálně přemýšlet.

Ano, shozená kila jsem nabrala zpět, ale nakonec jsem i s konfekční velikostí 42-44 spokojenější než před tím. Zase jsem začala chodit do knihovny a hlavně začala přemýšlet pozitivně. Nakonec jsem si našla novou práci  a nestíhala jsem už naprosto nic (sled dvanáctek někdy i pět šest dní po sobě dá člověku pěkně zabrat). No teď jsem zase na pracáku, ale vypadá to, že se zase blýská na lepší časy a snad už v listopadu budu zase zaměstnancem.

Tak to je posledních asi šest měsíců, ve kterých se stalo hodně věcí, které zase trochu posunuly můj život. Některé dopředu, některé trochu do boku a teď musím zase zjistit jak ho začít žít tak abych byla šťastná.

Jak vy zvládáte životní kotrmelce?

Trampolínky aneb vyzkoušela jsem pro vás...

Přesto, že jsem zase úspěšně přibrala 2 kila (ano, moje relaxační dva týdny, které zahrnovaly převážně přežírání se čokoládou a žádný sport - tak čemu se divím, že?) jsem se nechala překecat kamarádkou a šla jsem s ní na včerejší lekci trampolínek. Nebyla to pro mě novinka, ale vůbec jsem netušila, že se to cvičí i u nás na Vsetíně (zapadákově, kde toho moc není, ač se tváří kulturně). Skákání, i když přes švihadlo, pro mně není velký problém, ale skákat hodinu jsem zatím nezkoušela.

Jak to probíhá?
Začátek byl super, celkem mi to šlo, než jsem zjistila, že to vlastně dělám celou dobu špatně :-) Jedna důležitá věc na začátek: Vyberte si trampolínku, která má všechny nožky respektive všechny gumy na nich, aby se vám pak neviklala. Pak bych určitě doporučila si přetřít madlo. Nikdy nevíte, kdo se tam potil před vámi. Pak se jede rozehřátí. Hopsá se jen tak, ani nemusíte do rytmu. Tahle fáze trvá tak deset minut. To už jsem já byla polomrtvá a utírala si rudé čelo ručníkem, který si sebou určitě vemte. Vydýchávali jsme se asi každých 10 minut (cca 2 - 3 písničky), což je v pohodě a stačí to. Já tím, že jsem tam byla poprvé, tak jsem se věšela na madlo častěji. Na konci je čtvrthodinka na posilování, které se mi vůbec nelíbilo, protože dělat sklapovačky na měkké podložce byl fakt hnus.

Co si vzít?

• Boty! - boty by měly mít hladkou světlou podrážku, aby nedošlo k protržení trampolíny a nebo počmárání parket černou podrážkou. Samozřejmě boty máme hlavně proto, abychom si nevymkli kotník.
• Pití - to je jasné. Doporučuju nepít moc, protože pak vám to bude žbluňkat v žaludku a nebude vám to příjemné.
• Ručník - věřte mi, že budete potřebovat utřít zpocené tělo i madlo :-)
• Malou svačinku - po cvičení si budete chtít dát něco malého

Jak se mi spalovalo?
Nikdy jsem za tak krátký čas nespálila tolik!
Za hodinu skákání jsem spálila: 657 kcal!!!
Průměrný tep byl: 167 tepů

A jak se mi to líbilo?
Strašně! Já vím, že na to, co já potřebuju hubnout to není to pravé ořechové a spíš si tam můžu ublížit, ale bavilo mě to a určitě to jednou týdně neuškodí.

Je to šílený záběr na nohy, ruce jsem si moc neprocvičila, protože jsem absolutně nestíhala sledovat nohy a ještě do toho přidávat ruce.

Jediné, co se mi nelíbilo bylo posilování na konci, protože mi přijde jako totální kravina dělat sklapovačky na měkkém. Bolely mě záda, tak jsem toho nechala. Nemusím mít všechno, že :-)

Jinak dneska jedu na kolo a na brusle, tak zas něco pospaluju :-)

Co vy a trampolínky? Byli jste si už zaskákat?

A ani mě ty achilovky mě nebolely, tak z toho nemusíte mít strach :-)

Stařenka Oggová a jiné zajímavosti

Zdravím při pátku svoje blogové příznivce :-)

Dneska jsem vám chtěla napsat zase něco o knížkách. A pak jsem si řekla, že vám radši napíšu něco o Stařence Oggové a Terry Pratchettovi. Možná jeho knížky znáte jenom od vidění (protože jejich přebaly jsou nepřehlédnutelně barevné a šílené), ale pokud je znáte od přečtení, tak je bez pochyby milujete.

K zeměplošským knížkám mě dovedla známá, která mi v okamžiku největší knižní nouze (aneb jsem na dovolené a po dvou dnech mám přečtené obě knížky, které jsem si přivezla) nabídla k přečtení Soudné sestry. A tehdy začal vztah mezi mnou a Stařenkou Oggovou.

Stařenka Oggová je velmi milá, velmi tvrdohlavá osoba se svébytným smyslem pro humor. Klan Oggů, kterému Stařenka vládne, obývá hory Beraní hlavy. Stařenka Oggová je ten typ člověka, který když má nějaký problém, dá si ještě jeden koláček, protože s plným břichem se všechno líp zvládá :-)

Terry Pratchett své postavy vystavěl podle skutečných smrtelníků, takže si neustále připadáte, že ty postavy znáte. Třeba moje Stařenka Oggová je mamčina nejlepší kamarádka, která věčně sedí před karavanem, kouří a poslouchá staré songy a vyzařuje takový klid, že máte chuť si aspoň na chvilku lehnout do trávy a koukat do mraků. Dává vám to pocit, že svět je aspoň pro tenhle okamžik naprosto v pořádku.

Kromě toho, že se budete v některých postavách poznávat, se u knížek strašně moc nasmějete. Obzvlášť u těch, kde vystupuje Stařenka Oggorá. Za sebe doporučuju Soudné sestry, Čarodějky na cestách - tu miluju asi ze všech nejvíc, Dámy a pánové, Čaroprávnost nebo Maškarádů - která je na motivy fantoma opery. Pro kuchařinky je v nabídce taky skvělá kuchařka Stařenky Oggové. Najdete tam výborný recept na pomazánku z Ježíkovce. Dělá se takto:

Pomazánka z Ježíkovce

Potřebujeme:

• Ježíkovce
• vajíčko uvařené na tvrdo
• cibuli nakrájenou na jemno
• sardelovou pastu
• tavený sýr nebo máslo
• hořčice (plnotučná)

Pozn: Ježíkovec je ryba žijící na Zeměploše. Jeho porcování je velmi náročné, protože je velice jedovatý, takže musíme mít v jeho porcování praxi. Stačí jednou špatně říznout a vaše pomazánka se stane smrtící zbraní hromadného ničení.

Postup
Naporcujeme Ježíkovce. Nejedovaté kousky nasekáme na malinkaté kousíčky. Pokud neseženete Ježíkovce, můžete jej nahradit jakoukoliv konzervovanou rybou, která žije na Zemi (navrhuji sardinky, makrelu, tuňáka a podobně). Přidáme ostatní ingredience a dochutíme podle vlastního uvážení.

Dobrou chuť!

PS: Kdyby vám snad připadalo, že to chutná jako rybí pomazánka, nenechte se zmást :-)

Omáčka z červeného pepře...

...aneb jak si zpestřit čtvrteční večer...

Jsem neskutečně zimomřivá. Je to moje celoživotní prokletí. I v létě spávám v teplých ponožkách, za což se mi vždycky všichni smáli. Coby celoživotně zmrzlá dívka mám doma celou sadu nahřívacích polštářků do mikrovlnky. Takových těch naplněných pohankou, zrním a podobně.

Příběh se začíná někdy v úterý, kdy jsem příteli dělala smažák s papričkama jalapeňos (z polotovaru, protože on to má rád). K papričkám byla přibalená i omáčka z červeného pepře. Protože byla právě vytažená z mrazáku tak neomáčkovala. Nezbylo mi nic jiného než ji rozehřát v mikrovlnce. Plastový kelímek ve kterém byla ale nevydržel ten nápor tepla, pokroutil se a omáčka vytekla....a já na ni zapomněla a nechala mikrovlnku zaprasenou až do dneška, kdy se to všechno stalo.

Vzhledem k tomu, že má přítel dneska v telce fotbal a tudíž mi nemůže v ložnici zahřívat nohy, musela jsem sáhnout po nahřívací "technice". Jako vždyky otevřu mikrovlnku, prsknu do ní pytlík, nastavím na tři minuty a jdu se věnovat (= otravovat při fotbalu) příteli. Za chvilku to cinklo. Vezmu pytlík, hodím si ho na dlaň a najednou šílená bolest. Pytlík letěl na zem a já jsem nechápala, co se to sakra děje. Podívám se pořádně a na pytlíku se škvařila ta pitomá pepřová omáčka jejíž zbytky se zase mně snažily zapékat do dlaně. Okamžitě následovala studená, studenější a ledová voda. Teď mi v tom cuká a bolest se spíš stupňuje, tak to chladím mraženou kukuřicí, která vždycky aspoň na chvilku pomůže. Ještě že ji mám vždycky po ruce.

A co vám pomáhá na studené nohy?

PS: Ano, mikrovlnka je stále stejně zaprasená. Ano, jsem nepoučitelná :-) Ale zítra to uklidím, slibuju a přísahám na svou spařenou dlaň!

Včela

Stála jsem na balkoně, kouřila a dávala si v duchu dohromady svůj dnešní článek o tom, jak nevěřím víkendové předpovědi. Že se nenechám nachytat, protože nechci být zklamaná z toho, že nebude tak hezky jak všichni hlásají. A pak přiletěla včela. Sedla si mi na mikinu, chvilku si spočinula a letěla dál.

Jaro je doopravdy tady!

Včely nelžou, ne?

Maddean huslenská Süperštar

Ptali jste se mě jak dopadlo hraní, které domluvila ségra... Dopadlo to nad očekávání dobře. Hospoda byla plná a paní hospodská to zhodnotila jako prozatím nejlepší letošní akci a poprosila nás jestli bysme jí nezahráli i na "pálení čarodějnic" (zatím jsem se radši ségry neptala jestli už to domluvila nebo ne :-)

Kdyby někoho zajímalo jaký hrajeme repertoár, tak je to taková ta klasika - Mozart, Bach, Bethowen :-) Ne, spíš Chinaski, Kryštof, Divokej Bill, táborákové písničky z Já písničky, Kabáti, ale taky Pink nebo Amy Winehouse, které miluju já. Sice se to tam moc nehodilo, ale já jsem si to nemohla odpustit. Lidi se moc nepřidávali a chlapi by si asi radši pustili fotbal, ale hlavně, že hospodská byla spokojená.

Jinak já a kytara, to je kapitola sama pro sebe. Nikdy jsem se neučila na nějaké ZUŠce a neměla jsem žádného učitele. Ke kytaře jsem měla z počátku spíš odpor, protože na kytaru hrají všichni z rodiny, a tak se předpokládalo vzhledem k mému hudebnímu nadání, že budu hrát taky. Já byla proti. Jenže pak se stalo, že jsem byla v nemocnici a pak půl roku doma a šíleně jsem se nudila. Tajně jsem si půjčila taťkovu kytaru a v já písničce jsem si našla jak se drží akordy. Nikdo doma netušil, že se učím hrát. Až na jedné rodinné grylovačce se to profláklo a všichni byli strašně překvapení. Byla to fuška... hlavně naučit se do hraní i zpívat, ale podařilo se a dneska si můžu dovolit vystoupit i před lidma a nestydím se za to co umím.

Já a moje úžasná kytara - v pozadí ségra rudá jak rajče :-)

Co vy a hudební nástroje? Ovládáte nějaké?

Knížky, které mě ovlivnily...

...a které vám doporučím, protože si myslím, že jsou fakt super!

Anička malířka (Eduard Petiška)
Krásná dětská knížka. První knížka, kterou jsem přečetla sama celou. Pak jsem všude malovala "Nedělní" žlutou kočku, protože mám sklon chovat se jako hlavní (nebo jiné) postavy knihy.

On je fakt boží! (Lousie Rennison)
Zfilmovanou knížku jste mohli vidět minulý víkend v televizi. Filmové zpracování se mi nelíbí. Je to knížka, kterou jsem si koupila někdy v šesté třídě a četla jsem ji o té doba hned několikrát. V podstatě ji čtu pokaždé, kdy jsem nemocná, protože Gege a jejího kocoura Anguse miluju! Její příběh je story šílené puberťačky, která se snaží dospět v mladou maddame a získat lásku svého pana Božského. Proč? Protože On je fakt boží :-)

My děti ze stanice Zoo (Christiane F.)
Tak tohle už je záležitost, kterou asi každý zná a kterou by měly povinně číst děti/dorost/teenageři. Je to autobiografická knížka, která zachycuje život jedná mladé feťačky. Je zde úžasně popsané prostředí, kde se příběh odehrává. Knížka vás dostane svým pohledem na věc. Budete prožívat každý další vpich, každý absťák... v návaznosti na knížku doporučuju shlédnout taky film Trainspotting.

Saturnin (Zdeněk Jirotka)
Tak tuhle knížku naprosto miluju a když umývám nádobí, tak si ji pouštím jako audio knihu. Vždycky si říkám, že bych chtěla v téhle době žít. Miluju ty jejich úžasné hlášky... jsou tři druhy lidí... první, když před něj v poloprázdné restauraci postavíte mísu koblih neudělá nic... druhý, když tu mísu uvidí, tak jej napadne, jaké by to bylo, házet ty koblihy po lidech... no a třetí typ? ten ty koblihy popadne a začne je házet do ostatních návštěvnících restaurace... bojím se, že Saturnin je ten třetí :-)

Muž, který sázel stromy (Jean Giono)
Krátký příběh o tom, jak se usilovnou a neustálou snahou může obyčejnému člověku podařit obnovit vyschlou krajinu, která bývala jeho domovem. Sázením stromů může být i vaším smyslem života.

Hrdý Budžes (Irena Dousková)
Prvně jsem toto dílko zaznamenala kupodivu jako divadelní představení v hlavní roli s úžasnou Bárou Hrzánovou, které rozhodně doporučuju ke shlédnutí. Budete u toho brečet smíchy, to vám garantuju! Není to právě knížka do vlaku nebo na cesty, protože se po vás všichni budou koukat, čemu se furt tak řehtáte.

Sedm let v Tibetu (Heinrich Harrer)
Tahle knížka mi dělala společnost tři týdny v nemocnici a hlavně na JIPce. Příběh je o horolezci, který se pod německou vlajkou snaží zdolat horu Nanga Parbat, jenže přijde válka a on je uvězněn v intervenčním táboře. Rozhodne se uprchnout, ale kvůli politické musí utíkat přes Tibet, kde nakonec zůstane na sedm let. Možná znáte i film Sedm let v Tibetu, kde hraje Brad Pitt (a je tam zatraceně sexy).

Stalo se mi všechno (Eva Urbaníková)
Tuto autorku jsem objevila docela nedávno a jsem za ni ráda. Líbí se mi všechny její knížky, ale tahle nejvíc. Je čistě pro ženy, o ženském myšlení, ženském přátelství a problémech v manželství. Já to dělám tak, že si ji přečtu, naštvu se na manžela Kataríny, dočtu a odložím.... a až zase zapomenu o čem to vlastně bylo, zase ji začnu číst a zase jsem naštvaná. Takhle už to jde asi 5 let a pořád mě to baví.

Je mnoho dalších knížek a autorů, které se mi líbily nebo mě nějak ovlivnili. Hlavně těch autorů je hodně, ale o těch zase někdy příště... znova, teď vypněte PC prosím, ať nebolí vás hlova :-)

A co teď čtete vy?

PS: já se teď prokousávám Účastníky zájezdu a volám léto!!

Bez čeho se neobejdu...

...pomineme-li klasiku rodina/přítel/láska/zdraví/peníze....

Můj život je plný věcí. Někdy mám pocit, že všechny věci, které vlastním by vydaly i na několik normálních životů, ale nebojte se, nejsem jako ti lidé co je ukazují večer na primě = Po krk v odpadcích :-) Ale s hromaděním věcí mám jisté zkušenosti (sbírání kamínku/zapalovačů, které spotřebovávám do teď/kytek, které nemám kam dávat a podobně). Bez čeho se ale neobejdu?

Časopisy
Tak v této oblasti mám poměrně široký záběr. Celkem pravidelně si kupuju Ženu a život, protože si pak připadám víc jako žena :-) Taky mám pravidelně ve schránce Dietu. Předplatné jsem dostala loni k narozeninám od rodičů (ze samé radosti, že se sebou konečně něco dělám a že je to taky konečně vidět). V knihovně si vybírám ty dražší časáky, které kdybych si kupovala, by mě asi zruinovaly - takže Elle, Mariane, Maxim, Runner, Koktejl nebo cokoliv co má aspoň trochu zajímavou obálku (a ano i Cosmopolitan a Joy). U mně doma jsou časopisy všude: v nočním stolku, kdyby se mi nechtělo v noci spát, v kuchyni než se uvaří čočka, v obýváku když má přítel v telce fotbal.... jediné místo, kde časopisy kupodivu nemám je záchod :-)

Exterňák
Externí disk = hudba, filmy a seriály. Noťas mi hraje od rána do večera a seriály se musí jednou za čas obměnit stejně jako hudba či filmy. O seriálech a filmech či hudbě, které mám ráda se určitě někdy zmíním v samostatném článku ;-) Hardy, jak přezdívám svému terabajtovému miláčkovi, má sice obrovskou kapacitu, ale všichni víme, kolik zabere jeden díl Super drbny, že?

Notebook
To je mé spojení se světem, neb kamarádky se mi nějako rozprchly do světa :-( Noťásky mám dva. První velký (19´´) jménem Elvis je teď na převýchovu u rodičů, kteří mají jenom stolní PC a druhý prcek (který mám sice už víc než rok, ale stále nemá jméno) mě teď doprovází všude možně.

Kukuřice
Zeptejte se kohokoliv v mém okolí, nejlépe mého přítele a všichni (hlavně můj přítel) vám řeknou, že jsem bezkonkurenčně největším žroutem kukuřice na celém světě. Moje průměrná spotřeba je cca půl až kilo denně. Je to totální závislost! Rozpustím pěkně máslo na pánvičce, nasypu mraženou kukuřici, počkám až povolí a pak už ji jen trochu osolím a zblajznu. Božská mana!

Kytky
Pro informaci: Mám malé parapety! Kdyby byly větší, měla bych kytek mnohem víc. Mám doma dva ibišky (jeden havajský a jeden neurčitého druhu neb mamce už dvacet let nekvetl, tak tajně doufám, že mně se podaří zázrak a pokvete mi), tři orchidejky (růžovou, fialovou a bílou - vypadá to, že mi konečně po dlouhé zimě vypustí šlahounky s kvítky), fikus, mátu, meduňku, petrželku, Dobromysl, kaktus, Zelenec, vánoční kaktus, brambořík (který kdysi krásně kvetl a pak se něco zvrtlo), fialku a nakonec ještě jeden zelenec a hiacint :-) Neustále něco zasazuju, rozsazuju a rozdávám neb už to nemám kam dávat.

Knížky a knihovny
Miluju knihovny! Knížky doma moc nemám. Možná nějaké encyklopedie, které jsem dostala jako malá od rodičů, ale žádné romány nebo tak něco byste u mě hledali marně. Mám totiž kartičku do knihovny, takže plně využívám jejich služeb. Chodím tam i dvakrát týdně i když ty knížky, které mám doma ještě nemám přečtené. Prostě mě tam něco táhne. Poklábosím s Béďou, probereme, co je nového, vybereme další knížky a já abych pomalu začala jezdit s lodním kufrem, protože si knížek půjčuju stále víc. O knížkách podrobněji taky někdy jindy.


...těch věcí je samozřejmě víc a já se o nich budu postupně zmiňovat, protože jsem zjistila, že mi dělá radost psát o věcech, které mám ráda :-) Ne jen cvičení, hubnutí a cvičení!

A bez čeho se neobejdete vy?

Volám jaro...

...všemi dostupnými prostředky :-)

Dneska jsme konečně po dlouhé, dlouhé, dlouhé době mohly trochu uždibnout z jara, i když zítra má údajně zase pršet. Sluníčko svítilo celý den (který je stále delší a delší) a hřálo jako za mlada. Bylinky na parapetu jako by se už taky nemohly dočkat a natahovaly se k paprskům jak jen se dalo (připadá mi, že obzvlášť Meduňka mi dneska rostlo přímo před očima). A když už bylo tak úžasné počasí, tak jsem se rozhodla přivolávat jaro všemi dostupnými prostředky...

Nehty
Z tmavě zelené manikúry, která moje nehty okupovala už příliš dlouho jsem přesedlala na jarní krémově-růžovou variaci se štrasovými kytičkami. Zase jsem sjednotila barvu kamínků na prstýnku od milého (o kterém si babička stále myslí že je zásnubní a pořád po mně spiklenecky pokukuje jakože kdy už budou vyzvánět ty svatební zvony :-)

Pleť
Protože mě hned ráno slunce šimralo po tvářích, musela jsem jim dopřát trochu víc péče než dostávají každé ráno. Začala jsem peelingem a pak výživnou maskou. Ať se tvářičky červenají a zmizí jim ten šedavý nádech. Musím si ještě užít posledních pár dní bez pih.

Vlasy
I když jsem teď doma jako správná domácí puťka, rozhodla jsem si vlasy nestahovat do culíku jak to mám ve zvyku, ale vyčesala jsem si drdol a barevnými sponkami - květinovými, ať aspoň něco kvete.



Když jsem tohle všechno dodělala, vylezla jsem si na balkon zakouřit. Stála jsem tam a nechala na sebe působit to nejlepší antidepresivum na světě. Překvapilo mě kolik sousedů sluníčko vylákalo ven.

Co jste podnikali vy?

Sedím na konári a je mi dobre

...tak nějak teď žiju.

Prostě proplouvám, nikam nespěchám a je mi fajn. Po dlouhé době zase dobře spím (a nezdá se mi ani o cvičení a o hubnutí a jídle). Nestresuju se. Nehledám blogy s tématikou cvičení nebo hubnutí. Chci zase cvičit protože mě to baví a uklidňuje a ne proto abych si splnila nějaký šílený úkol, který jsem si vymyslela.

Hledám práci a snažím se být v pohodě. Dělám si život krásnější a veselejší. I můj přítel už si toho všiml. Řekl mi, že jsem poslední dobou nějaká spokojenější.

A tak to má být :-)

Kytarová bohyně anebo Jak to dopadne když sestra podlehne alkoholu

Je to už skoro měsíc.

Ségra měla v sobotu narozeniny, tak jsme jí jeli s přítelem popřát. On měl na odpoledne plány, tak jsem zůstala na noc u našich s oslavenkyní (rodiče byli v tahu). Když jsme dorazili (s dortem v ruce), otevřela nám zombie, respektive moje sestra po velké pařičce. Oznámila mi, že včera někomu z kluků přibrala mikinu, a tak si uděláme odpoledne procházku do hospody a mikinu necháme tam, ať si to kluci přeberou.

Sotva jsme otevřeli dveře hospody, už na nás Slávka volala: "Jé holky já už se tak těším na ty velikonoce!" (upřímně v ten moment mi nepřišla ségra jediná, komu to ještě dojíždělo z včerejší noci). Slávka rychle pochopila, že asi vůbec nevím "vocogo", a tak se dala na vysvětlování. Po chvilce jsem myslela, že ségru zabiju, protože jak se ukázalo, ona ve své opilecké náladě slíbila Slávce, že jí tam na velikonoce zahrajeme na kytary.

No zatím to vypadá tak, že budu snad hrát sama, protože si sama trénuju a stahuju nové písničky, protože máme stejný repertoár už hodně dlouho, a taky se třesu, protože zase zpívat před plnou hospodou (a ta plná bude, protože na čepu bude zelené pivko) bude zase nezvyk.

Tak mi držte palce, ať to zvládnu :-)

Víkend snů

Opravdu si to užívám!

Za celý týden jsem Jilli cvičila jenom jednou (celou), ale dala jsem si plavání a švihadlo. Musím změnit repertoár, tělo už si na rotoped začalo příliš zvykat. Za poslední tři dny se flákám, jenom včera jsme si se ségrou na zahradě trochu zařádili - udělali jsme si tam takové freestyle hřišťátko z toho co dům dal. Skákali jsme přes švihadlo, balancovali na desce podložené kulatinkou a lítali s válcem (pomoc mámě na zahradě)... no musím říct, že hlavně z toho balancování mě brutálně bolí nohy.

Co se jídla týká, začala jsem přecházet na systém 3 jídla denně + svačinky (malé zobání během dne). Zatím mi to celkem vyhovuje a hlavně mě to tolik nestresuje. Nemusím pořád myslet na to, co bude na svačinu (prostě trochu ořechů, kousek ovoce a podobně). Uvidím jak to bude fungovat. Každopádně o víkendu si dopřávám. Dneska jsme měli skvělý bramborový salát a řízek (všechno v přiměřených porcích, aby to nebyla taková bomba pro tělo, které je zvyklé na jiné dobroty)... a jak se mi tělo odvděčilo? Ztrátou váhy! Asi bych se vážně měla začít stresovat vším kolem hubnutí a prostě si to užívat jako na začátku (kdy jsem taky víc hubla).

Heslo pro mě na příští týden zní:

Rope skiping?

Tak řeknu rovnou - Skákání přes švihadlo :-) Nevím co se to poslední dobou se všema děje. Nemyslím jenom lidi kolem v blogovém světě, myslím i všechny ostatní, co se motají kolem sportu. Děláme squaty, kupujeme fat burnery a věnujeme se rope skipingu nebo joggingu.... Už jste to někdy zkusili říct před tetou nebo babičkou? Mě se to podařilo minulý týden na rodinné oslavě a pak jsem musela vysvětlovat, že vlastně jenom skáču přes švihadlo, načež mi teta řekla, že na celulitidu jsou nejlepší dřepy a káva (masáž kávou, ne pití kávy). Musela jsem se smát.  Všechno umíme říct anglicky, ale málo kdo už k tomu dokáže vymyslet český ekvivalent. Takže pro příště: dělám dřepy proti celulitídě, skáču přes švihadlo, protože je to změna, kupuju si spalovač tuku, protože mi to (když už nic) pomáhá psychicky a uvažuju o běhání, protože mě láká představa jak probíhám cílem a nejsem poslední. No ale dost toho tlachání a pojďmě k tomu skákání přes švihadlo...




Skákání přes švihadlo

Jak se včera ukázalo, měla jsem pravdu v našem asi dva týdny trvajícím sporu, kdy já jsem tvrdila, že gymnastické švihadlo je jenom kus provazu, který nemá žádné zvláštní schopnosti, kdežto taťka tvrdil, že na tom určitě něco být musí, protože jinak by to asi neprodávali jako gymnastické švihadlo. No pravdu jsem měla nejspíš já, protože včera jsem si ho koupila a je to fakt jenom kus provazu. Jedinou "zvláštností" může být to, že má na každém konci uzel.

Skákání přes švihadlo mě dostalo (do kondice po x letech necvičení) na hodinách kondičního cvičení, které jsem absolvovala v rámci povinných sportů na VŠ. Nejdřív jsem byla vyděšená, že mám jako skákat 15 minut (s dvouma přestávkama), ale nakonci semestru už jsem si hopsala jako nic a vymýšlela kraviny, aby to rychleji utíkalo. Švihadlo mě prostě dostalo! Jenže pak to přišlo... špatné boty a namožená achylovka, která mě trápila ještě pěkně dlouho. Proto jsem vám chtěla napsat, co dělat abyste nedopadli jako já, takže:

Proč zrovna švihadlo?
Důvodů proč skákat přes švihadlo je hned několik:

• skákání zlepšuje kondici, protože při něm zapojujete nejen nohy jak by se mohlo zdát, ale taky ruce a vnitřní stabilizační svalstvo (aneb core)
• spaluje se při něm hromada kalorií - strašně se mi líbí, jak všude píšou kolik kalorií spálíte za hodinu skákání. Znáte někoho kdo to hodinu opravdu vydrží? Já zatím ne.
• je skladné, tedy ho můžete tahat kam se vám zamane - činky si sebou na školní výlet nebo prázdninovou návštěvu u babičky tahat asi nebudete, ale švihadlo můžete mít v batohu klidně (pro ty, co chtějí dát na odiv svou lásku ke sportu doporučuju nosit švihadlo omotané kolem pasu aby všichni viděli, že rope skiping fakt žerete :-)
• je levné - teda pokud vám není líto "vyhodit" asi 30 korun za obyčejné, 50 korun za gymnastické a 120 korun za švihadlo s počitadlem
• můžeš skákat kde se ti zlíbí, pokud je tam dost prostoru - při nedostatku prostoru pozor na kliky, kličky, lustry a další zajímavé věci vysící ze stropu
• je to příjemná změna - po zimně se asi každý, kdo se věnuje převážně venkovním sportům potřebuje dostat do kondice a zase si zvyknout na čerstvý nevydýchaný vzduch. Jezdíš jenom na kole? Dej si jeden den prostě švihadlo (10 minut dopoledne, 10 minut odpoledne). Chodíš běhat? Zahřej se pomocí švihadla. Švihadlo se dá vecpat fakt kamkoliv

Na co si dát pozor?

• Boty - prosím neskákejte bez bot! Ovšem pokud se těšíte až vás budou bolet achylovky a kolena, tak prosím jen si zaskákejte bosky. Boty by měly mít samozřejmě pevnou patu a měly by podporovat achylovku - to je hodně důležité. Boty jsou tu od toho, aby chránily naše klouby a šlachy - tlumí dopady.
  
•  Zahřátí - pokud chcete použít švihadlo jako prostředek pro rozcvičku například před během, nezapomeňte se před skákáním zahřát a protáhnout. Dejte si třeba minutu pobíhání na místě nebo tak něco, ale neskákejte bez předchozího zahřátí. Nezapomínejte, že skákání je poměrně náročné především pro šlachy, které mohou být zkrácené.
  
• Správná délka švihadla - Ne, opravdu si nemůžete půjčit švihadlo od svých dětí (případně od mladšího sourozence). Švihadlo musí mít správnou délku, aby se přes něj dalo skákat. Správná délka je taková délka, při které si oběma nohama stoupnete na švihadlo a pořád vám rukojeti sahají po ramena.
  
• Správný styl - teď nemám na mysli oblečení, které máte mít na sobě :-) Výška výskoku je na vás, ale musí pod vámi projít švihadlo, to je myslím jasné. Snažte se dopadat na bříška chodidel, tím se minimalizuje náraz při dopadu. Většina síly švihadla by měla vycházet ze zápěstí (nemusíte u toho vypadat jako vyplašený plameňák, že?)

Jak to udělat aby mě to bavilo?
Jestli v sobě nemáte dostatek sebekázně abyste si řekli: "prostě budu skákat každý den 15 minut a hotovo", ale musíte se nějak motivovat, tady je pár rad jak skákat, aby to byla zábava nejen nutné zlo:

• Výzva (anóbrž Challenge) - přidejte se k nějaké výzvě (například k Nikki). Pokud jste soutěživí budete chtít skočit víc než ostatní, dýl než ostatní,...
  
• Začněte pomalu - nikdo po vás nechce (možná kromě vás samotných) zázraky. Začněte zlehka s pěti minutami 3x týdně. Tělo si musí trochu zvyknout na nový druh pohybu, který je pro něj navíc opravdu těžký (pro někoho může být už samotná koordinace pohybů dost složitá). Pak si začněte přidávat a tvořit vlastní cíle. Můžete jet na počet přeskoků na výdrž, je to jen na vás.
  
• Naučte se nové triky - nikdo neříká, že musíte skákat pořád jenom dopředu nebo koníka. Naučte se nějaký zajímavý prvek se kterým můžete machrovat :-) až si z vás někdo bude dělat srandu, že je to zábava pro mrňata stačí říct: "hmm a umí děti tohle..." a pak předvést pár super triků ;-)
  
• Buďte ta nejlepší teta/máma/starší ségra/babička :-) - bude se vám opravdu líbit učit děti skákat přes švihadlo. A navíc kolik dětí může říct: "včera jsme s mámou skákali přes švihadlo"  většina matek jim vrazí do ruky švihadlo s radou aby si nevyšvihly oko a tím to končí. Buďte ta nejlepší!

Na závěr přidávám video s 55 styly skákání přes švihadlo, které váš tréning mohou ještě víc okořenit.

Mě osobně nejvíc motivuje tahle písnička

TAK TO ROZTOČTE.... 3... 2... 1... TEĎ!

Squaty...

...nikoliv však tyto

ale tyto...

U LeniKy na blogu jsem se doslechla (wtf?), že hodlá absolvovat tuto výzvu. Neb jsem si dneska byla vyzvednout svou výhru od mladé fronty a to gel proti celulitidě, a o víkendu chci začít s baňkováním těch nehezkých ďolíčků (tak moc jsem je toužila mít ve tvářích, až se mi vyrazily na zadku - příroda je někdy vážně vtipná), tak mi přece dřepy nemůžou uškodit, no ni? A možná to prubnu aj s činkama :-)

Kdo se přidá?

Možná že právě to byl ten okamžik...

...moment, kdy stojíš na váze, která stále ukazuje 79 kilo.... moment kdy metr omataný kolem tebe stále těsněji ukazuje pořád 114 centimetrů přes boky.... prostě moment, kdy musíš přehodnotit svoje dosavadní snažení a najít novou cestu, jak být znovu úspěšný.

Naštvaná a zlomená jsem včera seděla nad všemi svými deníčky, spotovníčky a jídelníčky a zarputile jsem se snažila přijít na, co vlastně poslední dobou dělám špatně. Když tě pořád někdo slyší mluvit o tom jak cvičíš (a ty fakt makáš), a pak se tě zeptá jestli už jsi něco zhubla a ty musíš říct "zatím ne", to je ten nejhorší moment. Po tom, co jsem si prošla snad všemi možnými pocity od naštvanosti, přes sebe nenávidění za to, že to nejde, až po mírný tón, kterým jsem se utěšovala, že všechno bude zase dobré, jsem opět prozřela.

NEMŮŽEŠ ČEKAT, ŽE KILA, KTERÁ SIS NASYSLILA ZA TŘI ROKY ZTRATÍŠ ZA TŘI MĚSÍCE !!!

A to mě uklidnilo. Vím, že makám. Cvičím minimálně 5x týdně hodinu a víc. Vím, že jím zdravě. Píšu si všechno, co sním. Vím, že ještě některé věci musím vychytat... ale hlavně vím, že ono to zase půjde. Váha ani metr nemůžou tomu všemu snažení odolávat věčně. A já se jim nevzdám.

Zase bude jaro a na jaře jde vždycky všechno líp :-)

Těžce zklamaná :-(

Holky musím vám říct, že jsem těžce zklamaná. Posledních pár měsíců se snažím, dřu jak barevná, cvičím jako nikdy v životě, jím zdravě a výsledky nikde. Začínám pochybovat o cestě, kterou jsem si vybrala. Nemůžu přijít na to, co dělám špatně. Neříkám, že někdy neujedu a nedám si třeba něco sladkého nebo nezdravého, ale jedna tatranka za dva týdny mě snad nemůže ohrozit. Váha stojí a ne a ne se hnout, centimetry jsou taky na svém místě (i když mám o centimetr míň na stehně a o centimetr víc přes paži) a to mě štve nejvíc, protože i když mi váha stála, tak aspoň ty centimetry se někam hýbaly a teď nic. Nic, nic nic :-(

Jsem prostě bezradná a strašně mě to demotivuje.

Jak přežít?

Nedávno jsem se zmiňovala, že čtu knížku Návod na přežití pro muže od MUDr. Igora Bukovského, PhD. Ta knížka je opravdu plná velmi užitečných informací, i když ne všechny jsou pro nás dámy využitelné (např. Jak předejít rakovině prostaty nebo jak zlepšít erekci - i když... můžete je podstrčit k přečtení svým partnerům ;-). Musela jsem si vypsat některé zajímavé informace, a tak když už to mám psát, tak se s vámi o to podělím taky...


Regenerace po výkonu

Regenerace po sportovním výkonu si žádá hlavně sacharidy, ovšem ne, pokud chceme zhubnout! Sacharidy pomáhají obnovit zásoby glykogenu, který jsme během sportování vyčerpali. Samotné jednoduché sacharidy (tedy sladké) nejsou vhodným zdrojem ani pro rychlostní, ani pro vytrvalostní sporty. Nejsou vhodné hlavně proto, že způsobí rychlý vzestup a následný bleskový pád glukagonu a inzulinu a to není to, co po sportovním výkonu potřebujete. Je rozdíl mezi tím, co potřebují muži a co potřebují ženy po sportu. Muži při využívání energie využívají přednostně sacharidy, kdežto ženy tuky.

Další rozdíl je v tom, že ženy potřebují doplnit zásoby glykogenu ve svalech okamžitě po zátěži (nejlépe müsli tyčinkou, banánem, lahůdkovou kukuřicí a podobně). Pokud nemáte dostatek sacharidů besprostředně po výkonu, obnova glykogenu probíhá pomalu a další výkon do 24 hodin je značně omezen (znáte to, když jeden den zamakáte a druhý den vás sice nic moc nebolí, ale musíte do dalšího cvičení dát mnohem víc, abyste dosáhli stejných výsledků jako předchozí den?). U mužů tohle pozorováno nebylo, u těch je jedno, kdy sacharidy doplní.

Nejlepší potraviny pro oči

Dýňová seminka, mletá lněná semínka, borůvky, jahody, ostružiny, černý rybíz, chřest, avokádo, mrkev, kukuřice (super!), růžičková kapusta a brokolice.

Antioxidanty

O antioxidantech už se toho na všech možný webech a ve všech časopisech napsalo tolik, že asi není potřeba říkat, že jsou pro náš organismus velmi důležité, protože nás zbavují následků oxidačního stresu (kdo neví o čem je řeč, nechť si sežene knížku nebo prolustruje google ;-). Samozřejmě, antioxidanty můžeme klidně zobat i v tabletkách, ale věděli jste, že jedno jablko je 1500x účinější než jedna tabletka? Není v něm tolikrát víc antioxidantů, to ne, ale jsou v něm v takovém složení a poměru, že vám mnohem víc prospějí a z toho plyne, že bychom opravdu měli jíst víc čerstvých potravin a míň doplňků stravy.


To jsou asi nejzajímavější informace, které jsem v knize objevila. Samozřejmě jich bylo víc, ale tyhle pro mě byly asi nejzásadnější. Pokud máte možnost si knížku někde půjčit, tak určitě neváhejte, protože je to skvělé počtení.


Co vy, máte nějakou "bibli" ze které čerpáte informace?


Takže, aby bylo jasno, veškeré informace pocházejí z tohoto zdroje:
BUKOVSKÝ, Igor. Návod na přežití pro muže. Bratislava, Slovenská republika: AKV - Ambulancia klinickej výživy, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-969739-5-8.

Zeleninová polévka od maminky

Jedno z jídel, které jsem vždycky milovala, a které teď díky bohu chutná i příteli :-) Sice tvrdí, že sní všechno, ale opak je pravdou a třeba pohanku by nejedl ani náhodou.


Tenhle recept určitě neohromí zkušené kuchařky, ale těm co v kuchyni bezradně stojí a koukají a neví, co si počít se vším tím náčiním se bude určitě líbit díky své jednoduchosti (a jak všichni víme, v jednoduchosti je krása - v našem případě i chuť).

Na tuhle jednoduchou polévku potřebujete pouze:

Trochu másla
Zeleninu podle chuti (já dávám mraženou směs)
Vodu 
Sůl, pepř
Zeleninový bujón
Brambory
Vejce

(Množství jednotlivých přísad se řídí podle velikosti hrnce a podle konzistence polévky, kterou preferujete)

Postup je následující:

Do hrnce dáme rozpustit máslo. Až se rozpustí, přisypeme zeleninu a necháme ji chvilku orestovat, aby trochu povolila. Mezitím si můžeme oškrábat brambory. Zeleninu zelejeme vodou, tak 5 cm nad zeleninu a přidáme brambory. Polévku přikryjeme a necháme v klidu vařit, občas ji skočíme zkontrolovat a pomíchat. Polévku považujeme za skoropřipravenou v momentě, kdy jsou měkké brambory (cca 15 - 20 minut). Pak přilejeme vodu a začneme dochucovat = přidáme zeleninový bujón, sůl, pepř, popřípadě jiné koření, které se nám do toho zrovna hodí (nejlépe čerstvé bylinky). Necháme dojít k varu a přilijeme rozšlehané vejce. Zase necháme probublat, aby mělo vejce čas se uvařit a pak už můžeme servírovat.

Nejlíp vypadá polévka na čistě bílém talíři, protože krásně barevná.

Pokud nemáte rádi v polévce brambory, můžete si udělat domácí kapání a to následovně: smícháte vejce a mouku a kvedláte a kvedláte a kvedláte, dokud není směs krásně hladká (když bude příliš řídká rozprskne se vám a ztratí se a nebude to vypadat vábně - ale sníst se to dá i tak), pak ji nalijeme do vařící polévky (to je důležité, protože jak se to neuvaří hned, tak se to taky ztratí).


Tak dobrou chuť!

DnesSKA trochu SKA

Máte rádi SKA? Reggae?

Já si ho ráno dávám jako malou rozcvičku. Pustím si Sto zvířat, TleSkače nebo něco podobného (případně nějaké D´n´B, to mě taky dokáže rozjet) a jen tak si zatrsám :-) Den je hned krásnější a veselejší. Pak následuje sklenice vody, koupelna a snídaně.

Dopoledne si dám Jill a rotoped... dneska asi takhle:

30 Day Shred Day 4: 28 minut, 146 tepů průměrně, 278 kcal
Banish Fab Boost Metabolism: 10 min, 157 tepů průměrně, 101 kcal (musím to dát příště celé "NO EXCUSES!!!")
Rotoprd: 15 min, 129 tepů průměrně, 125 kcal, 4 km

Celkem spáleno: 504 kcal

Teď si jdu dát vanu, aby mi stihly uschnout vlasy a pak musím uklízet a vařit oběd, než dorazí můj milý :-)

Day 3

Dneska jsem si dala zase pěkně do těla:

Na zahřátí - Rotoped: 20 min/ 159 tepů/ 209 kcal/ 6,2 km

Makačka - Jill day 3: 28 min/ 152 tepů/ 310 kcal

Na dojezd - Rotoped: 20 min/ 131 tepů/163 kcal/ 4,5 km

Včera jsem si konečně udělala radost a koupila jsem si ty dvoukilové činky. Musím říct, že to byla pořádná makačka s nima. Na některé části jsem je musela vyměnit za lehčí kilové, protože by mi asi ruce nakonec upadly :-) Ale mám z nich takovou radost, že si je beru do ruky při každé příležitosti. Takže s nima vydržím mávat nad hlavou klidně celý díl TBL. Jediný problém, který s nima mám je ten, že mám trochu obavu, abych si s nima nevyrazila zuby, protože ještě nejsou tak "ochytané", takže hrozně kloužou.

Dneska jsem se fotila, tak se v brzké době můžete těšit na moje fotky (ještě rosolovité), a taky jsem si začala psát jídla, abych měla přehled, protože mám poslední dobou problém se žaludkem a chci mu přijít na kloub.

Na závěr pár rad od Jillian

Yes, I can!!

Dnes mám odcvičeno:

Rotoped na rozehřátí: 18 minut/ 158 t/min / 209 kcal / 6 km
30 Day Shred (Day 2): 28 minut/ 153 t/min / 300 kcal
Rotoped na protažení: 33 minut/ 127 t/min / 260 kcal / 8,6 km

Teď jdu koukat na další díl Biggest Loser (14. série). Jsem zvědavá na měření a vážení, jak to dopadne :-)

CO VY A DNEŠNÍ DEN?

Pšeničné otruby a já

Pšeničné otruby jsou často opomíjenou potravinou. Bohužel zbytečně. Jsou zdrojem vlákniny (až 43%), proteinů, vitaminů, tuků a minerálů, a přesto je lidé nevyužívají. Většinou pro jejich dřevnatou strukturu, která v puse lidem nedělá moc dobře, přestože kdyby ji pustili dál, mohly by jim naopak pomoci. Ve střevech totiž otruby fungují jako kartáč, který je čistí. Podobně funguje i Psyllium (které navíc nabude na objemu a tím zmenšuje náš pocit hladu), které je asi známější. Rozdíl mezi nimi je hlavně v ceně. Zatímco pšeničné otruby koupíte asi za 10 - 15 korun, Psyllium stojí kolem stovky a výš, podle toho jestli je ochucené nebo ne.

Co jsou to otruby?
Jsou to vlastně odpadní látky vznikající při mletí a čištění obilovin (můžeme tedy koupit různé druhy otrub: ovesné, pšeničné,...). Obsahují části slupek, klíčků a dalších látek. Původně se mělo za to, že otruby jsou vhodné pouze jako krmivo pro zvířata, ale poslední studie prokazují, že v přiměřených dávkách může lidem spíše pomoci a to především v jejich snahách o zhubnutí (musíte mít čistá střeva, aby lépe pracovala a dokázala tak správně vstřebávat všechny látky, které do těla dostáváme zdravou stravou).

Čím nám tedy otruby pomáhají?
Otruby mají ve střevech tři hlavní funkce. Zadržují vodu a zvětšují objem stolice, urychlují její pohyb ve střevech, zadržují dráždivé a jedovaté látky. Otruby také zabraňují zácpě (při konzumaci 20 - 30g), snižují hladinu cholesterolu, ale mohou také poškodit sliznici střeva.

Pokud jíte otruby samotné, nepřekračujte dávku 30g na den a dbejte na to, aby byly otruby v biokvalitě, jinak mohou obsahovat velké množství pesticidů.

Jaké mají otruby nutriční hodnoty?
Ve dvou lžičkách pšeničných otrub (cca 5g) sníte:
Energie: 65,35 kJ/ 15,62 kcal
Bílkoviny: 0,78 g
Sacharidy: 3,22 g
Vláknina: 2,15 g

Jak je mám nejradši já?
Vzhledem ke struktuře otrub, je asi těžko někdo bude jíst jen tak samotné. Jak je teda do sebe dostávám já? Jednoduše v jogurtu. Nejradši si je dávám do jogurtu ještě s něčím, co podporuje pohyb střev, takže většinou se sušenými švestkami.

Mé dvě nejoblíbenější kombinace jsou:

• jogurt + slunečnicová semínka (podle toho kolik už jsem jich snědla během dne) + 3 lžičky otrub + sušené švestky - případně přidám ještě trošku kakaa, aby to mělo šmrnc 
• jogurt + dvě lžičky marmelády (nedoslazované) + sezam + otruby

Kupuju si většinou otruby značky Country Life, které stojí kolem 15,-. Přidávám si je do večerního jogurtu, který si dávám, pokud mám ještě večer hlad.

Co vy, máte zkušenost s otrubami nebo dáváte přednost Psylliu?

30 Day Shred? Again?

YES! Firt day? DONE!

A bylo to jednodušší než jsem čekala :-) Sice mě bolí celý člověk (hlavně teda ruce, které mi neskutečně zlenivěly), ale tentokrát nebylo žádné lapání po dechu, žádné píchání v boku a podobně. Jediné, co se zase ozvalo (no jo už dlouho o sobě nedala vědět mrška) byla ta moje slavná achylovka. Musím si na to dávat víc pozor a asi ji trochu víc protahovat před začátkem.

Před cvičením jsem si dala na zahřátí 16 minut rotoprd a po cvičení (protože mi připadalo, že toho bylo málo - hahaha) jsem si dala asi tak 3 minuty cviky na ruce. Celé cvičení má asi 15 minut, ale po 3 minutách se mi ruce tak roztřepaly, že jsem činky zahodila a vyprdla se na to, velebnosti. Odpoledne ještě vyrážíme s přítelem na chvilku se protáhnout na kole a zkontrolovat cyklostezku, jestli už je ready.

Moje momentální míry

Pas: 79 cm

Snížený pas: 100 cm

Boky: 113 cm (- 1 cm od minulého měření)

Paže: 34 cm

Stehno: 66 cm

UVIDÍME ZA MĚSÍC, JILL!

PS: Vracíte se někdy k odcvičeným videím (třeba jen tak pro ten pocit, že teď už to pro vás není taková dřina)? Ke kterým nejradši?

Dost třepotání,...

netopýřích křídel a jiných "vtipných" pojmenování toho, jak vypadají moje paže v tričku s krátkým rukávem (nedejbože v tílku bez rukávů)! Od zítra začínám znovu s 30 Days Shred, protože to mi jako jedno z mála cvičení opravdu pomohlo zpevnit tělo. Plán je jasný.... ráno 30 minut s Jillian, odpoledne rotoped (kolo, hůlky nebo jiné kardio).

C´MON!

Plány, plány, plány....

Můžete si plánovat jak chcete, co chcete a kdy chcete, ale když vám do toho přijede teta Irma, máte po srandě a chcete si jenom zalézt do postele a umřít. Dnešek se nese přesně v takovém duchu. Včera jsem si strašně plánovala, jak budu dneska posilovat a pak půjdu plavat, ale je mi tak špatně, že jsem se zmohla jenom na to posilování a k tomu si pouštím The Biggest Loser, aby mě to motivovalo. Jak říkala Beauty Glos, nejen, že se u toho dobře jí, ono se u toho i dobře cvičí. Každopádně ti moc děkuju , zase se u toho zaseknu jako u každé nové reality show a prdím na práci, protože to musím opravdu poslouchat, abych jim rozumněla. Takže umývání nádobí, vysávání, drhnutí koupelny... všechno jde stranou (snad to přítel pochopí).  Když nic, tak aspoň ty činky jsem vzala do ruky a počítám si série... to u toho jde krásně :-)

Jinak se docela divím, že mě v minulém týdnu nepřepadly strašné chutě na sladkosti, jak každý měsíc (pravda ale je, že sobota byla trochu prasácká, ale jinak se to dalo). Snad je to i tím, jak se teď snažím jíst. Už se docela těším až se příští týden (až odpuchnu) zvážím :-)

+ další pozitivní věc: Našla jsem konečně opravdu trasu pro běhání 5km (okruh, ne běhání tam a zpátky, nebo krátké kolečka v několika opakováních)... takže až sleze sníh z cyklostezky, vrhnu se na přípravu jen tak light kolem vody (tam a zpátky) a uvidím jak mi to půjde, a pak až se rozběhám, začnu aspoň jednou týdně běhat těch 5km, ať si zvykám. V červnu se rozhodnu jestli se opravdu přihlásím na Valachia Run 2013 (už dneska jsem měla nutkání kliknout na tlačítko "Podat příhlášku").

PS: Jakou máte motivaci k běhání vy?
PSS: Mimochodem už je v trafikách nová Dieta? Já už ji mám doma a nechápu, že tak brzy.

Pojďme si povídat...

Musím se s váma podělit, co jsem našla hned tak po ránu na googlu :-)

Asi tak :-)

Zlomená bota :-(

Au au au... maminka mi od té doby, co jsem si loni koupila svoje první addidasky (ano v naší rodině je to velká událost =) říkala, ať si vezmu obouvák a nelámu si tu patu. Tak dlouho mi to opakovala, až jsem si tu patu prostě zlomila, a tak mě celý víkend trápila. Udělal se mi tam zevnitř monstrózní hrb a tlačil mě do paty. Bylo to fakt suprtrupr! Hlavně ta tříhodinová procházka. Teď se snažím při snídani vymyslet, jak to udělat, abych to spravila (a pak začala používat konečně ten obouvák).

Dnešní menu  
Snídaně 8:00: Pohanková kaše s banánem a sušenými švestkami + jablko + pomerančový džus (1:1 s vodou) bylo to mňamózní.
Svačinka 10:30: 2 knäckebroty + lžička arašídového másla + lžička čerstvého sýra
Oběd 13:30: Čočka (tentokrát kvůli příteli který sypkou nerad zapražená) + 2 volská oka
Svačinka 17:00: Kukuřice na másle
Večeře 19:00: Sekaná + brambory + hromada zeleniny

Přítel mě odpoledne vytáhl na kolo, tak jsem konečně vyzkoušela tachometr od Ježíška. Původně jsme měli jet až ve středu na celodenní výlet, ale nakonec nám plány překazil přítelův šéf, který si ho (konečně) zavolal do práce, tak jsme využili aspoň dnešní krásné počasí.

K tomu se váže mé zamyšlení nad tím, jak moc nám pánové lžou pokud jde o nevinnou vyjížďku na kole. Kolik z vás už někdy slyšelo věty typu:

• "Jo neboj já ti nebudu ujíždět" - a pak jede celou cestu tak 50 metrů před vám a něco pořád vyřvává, abyste ho taky slyšela na tu dálku.
• "Jo, pojedeme po cyklostezce" - a pak, protože je všude ještě sníh, o kterém věděl, musíte jet víc než polovinu po cestě, která je plná děr (a hlavně pěkně v plném provozu)
• "Dneska to bude parádička, pěkně s větrem v zádech" - a pak celou cestu šlapete jak blázen do šíleného protivětru (ale tak konečný stav spálených kalorií potěšil, že)
• v návaznosti na předešlou lež: "V klidu, já pojedu před tebou a ty se povezeš ve vzduchové  kapse" a pak vám samozřejmě ujede, takže kapsu sice dělá, ale úplně zbytečně

...a plno dalších :-)

Takže teď sedím v křesle úplně zmožená a přemýšlím jestli ještě přidat posilování rukou a břicha nebo se na to vyprdnout a nechat to až na zítra, ale to zase jdu na plavání, tak mě budou ruce bolet až až :-)



PS: Holky jestli máte někdo účet na FitWebu a sháníte parťáka, tak si mě klidně přidejte ;-) - nick samozřejmně Maddean ;-)

Miluju to!!!

Ptám se úplně zbytečně, ale znáte ten pocit když opravdu poctivě cvičíte a pak skončíte, sundáte triko a s obrovským zadostiučiněním si celkem samolibě prohlížíte to propocené tričko :-) Já to miluju! Vím, že to jak moc je triko zmáčené nic nevypovídá o tom, jestli jste cvičili dobře, ale i tak mi to vždycky zvedne náladu.

Přítel si ze mě vždycky dělá srandu, že slezu z rotopedu, vysprchuju se a s večeří si zalezu do postele (a většinou pak koukám na Simpsny). Já si říkám: "Hahá kámo, já mám svoje odcvičeno, zatím co ty sis celý den válel šunky na gauči! Až oschnou cesty a vytáhneme kola, tak ti ujedu!"

Zítra jestli bude trochu příznivé počasí, vyrazím ven s hůlkama a v úterý jdu plavat (a v lázních se rozhodli, že mi budou mé úsilí kazit, a tak pro jistotu mají příští týden sanitární dny, takže je zavřeno). Už aby byl ten sníh pryč a já mohla konečně vyběhnout :-)

Jinak dnes ujeto 20 km za 1 h 15 min (spáleno 714 kcal při prům. 141 tepech za minutu). To jen tak na okraj ;-)

Je to vůbec možné?

Dneska ráno mě čekal šok!

Po dvou týdnech cvičení jsem se přeměřovala a nechápu! V pase mám -1cm (což by odpovídalo i váze), ale přes boky mám -5cm. Za dva týdny? Je to vůbec možné? Nevím jestli jsem se blbě nepřeměřila na začátku, ale ať se měřím jak se měřím, tak je tam prostě o pět centimetrů míň. Na jednu stranu z toho mám radost, na druhou stranu mi to připadá strašně moc (i když už je to taky 2 týdny, co beru L-carnitin a ten má pomáhat odbourávat tuky tam, kde to potřebujete nejvíc).

No uvidím zase za dva týdny, jak se to hne a hlavně v neděli se chci zvážit, tak uvidím, kde je zakopaný pes.

Každopádně včera jsem si dojela posledních 16 km z plánovaných 150 km a zase mám důvod si klepat na rameno. V březnu hodlám ujet 200 km + začnu chodit zase pravidelně na plavání (2x týdně - úterý a čtvrtek) + posilování paže a břicho (protože to fakt potřebuju).

Odpoledne budu dělat ségře k zítřejším narozeninám nepečený tvarohový dort, tak už se těším na kuchtění a ochutnávání ;-) a zítra máme po dlouhé době večer jenom samy pro sebe, bez chlapů - a na to se strašně těším.

Tak třeba tenhle bych mohla udělat, ten vypadá dobře :-)

3x a dost :-)

Tohle dnešní poslední článek.... vážně!

Chtěla jsem vás jenom upozornit, že v pravém menu nově najdete Shout, kde můžete zanechávat vzkazy a podobně. Vložila jsem ho proto, že mám neustále nutkání něco vám sdělit, ale jsou to jenom takové drobečky, co nestojí za to abych psala nový článek, takže ty se pak budou objevovat tady a budu ráda, když mi tam klidně taky něco napíšete.

Stačí kliknout na přidej zprávu a je to!

A abych podpořila všeobecnou jarní náladu, tak přidávám Ivana Mládka s písničkou, kterou nám co by malým holkám zpíval vždycky z jara taťka :-)

Něco se hlo, aneb už asi bude jaro :-)

Jaro

Je ráno. Ještě se toho nestihlo moc stát a já už píšu druhý článek, ale musím se s váma o to podělit. Po včerejším dni téměř úplně proflákaném jsem dneska plná energie a nadšení a tak to do mě vjelo, že jsem roztáhla karimatku a dobrovolně oprášila činky. Zkrátka rotoprd už zavání stereotypem (ale těch 200 km furt platí), takže přidávám posilování na ruce a břicho, protože ty se při ježdění moc nezapojují. Přemýšlím, jestli si nekoupím i dvoukilové činky (nebo aspoň jednu), protože mi připadá, že při některých pohybech je ta kilovka strašně málo.

Chci si sepsat cvičební sestavu zaměřenou na tyhle partie, abych mohla sledovat kolikrát to dokážu zopakovat.

Našla jsem si i tohle video. Sice má ta ženská úplně šílený hlas, ale ty cviky jsou v pohodě, takže až je okoukám, tak ji nebudu muset poslouchat :-) Líbí se mi, že pracuje i s overballem, který mi leží ve skříni nevyužitý už pěkně dlouho, tak ho zase nafouknu.

Tento týden jsem chtěla jít po dlouhé době plavat, ale máme tady jarní prázdniny, takže bohužel kondičko, které bývá normálně v úterý a ve čtvrtek i odpoledne není. Tak musím dva týdny počkat.

PS: Co posloucháte při cvičení?

Motivační řeč

Ahoj holky,

včera jsem se musela neskutečně dokopávat k čemukoliv. Ráno jsem vyskočila z postele čilá jako rybička. Nasnídala jsem se, sbalila věci a letěla do knihovny. V knihovně jsem si půjčila pár zajímavých knížek, ale o těch až později. Cestou jsem se stavila v obchodě (přítel sice jel nakoupit autem, ale když on pořád nechápe rozdíl mezi 3% jogurtem a smetanovým 10% jogurtem - "říkala´s bílý, ne?") na něco zdravého. Úplně jsem hleděla, co všechno jsem si koupila a že sem za to nakonec nedala majlant. S brutálně těžkou taškou jsem se pak hodinu vláčela všudemožně, protože mhd se někde seklo. Domů jsem se pak přihnala jako vítr a vrhla jsem se na nádobí. Uvařila jsem a pak jako by mi někdo vytáhl baterky :(

Asi už na mě jde ta jarní únava a to mě děsně rozčiluje. Venku bylo totiž tak krásně a já jsem se zmohla jenom na přemýšlení o tom, co bych venku mohla dělat, kdyby mě nepřepadla ta lenora (jakože třeba jít běhat, že). No aspoň jsem se začetla do těch knížek, co jsem přitáhla:

Návod na přežití pro muže (Igor Bukovský)
Je to knížka, kterou jsem objevila u známého, který ji dostal od Ježíška :-) Sice se tam píše, že to je pro muže, ale věřte mi, že i my ostatní si tam najdeme svoje. Nečekejte ale nějaké finty jak neumřít na pětidenní tůře někam do hor, to ne. Je to návod jak přežít ve smyslu "neužrat se k smrti", být fit a dožít se vnoučat. Zkrátka je to kniha plná zajímavých informací jak o výživě, tak i o sportování a dalších aspektech zdravého života. Takže jestli ji někde potkáte, tak na ni mrkněte, je opravdu hezky zpracovaná a napsaná celkem srozumitelně.

Zachraňte si život s Hankou Kynychovou (Hanka Kynychová, Jakub Hladký)
Název šílený, obsah ale překvapivě čtivý. Na knížce s Hankou spolupracovali ještě další odborníci na výživu a sport, takže je zde víc pohledů na jednu věc. Knížka má velmi široký záběr témat, což je možná trochu na škodu, protože občas se mi stává, že spíš než aby dala odpověď na něco spíš přidává další a další otázky, protože začne něco vysvětlovat a pak skončí někde v půlce. Jinak najdete tam všechno od základů stravování a cvičení až po psychiku během cvičení.

To jsou teda knížky, co mi tu teď leží na stole. Zbytek zůstal v ložnici, tak o těch vám napíšu později až se do nich začtu :-) Myslela jsem si, že v čítárně knihovny máme i časopis Run, ale ukázalo se, že bohužel. Chtěla jsem načerpat novou inspiraci, ale tak budu čerpat jinde, třeba u vás ;-)

Večer jsem si dala klasicky rotoped. Musela jsem se teda ale hodně přemlouvat, protože mi celé odpoledne byla neskutečná zima a představa, že bych se měla převléct jen do tílka a šortek byla příšerná, ale nadruhou stranu představa, že bych na rotopedu musela dneska sedět tak dlouho dokud bych neujela 46 km mě děsila daleko víc. Nakonec jsem jako vždycky byla ráda, že jsem se dokopala a těch svých patnáct jsem si odjela. Ale moc mi to nešlo. Nemohla jsem se za boha vyškrábat nad 130 tepů a ani po hodině se mi to nepodařilo víc než párkrát.

Jinak jídlo celkem šlo:
Snídaně: Sypané čoko-müsli (40 g) + bílý jogurt 3% (150g) + mátový čaj
Oběd: Zeleninová polévka
Svačina: Kaiserka + fitness sýr + žervé + zelí
Večeře: semolinové kolínka + máslo + kakao

Jo já vím, že po cvičení bych si měla dát spíš bílkoviny, jenže jsem to podcenila a žádné po ruce neměla, ale i kdybych je měla po ruce, tak bych si ty kolínka stejně dala, protože jsem na ně měla neskutečnou chuť.

PS: nejdou mi přidávat obrázky, ale zkusím to později, tak to snad nebude vypadat jako holý text.

Za včerejšek si klepu na rameno!

Včera jsem se opravdu činila a ani to moc nebylo v plánu, prostě to tak nějak samo přišlo

Snídaně, oběd, svačinka i večeře... všechno v richtigu!

Na snídani jsem měla  fitness bagetka s tvarohem + jablko + fit čaj + 0,3 l vody s šumákem magnezia (ty nohy furt nedaly pokoj, ale začíná se to pomalu lepšit)

Dopolední sváču teď vynechávám, protože většinou snídám kolem deváté (ano, zakutaná v dece u Ulice).

Na oběd jsme měla sice smažáček (ale jenom malilinkatý) + 2 větší brambory + půl talíře zeleniny (a ta byla nejlepší na celém obědě, fakt nekecám)

Na odpolední svačinku zbytek tvarohu s kakaem + 2 knäckebroty + 2. fit čaj

Od 17:00 rotoped
Celkový čas: 1h 20 min
Ujeto: 22,2 km (chybí do 150 km: 46 km)
Spáleno: 850 kcal
To všechno s L-carnitinem :-)

Večeřela jsme fazolky s tomatovou omáčkou.

Za celý den jsem vypila tak 3l vody (čisté) + 2 hrnky fit čaje.

Takže za celý den si dávám 8 ******** z 10 * (za ten smažák).

------------------------------------------------------------------------------------------------

Jo a jenom abyste věděli :-) tak v sobotu jsem si dala asi dvouhodinovou chůzi ve sněhu (místy až po pás), což bylo náročnější než jsem si myslela. Šli jsme se s bandou kouknout na ledopády na Pulčinách a taky odlovit nějaké ty kešky (jenže v tom sněhu se to moc nedalo, ale nakonec jsme si našli aspoň jednu). + jídlo taky v pořádku. Takže tak!


Nevím, co se zlomilo, ale zlomilo se to a funguje to, takže jsem ráda.

Úkoly na tento týden:

• změřit si stehna a lýtka, abych viděla jestli ten rotoped k něčemu je
• přeměřit se, aby bylo jasno
• převážit se
• pokusit se najít nějakou běžeckou trasu, protože sníh nám začíná odtávat
• zajít do knihovny, pro další motivaci
• vyfotit se, abych zase měla porovnání
• zacvičit si aspoň jedno posilovací cvičení (abych se zase chytla)

------------------------------------------------------------------------------------------------

Dneska jsme si koupila pohanku na přílohy, tak si musím sehnat nějaké recepty, aby mi to i chutnalo.

L-carnitin

Celou dobu co cvičím, jsem se vždycky spoléhala na vlastní práci, než na nějaké doplňky stravy. Poslední dobou mi ale hubnutí nějak nejde a mám pocit, že potřebuju popostrčit, a tak jsem si vybrala L-carnitin. No a když už to zobu, tak jsem si řekla, že vám o něm napíšu (i když si myslím, že o něm spoustu víte).

L-carnitin je odbourávač tuků, který jako jeden z mála nemá vedlejší účinky. Byl objeven koncem devatenáctého století a od té doby je hojně používán. L-carnitin se v těle přirozeně vyskytuje. Má za úkol zrychlit dodávku kyslíku do buněk.

Karnitin můžeme koupit ve formě tabletek nebo v tekuté formě (tato forma je přirozenější, ale někomu vadí její chuť). Na trhu je mnoho výrobců, takže je z čeho vybírat.

Dávkování je dost individuální. Někomu stačí k nakopnutí organizmu 1g někomu 2g, takže musíte trochu poexperimentovat, abyste dosáhli optimálního výsledku. L-carnitin se bere před cvičením. Tabletky se rozpouštějí pomaleji, takže je musíme brát cca 45 minut před sportem, aby se stihly rozpustit a začaly fungovat. tekutý L-carnitin stačí pít půl hodiny před cvičením.

Dávkování:

Samozřejmě záleží na každém z Vás, co od tohoto doplňku očekáváte:

• Prevence = 0,5g denně
• Zhubnutí = 1,5- 2g minimálně 0,5h před pohybovou aktivitou
• Lepší dlouhotrvající sportovní výkon = 2-4g 0,5h před výkonem

Po užití L-carnitinu vám pomalu začne být teplo a během cvičení pak zjistíte, že máte víc energie než normálně a že vám cvičení jde "líp od ruky". Dalším přínosem je, že vydržíte cvičit dýl (a to je velké plus). Méně příjemné je, že se budete více potit, tak se na to připravte.

Účinky L-carnitinu:

• výborný spalovač tuků i při nárazovém použití
• zlepšuje fyzickou výkonnost
• snižuje hladinu cholesterolu
• snižuje tvorbu kyseliny mléčné ve svalech a v krvi, z toho vyplývá lepší regenerace po zátěži
• podporuje redukční diety
• chrání srdce a podporuje srdeční činnost
• u mužů zlepšuje tvorbu spermií

Pro maximální účinnost hubnutí doporučujeme dodržovat následující postup, který zaručuje nejlepší podmínky pro redukci tuku.:

* zvolte druh pohybu, který jste schopni vykonávat déle než hodinu
* pociťujte námahu (pohyb musí být intenzivní)
* zároveň se snažte držet dech tak, abyste mohli mluvit (teoreticky i prakticky)
* pokud jste příliš zadýcháni, zvolněte, ale nepřestávejte v pohybu
* ani v krizích nepřerušujte déle než na minutu
* zajistěte dostatečný přísun tekutin
* první týden se více šetřete
* v dalších bezprostředně navazujících trénincích úsilí stupňujte
* stále přísně dbejte na pravidlo 3., které je nejdůležitější
* cvičíte-li déle než 2-3 týdny, přejděte na jiný druh sportu
* nový sport se Vám bude zdát obtížnější, ale o to účinněji bude fungovat, než si na něj opět zvyknete
* poté znovu změňte druh pohybu

Při cvičení je důležité udržovat tělo v takovém zápřahu, aby mělo stále dost kyslíku, takže držte se ve správné zóně, aby vaše investice do L-carnitinu nebyla zbytečná. Jestliže má L-carnitin pomáhat tělu dopravit rychleji kyslík do buněk, musíte tělu taky nějaký kyslík dopřát :-)

Zdroje informací:
http://www.sportovni-vyziva.net/l-carnitin-a-hubnuti/t-258/
http://www.f-sport.cz/print.php?id=71
http://lcarnitin.wz.cz/

Pomoc mám dilema... běžkyně poraďte!

Holky jsem tak strašně navnaděná na to běhání, že přemýšlím, že bych s tím začala co nejdřív. JENŽE...

Opravte mě jestli je tohle jenom moje výmluva: Momentálně jsou všechny chodníky a chodníčky pěkně namrzlé a já nevím, jestli je dobrý nápad vrhnout se na to právě teď. Vzhledem k tomu, že nemám vůbec žádnou techniku, tak mám obavy, abych si něco neudělala hned ze startu.

Taky by mě zajímalo na jaké vzdálenosti jste začínaly ;-)

Jakože fakt?

Přesně takhle se mě zeptal přítel, když jsme mu řekla, že budu běhat, že jenom čekám až roztaje sníh a z mojí vyhlédnuté trasy zmiznou běžkaři :-)

Takže teď se poctivě věnuju přípravě.

• zkoumám, které boty si koupím
• sháním nějakou aplikaci do telefonu (bohužel pro simbian)
• čtu si knížky o běhání a "poskládání" tréningů
• cvičím, abych shodila ještě nějaké to kilčo, abych pak svištěla jako vítr
• a taky jsem si nalakovala nehty

Dneska si musím ještě postahovat nějaké videa o správném stylu běhání, abych nedělala chyby a hlavně aby se mi něco nestalo (neb jsem na sport nemehlo).

Včera jsem si v knihovně půjčila knížku Příručka dámy v běhu, tak jsem zvědavá jak se mi bude líbit, když ji všichni tak moc vychvalujete.


Tak běhu zdar!

Znovu nastartovaná

Musím vám to říct taky, když už to ví všichni kolem...

Začátkem února jsem se rozhodla ujet na rotopedu do konce měsíce 150 km (což mi dávalo v ten moment asi 10 km denně). Co čert nechtěl, o víkendu jsme měli návštěvu, takže na rotoped se jenom prášilo, ale po včerejšku jsem zase spokojená, protože jsem to stáhla zase na 10 km/den. Chybí mi asi tak 90 km na poslední dny.

V úterý jsem si koupila L-carnitin, protože jsem se dočetla, že potom dýl vydržím makat - a ono jo! Včera jsem se k tomu dostala poprvé a místo 45 minut jsem tam vydržela sedět hodinu a čtvrt a kdyby mě nebolel zadek, tak bych tam zůstala ještě půl hodinky navíc.

Odměnou mi budiž lekce Alpiningu (na vyzkoušení a pak se uvidí).


Do konce března chci dát aspoň 200 km a za ty si pořídím běhací boty! Tak!
+ si přidám nějaké to posilováníčko, protože se mi zase "třepou" ruce.

A vy mě teď můžete sledovat a povzbuzovat nebo hecovat, ať dám víc ;-)

Zezdechlačená

Dnešek je den vskutku prazvláštní.

Ráno jsme s přítelem vyrazili do Valmezu neb jsme dělali řidiče paní domácí. Při cestě jsme si ulovili jednu kešku (= přítel založil ruce s tím, že mu nejede GPSka, a tak to nemá cenu, zatímco já se po kolenou plazila ve sněhu po mostě). Z toho mám radost, protože jsme na žádné dlouho nebyli a to se musí napravit. Pořád plánujeme, jak na jaře/v létě/na podzim budeme jezdit na kole a sbírat kešky a ono furt nic.

Jenže ve Valu to šlo nějak podezřele rychle, takže už v devět jsme byli doma (momentálně běžně vstáváme kolem půl desáté, takže jsme jenom seděli, čučeli a chtěli upadnout ještě do postele). Celý zbytek dne už pak byl totálně válecí. Jediné k čemu jsem se dokopala bylo, že jsem poslala jeden životopis na nabídku práce, tak uvidím jak to dopadne.

Přesto, že už je skoro půl sedmé a tudíž čas, kdy usedám na rotoped, tak jsem ještě v posteli a koukám jak to té paní/slečně v Prostřeno! jde.

Jsem prostě zezdechlačená :-(

Každý dobře ví, že když je vám těžko po těle, tak nejlepší, co můžete udělat je, že si dáte pořádný domácí vývar. No ale co když je vám těžko na duši? Tak je tady pro vás Slepičí polévka pro duši (a je jedno jestli první nebo poslední díl).

Po tom, co jsem se přestala učit na státnice, tak mi dost dělalo problém číst si jen tak. Z toho věčného čumění do skript jsem tak zblbla, že to prostě nešlo. Písmenka mi splývala a nedávala smysl. Teď se konečně něco zlomilo a já můžu konečně otevřít ty haldy knížek, které se mi nahromadily a na které jsem neměla čas.

První jsem sáhla po Urbaníkové a její knížce Příliš osobní známost. Tu můžu opravdu doporučit komukoliv. Někdo možná řekne, že to je taková ta blbá "ženská" literatura, ale ten příběh je tak silný. Četla jsem ji už podruhé a pořád se mi stejně líbila. 

Jako další je na řadě zase Urbaníková, kterou jsem musela "vyrvat" z rukou mamce, která se mi do ní pustila a nechtěla ji dát zpátky :-) Jmenuje se Stalo se mi všechno a je to autorčina prvotina. taky naprosto luxusní záležitost. Tu už čtu po čtvrté a pořád je stejně dobrá.

Do toho si po kouskách čtu právě Slepičí polévku pro duši 2. porci. Dneska mě naprosto nadchla jedna myšlenka z ní:

PRAKTIKUJTE NÁHODNOU LASKAVOST A NESMYSLNĚ KRÁSNÉ ČINY.

Když se nad tím zamyslíte, je to naprosto geinální, tak to zkuste :-)

Need a plan... My own PLAN!!!

Hmm, tak je to tady.

Ano, už jsem bakalářka.
Ne, pořád mi to nedochází.

Nedochází mi, že teď je ten moment, kdy bych si měla začít hledat práci. Ještě jsem se nevzpamatovala z toho šíleného stresu před státnicema. Prostě ráno vstávám s myšlenkou, že bych měla začít něco dělat.

Tento týden pomalu začnu jíst a cvičit normálně (= pravidelně a dobře). Vzhledem k tomu, že je na návštěvě teta Irma (jestli víte, co tím myslím ;-), tak to nechci nějak hrotit. Chci začít hlavně cvičit, takže dneska při Ulici si dám zase rotoped. Díky stresu a tomu všemu kolem zkoušek (kdy jsem si nejen dopřávala, protože si to zasloužím), a taky proto, že nebylo moc času na cvičení se mi váha zase vyhoupla hezky nahoru, ale jenom co tetička odfrčí, tak se do toho dám naplno. Mám na to čas, tak co. Jenom najít nějakou motivaci. Nevím kam se poděla ta, která mě nakopávala každé ráno v létě.

Můj plán je teda cvičit každý den minimálně půl hodiny + přidat aspoň 2x týdně Jillian - ano, pořád si dobře pamatuju jak krásně a hlavně rychle mi to zpevňovalo ruce. Musím se dostat do kondice, abych mohla na jaře začít běhat. Takže musím zase zařadit hůlky a zjistit, co ty moje achylovky po zimě, jak se na to budou tvářit. Taky si chci zajít k doktorce, ať mě pošle k nějaké dietoložce nebo tak něco.

Tak.... jdu si prohrabat staré Diety a napsat si všechno, co chci zrealizovat, dokud nejsem na pracáku :-)

Mějte se famfárově ...

Už to vrcholí...

...stres, bolest hlavy, špatné jídlo a žádný pohyb....

To všechno jsou příznaky toho, že tohle všechno už brzo skončí a já budu mít svatý klid... teda až do dubna.

Už se těším až budu mít zítra po státnicích a konečně se pořádně vyspím.