středa 31. října 2012

Jillian nebo Nordic walking?

Já vám teda něco povím, děvčata!


Jillian už nějakou dobu necvičím. Prostě už mi lezla krkem a některé její cviky mi prostě vadily ...Teda ne, že by to bylo proto, že byly hodně těžké - to byly, ale přes to bych se přenesla - ale spíš mi při nich loupalo a křupalo i v takových místech, kde to jinde nehrozí, proto jsem si řekla, že to pro mě nebude to pravé ořechové a vrátila jsem se k plavání.

Jenže venku je děsně a představa, že se mám sotva hodinu po probuzení svléknout do plavek a vlézt do té ledové vody je pro mě příšerná, takže to se mi teď taky nechce....

Takže jsem zvolila jinou variantu. Každé ráno chodím do práce rychlochůzí s hůlkama v ruce (čti: Nordic walking). Při dnešním měření chůze jsem k mému velkému překvapení zjistila, že za půl hodiny chůze spálím +/- to, co běžně při Jillian a s minimálním přemáháním (navíc mě hřeje u srdce, že jsem ušetřila za autobus).

Otázka tedy zní, co je lepší? Dokopat se každé ráno ke cvičení u televize a pak jet busem nebo se jít projít na čerstvém vzduchu a pošetřit peněženku, přičemž výsledný efekt na spálené kalorie to bude mít skoro stejný?

Co vy na to? Jak byste se rozhodly? Potřebuju hlavně zničit své OTP (okrasné tukové prstence) a pak začít budovat svaly.


úterý 30. října 2012

Óda na cizrnu, červenou čočku a kuskus

Ahoj ahoj děvčata,

tak dneska to konečně přišlo! Rozhoupala jsem se a konečně si uvařila nějaké nové jídlo. Hlavním kritériem výběru surovin bylo, aby to byly ty nové nevyzkoušené, co mi už takovou dobu leží ve spíži. Takže na řadu přišla očekávaná červená čočka a hlavně cizrna.

Cizrnu jsem si vařila už minulý týden se špenátem a sýrovou omáčkou. V podstatě jsem ve svém momentálně nejoblíbenějším jídle jenom vyměnila těstoviny za cizrnu. No bylo to famózní. Jestli někoho zajímá jak jsem to splácala, tak to bylo asi nějak takhle: na másle jsem nechala rozmrazit a trochu osmažit kukuřici spolu s listovým (taky mraženým) špenátem (ne drcený, měli byste z toho blivajz). Až to trochu povolí, tak přidávám mléko...to za chvilinku zavaří...pak se tam plcne tavený sýr a čekám a čekám a sýr se pomalu rozpouští a rozpouští až spolu s ostatními ingrediencemi vytvoří omáčku. Pak už jenom otevřete plechovku s cizrnou, scedíte ji a zamícháte s omáčkou. Nakonec všechno dochutíte solí, pepřem, bazalkou a granulovaným nebo čerstvým česnekem (já dávám přednost čerstvému, přidávám tak 2 stroužky). No a pak už zbývá jen popřát Dobrou chuť!

Dneska jsem svou kuchyň zneužila zase. Tentokrát to odnesla červená čočka, cizrna a navrch i kuskus, kterému pořád nemůžu přijít na chuť. Někde na netu jsem našla recept na čočkový salát, jenže já hlava děravá jsem si ho zapomněla opsat nebo někam uložit, a tak jsem byla nucená improvizovat. Takže můj postup byl takovýhle:

Nejdřív jsem si dala vařit vodu na kuskus (3 pol. lžíce), pak jsem dala vařit červenou čočku (3 pol. lžíce, 10 - 15 minut). Mezitím si nakrájíme papriku a začneme si rozehřívat pánev na zeleninu. Rozpálíme pánev, přidáme kukuřici a nakrájenou papriku (kolik čeho si určete sami podle chuti) a chvilku restujeme. Pak přidáme odležený kuskus a scezenou čočku a chvilku ještě restujeme. Až to začne kašovitět přidáme cizrnu z plechovky. Nakonec dochutíme. Tento bod je nejdůležitější!! Vesměs všechny tři hlavní ingredience jsou dost neutrální, a proto nesmíte kořením šetřit. Popusťte uzdu fantazii. Já jsem použila hlavně kari, čehoz jsem pak docela litovala, protože jsem zjistila, že mi teda asi vážně nechutná :-) Ale i tak to byla mňamka.

Udělat fotku mě bohužel napadlo až když jsem si dávala do pusy poslední sousto...no tak snad příště holky.

Tak vyzkoušejte a třeba mi napište, jak vám to chutnalo :-)

pátek 26. října 2012

Stres a GI

Abych nečuměla furt jenom do skript, chytrých knížek a všeho co se týká regionu Valašsko, udělala jsem si čas a z knihovny si přinesla haldu knížek o glykemickém indexu. Jsem teď celkem dost ve stresu, tak se potřebuju něčím uklidňovat. Já vím, že ideální by byl sport, ale jsem teď neskutečně líná, a tak si aspoň čtu a rozšiřuju si obzory.

Knížky, které mi teď pomáhají si všechno srovnat



Jednou z těch chytrých knížek je tahle Dieta jen tak mimochodem. Líbí se mi na ní, že neříká že všichni jsme tlustí stejně. Prostě vám v klidu vysvětlí proč se zrovna vám ukládá tuk na nohách a jiným zase na břiše a že je teda nutné k hubnutí přistupovat vždy podle toho co sedí zrovna na vás a ne nějak globálně. Nejsme všichni stejní a naše těla tedy potřebují pokaždé něco jiného.

Dá vám pár zásadních pravidel, která ale my už asi známe a dobře víme, proč se jimi řídit, ale ne všechny je dodržujeme, protože je chápeme nesprávně. Takže jsou v ní i laicky vysvětleny velmi složité procesy probíhající v našem organismu, které všechno to spalování tuků řídí.

Další příjemnou věcí jsou stránky se zdravými a nezdravými jídly. Jedná se vždy o dvojstránku kde na levé straně jsou jídla, která nejspíš jíme a na pravé stránce jsou jejich zdravější varianty. To mě baví číst nejvíc, protože už se kolikrát přistihnu že jím převážně jídla z pravé strany a sama sobě vysvětluju, proč bych jako nejedla to jídlo zleva.

Ale hlavně je knížka čtivá a má příjemný "dizájn", který lahodí mému oku, takže do ní vydržím čučet hodně dlouho... většinou dokud mi přítel nezhasne a nezavelí, že je čas jít spát :-) Jo, poslední dobou prostě ztrácím pojem o čase.



-------------------------------------------

Ale existují i knížky, které se tváří že vám pomohou a budou vám k něčemu a dokonce když je v knihovně namátkově otevřete, tak budete nadšené, že jsou superčtivé, jenže pak je přinesete domů, začtete se pořádně do hloubky a zjistíte, že jste domů táhli batoh zbytečně o půl kila těžší.

Zástupcem této literatury je i kniha Hubená mrcha. Jsou lidi, kteří si klidně nechají nadávat do prasat jenom proto, že snědli tik tak, ale to není můj případ. Knížka má pohladit, povzbudit a nechat ve mě dojem, že jsem se zase něco nového dozvěděla a moje cesta tak bude zase o něco zdravější a příjemnější. Bohužel, jestli jste na tom stejně jako já s klidem můžete tuhle knihu zase strčit zpátky do regálu a jít dál. Nemusíte se ani otočit. Ne, vážně nemusíte :-)

Po přečtení téhle knížky se budete cítit příšerně, protože vám celou dobu bude předhazovat, že jste strašné osoby, pokud nekonzumujete jídlo pouze a výhradně v BIO kvalitě. Sacharidy se pro vás stanou nepřítelem číslo jedna a už si v životě nebudete chtít dát ani jablko.

Nejvíc mě naštvalo, že se jedná v podstatě o knihu, která skoro popírá zásady zdravého stravování. Musíte zhubnout rychle a ještě být mrcha. Nechci být mrcha a hodlám dál jíst "dobré" sacharidy a ještě z nich mít radost, protože vím, že tělo je potřebuje a nemůže bez nich správně fungovat.


------------------------------------------------

Třetí a pro dnešek poslední doporučovanou knížkou je  GI dieta, Jak ztratit nadváhu a získat energii. Ta mě dostala asi jako jediná včetně jídelníčku. Neobjevují se v něm takové ty exotické suroviny, ale prostě základní suroviny jako fazole, pohanka, cizrna, jablka, cibule a podobné, které máme prostě všichni doma.

Tento způsob stravování mi vychází jako nejrozumnější. Jídlo je vyvážené. Používání pomalých cukrů mi přijde víc než logické, proto se tím taky poslední dobou zabývám nejvíc. Všichni co se sem občas vracejí ví, že spoustu informací čerpám i z pořadu Jste to, co jíte, tak si račte všimnout, že podobné suroviny se často objevují na "zdravých stolech" účastníků pořadu.

Nepotřebuju a nechci do sebe cpát něco, co mi nijak neprospívá (ale přiznejme si, že čtvereček kvalitní 70% čokolády s příchutí pomeranče mi prospěje vždycky), což znamená, že se musím snažit jíst ty základní potraviny. Potraviny co nejmíň upravené, bez přidaných zbytečností, které to dobré v nich jen znehodnocují.

Možná teda vyzkouším i 14-ti denní jídelníček, který je součástí knížky. Recepty vypadají jednoduše a hlavně se mi na ně sbíhaly chutě sotva jsem si je přečetla... a to se mi zrovna často nestává.


Takže dneska na oběd cizrna se špenátem, který jsem si teď hodně oblíbila. (a přítel bude zase o hladu)


A co vy? Máte nějakou takovou hubnoucí bibli? Podělte se o ni...

úterý 23. října 2012

Rozšíření obzorů

Je dobré si občas rozšířit svoje obzory, dozvědět se něco nového a hlavně se seznámit s jinými lidmi. Nesedět doma a dělat něco (i když bych teď měla dělat bakalářku, seminárku z praxe a taky se učit na státnice). Takže díky této své nové filosofii jsem toho tento týden už dost zažila a to je teprve úterý.

Takže v pondělí jsem byla na kurzu Ekologie & Fair Trade. Jednalo se o přednášku v městské knihovně, která byla zdarma pro všechny co měli zájem se dozvědět něco o téhle problematice. Jenom abych nezapomněla, takovéhle akce pořádají snad všechny větší knihovny, stačí se jen zajímat ;-)

Takže jsme dostali přednáškové materiály, spoustu letáků k dané problematice a pak už se šlo na to hlavní - přednášku. Během těch 4 hodin jsme skoukli několik videí, ze kterých mě nejvíc zaujalo právě tohle. --->

Dozvíte se v něm co je to Fair Trade a jak to vlastně všechno funguje. Sice je to vše ukazované na příkladu Ameriky, ale myslím, že si to dokážete přebrat sami, ne?

Další aktivitou byla diskuse a ochutnávka, která na tom byla nejpříjemnější :-) Vyzkoušeli jsme si čokoládu, kávu, čaj, bonbony i sušené mango (které bylo nejlepší, až ho někde v obchodě potkám, tak si ho určitě koupím).

Jestli vás k tomuhle tématu něco zajímá, tak google zná odpovědi na vaše otázky :-) no tak buďte samostatní. A já vám za to, že jste se dočetli až sem napíšu, kde seženete Fair Tradové produkty.

Zaprvé hledejte tohle logo, které vám řekne, že produkt pochází z férového obchodu, který nevykořisťuje zemědělce ze zemí třetího světa, nevyužívá dětskou práci a práce je řádně zaplacena. Za druhé, produkty fair trade jsou přirozeně BIO. Na samotném výrobku ale označení bio nehledejte, protože výrobci nemají dost peněz na další certifikát. A některé výrobky nemají ani jedno logo. Dát si totiž tohle logo na výrobek není totiž povinné i když váš výrobek obsahuje fair tradové produkty.

Fair Tradové produkty najdete třeba v DMku nebo Kauflandu, který byl mimochodem prvním hypermarketem v Česku, který tyto výrobky prodával ve velkém.


Tak zkuste ochutnat některou z dobrot :-)
--- mě nejvíc zaujala čokoláda s příchutí pomeranče ;-)


TAK BUĎTE FÉR

pondělí 22. října 2012

999 aneb novinky z venkova

Dobré ráno dámy,


mile mě překvapilo, když jsem ráno otevřela stránky bloggeru a vykouklo na mě, že tenhle blog bude mít dneska tisícého návštěvníka/návštěvnici. Za to vám patří dík.

Dneska budu psát o tom, co se mi zase nahromadilo ve spíži a o tom, že to nemám kam dávat. Takže je to asi tak....teď mám praxi a v rámci praxe chodím po městě a sleduji, kde sídlí jaká firma, abych informačnímu centru udělala nový katalog firem. Jenže to znamená, že do těch obchodů musím zajít, a to zase znamená, že si v nich něco koupím (to není podmínkou informačního centra, to je prostě jenom moje slabost). No a díky domu už mi spížka přetéká hromadou různých vloček, semínek, sušeného ovoce a luštěnin... problém je, že z toho příteli už tečou nervy, protože najít pod tou mou zásobárnou dobrot brambůrky po kterých jde, je téměř nemožné (hlavně proto, že mu je záměrně dávám hodně dozadu, aby na ně nebylo vidět a aby mě tak nelákaly). Takže přítel zuří a já dál a dál nakupuji nové a nové dobroty, ze kterých mu nikdy nic neuvařím, protože sníst něco jiného než řízek a brambory je pro něj skoro hřích :-)

Novinky v mé kuchyni

Mezi novinky, ve které jsem vkládala největší naděje, že mi pomůže v mé změně stravovacích návyků, patří sladidlo Stevia. Všichni o ní mluví a všude je teď vidět. Bohužel musím vám říct, že právě tohle balení jsem si koupila, ochutnala a zastrčila co nejdál do skříně. Myslela jsem si jak budu zdravě sladit a jak mi to bude chutnat a bude to bez kalorií a ještě zdravé a všechno.... a ono nic.

Nejhorší na tom všem je příchuť, která je tak odporná, že můj včerejší čaj (podotýkám, že byl sypaný, tedy ne zrovna levný) letěl do umyvadla ani jsem nemrkla. Cena tohoto balení v Albertu je 69,90,- a podle mě to byly vyhozené peníze.


Další v řadě je červená čočka. Tahle potravina mě lákala už dlouho, ale bohužel její cena byla vždycky tak nějak nad moje limity, co jsem ochotná dát za čočku. Většinou si kupuji čočku klasickou hnědou, kterou si dělám nezahuštěnou na kyselo (a většinou s vajíčkem a nebo výjimečně kouskem párku)

Na červenou čočku se všude pějí ódy, tak uvidím jaký to je zázrak za 22,- (tentokrát byla mým zachráncem Jednota - nebo jak se to teď jmenuje). Chci ji vyzkoušet co nejdřív a už se na ni moc těším. Musím zapátrat u vás na stránkách, jestli tam někdo máte nějaký dobrý recept (jestli jo, tak mi prosím napište do komentů, ať to nemusím procházet všechno).


Lněné a sezamové semínko jsem v ruce měla už několikrát, ale vždycky to skončilo tak, že jsem usoudila, že k čemu by mi byly a do čeho bych si je asi tak přidávala. Jenže jsem pro ně využití nakonec našla. Protože je letos docela velká úroda jablek, tak jich máme doma furt hromadu... no a já si je strouhám, míchám s müsli a přidávám semínka, ale ty slunečnicové už se mi zajídají, tak jsem musela rozšířit svou sbírku...a taky trochu pozlobit Radima ;-)

A posledním úlovkem je burákové máslo v bio kvalitě. Nemám v plánu ho jíst každý den, to rozhodně ne, ale občas to nezaškodí. Měla jsem v ruce dvě různé pixle - jedno obyčejné ve kterém kromě buráků byla i nějaká chemie a přidané věci a hlavně cukr a pak pixličku v bio kvalitě za nižší cenu a jenom z buráků a s trochou soli. Volba byla jasná!

To mi připomíná, že jsem si ho dneska na snídani mazala na chleba s psylliem - Arizona. Za tu dobu co se sebou snažím něco dělat mám už pár různých chlebů vyzkoušených, ale tenhle je zatím asi nejlepší. Mým prvním úlovkem byl žitný chleba se slunečnicí, který byl jak když si mezi dva kusy kartonu dáte žervé a šunku a jíte...bléé!

Tohle je prostě obyčejný chleba, ve kterém je přidané psyllium a semínka a vařený ječmen. Chutná prostě jako trochu lepší chleba, žádná pachuť, normální konzistence, a přijatelná cena - 22,- to se mi zdá rozumné vzhledem k tomu kolik stojí ty ostatní kartonové varianty chleba. Jinak v balení je asi 6 plátků chleba, takže mi to stačí +/- na týden, protože jinak pečivo moc nejím. Snažím se ho trochu odbourávat a když už ho jím, tak se vyhýbám bílému pečivu.

Odpoledne vám napíšu něco o tom, jak jsem o víkendu spálila asi 4 000 kcal a jak jsem včera byla na přednášce o Fair Trade...tak se těšte na další článek ;-)


Tak zatím papa a jezte zdravě!


pátek 19. října 2012

I feel sick

No jo, to tak někdy prostě je, že co člověk plánuje pomalu měsíc dopředu se nevyvede kvůli nějaké pitomosti.

Prostě jsem nachlazená a cítím se mizerně.

Nejradši bych zalezla do postele a vyležela to, ale spíš to vypadá tak, že zítra i přes svůj stav polezu na výšlap - zcela dobrovolně, podotýkám. Plánujeme to už tak měsíc a je poslední krásné počasí, takže si to nenechám ujít kvůli nějaké blbé rýmě. Jdu si teda koupit pastilky na bolest v krku a stévii v tabletkách (protože když vidím ty hory cukru co dávám do svého čaje, tak je mi z toho až smutno), abych měla čím osladit - no a taky abych mohla machrovat, že :-)

Koupím si taky citrony a budu je pít s vodou, ať mě z přemíry vitaminu C zase neklepne...

A odpoledne místo cvičení ulehnu s noťasem do postele, zababuším se až po uši a budu psát bakalářku, protože je třeba s tím zase trochu hnout.


středa 17. října 2012

Instantní jáhlová kaše

aneb Když k tomu nebudu čuchat, tak to do sebe dostanu

Nemůžu si stěžovat...když si koupím něco instantního tak co můžu čekat. Takže jáhlová kaše mě opravdu nenadchla. Chutná po něčem, co opravdu nesnáším, voní po tom samém. I když jsem si jídlo dozdobila tak jak mám kaši nejradši - jablko, rozinky, vlašské ořechy a trocha medu, ale i tak je to pro mě velké zklamání.

Možná se z ní stane taková ta nouzovka, když už doma vážně nic není. Uvidím.

Aktualizace - 5 minutes later
Po několika útrpných  minutách přesvědčování se o tom, že to dokážu sníst, to letělo do záchodu a vytáhla jsem nakonec svoje oblíbené snídaňové cereálie a tvářila se, že se nic z toho nestalo.

Stereotyp

Dobrý večer dámy,

chci se s vámi teď podělit o moje  momentální rozpoložení a zklamání z jedné knihy. Je večer, na mě leze nějaký bacil a není mi úplně dobře. Dívám se na Zhubni nebo přiber a přemýšlím jestli to risknu a půjdu zítra plavat a nebo se na to vykašlu, abych to neodležela. Odpoledne jsem strávila sama doma, protože přítel šel na hokej. Měla jsem díky tomu čas si chvilku zpomalit, zapálit si svíčky a relaxovat. Přemýšlet o tom, co mě v následujících třech měsících čeká, o tom co se děje teď...

...dospěla jsem totiž k tomu, že jsem se sice krásně zásobila všemi různými zdravými potravinami, ale zatím jsem z nich nic nevyzkoušela. Pořád tam na mě čeká jáhlová kaše, bílé fazole a sójové kostky. A taky máslová dýně (na kterou pořád nemám recept). Proto jsem si dala takový malý závazek:

V následujících dnech mám v plánu zkusit následující:

  • udělat si těstoviny se sójovými kostkami
  • najít a vyzkoušet nějaký recept s bílými fazolemi
  • udělat si jáhlovou kaši s jablky výsledek TADY
  • a koupit si řepu a zjistit, jestli mi třeba náhodou nechutná
  • a pak mě taky láká dýně, ale nevím, co s ní

No doufám, že po tomhle se můj jídelníček stane ještě pestřejším. Sice jsem naběhla na zdravější jídlo, ale nic se nemění na tom, že jsem dřív skoro každý den snídala kakao s rohlíkem (a v sobotu nebo neděli dvě vajíčka na měkko) a teď jsem to akorát vyměnila za zdravější variantu a to bílý jogurt a nějaké müsli. Takže hlavním mým cílem v příštích týdnech bude snažit se o pestrost jídelníčku.

A začala jsem dneska, kdy jsem vyzkoušela palačinky na slaný způsob jak jsem to nedávno četla u někoho z vás na blogu. Byly to palačinky s žervé, kouskem šunky a paprikou. První sousto byl velký šok - možná proto, že ty palačinky byly původně udělané pro sladkou variantu, ale ty další... no byla jsem opravdu hodně překvapená jak dobré to bylo. Jasně, je to smažené, takže si to určitě nebudu dopřávat třikrát týdně, ale je to dobrý nápad jak zlikvidovat "včerejší" palačinky :-)


Včera v knihovně jsem po dlouhé době zaplula mezi regály s označením "Zdraví" a k mému obrovském překvapení na mě vykoukla knižní novinka VELKÝ DIETNÍ PLÁN aneb 12 jídelníčků na celý rok. Hned jsem po ní chňapla, protože vím jak dlouho se na takové knížky u nás v knihovně čeká (na kuchařku pana Havlíčka už číhám skoro rok). Jaké ale bylo moje překvapení když jsem zjistila, že to je v podstatě vykradená Dieta. Veškeré jídelníčky a recepty jsou z Diety a kdybych si prošla zpětně všechny čísla které mám, nemusela bych tu knížku vůbec vzít do rukou.


Opravdu mě zklamala. Čekala jsem nový přísun informací, které mě obohatí a naučí zase něco nového a ono ne. Bohužel. Čekala jsem od toho víc. Hlavně jsem chtěla nové recepty, nové tipy na chutné kombinace jídel a tak podobně.


+ a to je podle mě taky škoda je knížka psaná hodně malým písmem i ty fotky jsou takové miniaturky. V časopise jsou to krásné obrázky, na kterých jde opravdu vidět, co v tom jídle je a jak je to krásně naaranžované pro focení.

A taky jsem nepochopila to jak to má být jak dietní plán na celý rok, když je tam jenom 12 jídelníčků, rok má přece 52 týdnů, tak kde je ten zbytek? Nebo mám celý měsíc jíst stejný jídelníček? Nevím.


Co vy na to? Doporučíte mi nějaké další jídlo, které rozhodně stojí za ochutnání? A už se vám do rukou dostala knížka od paní Lamschové a Vašákové?

Žvásty z webů pro ženy...

Tak si tak brouzdám po netu, hledám nějaké bližší info o glykemickém indexu potravin a vybaflo na mě HUBNUTÍ - 51 bezbolestných rad...Když na sobě člověk maká, tak o nějaké bezbolestnosti hubnutí nemůže být ani řeč. Mě například po pondělním plavání ještě včera večer bolely nohy a to tak, že dost :-) Proto mě takovéhle články fakt dokážou namíchnout.

Takže tady vám dávám jenom výběr "rad" které mě namíchly nejvíc a můj komentář k nim.



3. Pijte nízkotučné mléko, v krajní nouzi polotučné.
Jako pravidelná divačka pořadu Jste to, co jíte nemůžu absolutně souhlasit. Nízkotučné výrobky celkově absolutně neuznávám. Ten nižší obsah tuku se musí něčím vykompenzovat a většinou to nebývá ku prospěchu věci.



13. Z nepřeberné nabídky mléčných výrobků si vybírejte ty nízkotučné.
Jak už jsem psala výše...pokud se chcete cpát nějakou škrobovou hmotou a myslet si jak je to zdravé a nízkotučné (a tedy bezbolestné), tak prosím, ale do mě by to nikdo nedostal. Když jogurt, tak jogurt, takže minimálně se 3% tuku, a pouze z mléka a mléčných kultur + případně nějaké to BIFI ;-)

21. Česká republika vede ve spotřebě tavených sýrů. Už i u nich existují nízkotučné varianty. Nebojte se jich, chutnají výborně!
Další blaf z českých obchodů, bohužel velmi oblíbený. Proč jíst kvalitní sýr, když si můžu dát cosi s příchutí něčeho co možná chutná jako sýr. Nevím nevím, ale taveňákům neholduju.


24. Namísto "těžké" coly si dejte lehkou.
Jestli chce někdo hubnout, měl by se obejí bez jakékoliv koly. Tou "těžkou" dostane do těla jen zbytečné kalorie, tou lehkou zase oblafne tělo, které čeká ten cukr, který nepřijde a tak chce další cukr, který (pokud nemáte velké zásoby "lajtky") člověk chtě nechtě musí doplnit jinak, protože tělo si to zkrátka vydupe.

29. Nízkotučnou zmrzlinu si snadno uděláte doma, pokud necháte ve formičkách zmrazit čokoládový jogurt.
Asi budu muset autorce napsat, aby sdělila tu kouzelnou formuli, kterou dělá doma z obyčejného jogurtu zmražením jogurt nízkotučný....navíc zmražený jogurt prostě není zmrzlina.


33. Raději než kus pizzy si ve stánku dejte gyros - mezi fastfoodem je to nejzdravější varianta.
Ale no tak...jakápak nejzdravější varianta fast foodu? Jedná se o neexistující slovní spojení. Zdravé a fast food prostě nejde k sobě (když i ty saláty u mekáče jsou doslazované).

42. Pijte kefír, nebo kefírové nápoje. Jsou nízkotučné, obsahují bílkoviny a jsou s různými ovocnými příchutěmi. Ideální jsou také, když vás honí mlsná pozdě večer. Je dobré mít je vždycky v lednici.

Ano sladký kefír v deset večer je přesně to co hubnoucí člověk potřebuje. Kefír sám o sobě je fajn, ale ne jako druhá večeře, to spíš jako svačina (ne ale celý) nebo snídaně.

45. Když potřebujete "jenom něco chřoupat", chřoupejte mrkev nakrájenou na hranolky, nebo rýžové chlebíčky namísto tyčinek.
Myslím, že o rýžových chlebíčkách už toho bylo napsáno hodně. A nikdy z toho nevyšly moc dobře. Ovšem mrkev? ou jéés...tu beru místo brambůrků kdykoliv.

50. Namísto "normálního" si dejte nealkoholické pivo. V půl litru je o 100kcal méně.
Pardo, co? Pivo? V jídelníčku někoho, kdo chce shodit? Když už alkohol, tak vinný střik a to ještě v omezeném množství.

51. Než půlku čokolády si dejte raději půl hrníčku želatinových medvídků.
Bude to sice míň kalorické, ale s cukrem se tady taky moc nešetřilo...a četli jste si vůbec někdy z čeho se to vyrábí?



No takže asi tak nějak. A co vy na to? Jsou nějaké "hubnoucí" rady, které vás vytáčejí? Nebo máte třeba nějakou dobrou radu? Podělte se o ní :-)

neděle 14. října 2012

Filmy, které musím vidět....

Ahoj lidi,

jenom si tady chci udělat seznam, který se mi nikam nezatoulá a bude vždycky tam, kam jsem ho dala :-) No  víte kolik takových seznamů filmů se mi válí doma různě pozastrkovaných po šuplících a všech možných koutech pokoje a ložnice. Takže teda tady si budu psát a následně odškrtávat filmy, které chci vidět a na které už jsem se podívala. A třeba jednou za čas udělám i recenzi na některý z nich :-)

Takže co chci vidět?

  • Předčítač - Stahuje se :-) Když bude odpoledne čas, tak to zkouknu. DONE
  • Pokání - mám to rozkoukané už několikrát a ještě jsem se nedostala ke konci.
  • Návrat do Couldmountain
  • Casablanca - mluví se o ní pořád v Gilmorkách :-D
  • Snídaně u Tiffaniho - abych pochopila Blair Waldorfovou.
  • Milý Johne
  • Iluzionista - na doporučení ségry.
  • Mimina (Babies FR) - protože je to zajímavý nápad.
  • Lolita - viděla jsem to už tolikrát, ale stejně mi to nedá a musím to vidět znovu. (PS: knížka je skvělá)

Tak zatím je to všechno, kdybych někde narazila na svůj seznam filmů na letošní podzim, tak ho sem připíšu. A kdybyste měli nějaký tip na dobrý film, tak pište.

pátek 12. října 2012

Please, SUPER SIZE ME!

Ahoj holky, vzhledem k tomu moje etapa "znovu-obnovení-starých-zdravých-návyků" se ještě nenastartovala (a tedy nemůžu psát o tom, kolik jsem toho dneska odcvičila a co všechno jsem snědla nebo spíš nesnědla...), chci vám napsat aspoň něco zajímavého co se jídla týká.

Jedná se o film Super size me. Doporučila mi ho jednou kamaráda, tak jsem to skoukla. No následek to mělo takový, že místo aby mě to odradilo od jídla z fast foodu, spíš jsem dostala šílenou chuť na Big Mcka :-)

Takže o čem to celé je?

Morgan Spulrok - Hlavní aktér, režisér a ten co to všechno vymyslel, chce lidem v Americe ukázat, jak jídlo z fast foodu ničí naše tělo. Hlavně jeho každodenní konzumace. Morgan má na začátku dokumentu normální váhu, BMI taky v normě a nemá žádné zdravotní potíže.

Celý dokument má několik důležitých pravidel:

  • Denně musí sníst 3 velká jídla v McDonaldu
  • Musí sníst každou část menu a musí sníst opravdu všechno
  • nesmí pít nic, co by nepocházelo z fast foodu
  • když se v prodejně zeptají jestli chce super size (tedy tu největší porci) musí říct Ano!
  • nesmí denně ujít víc než 5 000 kroků, pak už se může jenom vést
....toto je totiž plus mínus chování "běžného" Američana (ano, já vím že slovo Američan patří všem co žijí v Americe, což je druhá největší země na světe, takže globalizovat v tomto případě je dost přehnané, ale berme to tak, že ten dokument je primárně určen obyvatelům USA, kteří se potýkají s obrovskou nadváhou).


No a výsledek?

Morgan se dostal z 11% tuku na 18% tuku, už v prvních dnech rudnul při konzumaci menu. Začal mít velké bolesti hlavy, neskutečně se mu zvýšil cholesterol, začal mít deprese a jeho celkový psychický stav se horšil. Začal mít problémy se srdcem a málem ho skolil infarkt. Na začátku to byl obyčejný chlápek, co se rozhodl světu ukázat, co dokáže McDonald udělat s lidmi, ale na konci je z něj skoro troska, která je na jídle z mekáče úplně závislá. Nejdřív se mu z těch jídel dělalo špatně, pak bez nich nemůže být.


Názor ať si každý udělá sám, já jdu dát vločky s mlékem :-)


Pokud vás tento článek zaujal, doporučuju stáhnout, který je ke stažení na uložto. a taky přečíst tehnhle wiki ČLÁNEK

Teta "Irma" se blíží

....aneb co děláte když se blíží váš "time of the moth"?

Já nezřízeně žeru. Neumím s tím bojovat. Čokoláda, kila kukuřice, brambůrky, tyčinky, hrozny, ... asi se teď třepete hnusem, že takové hromady "španého" jídla byste do sebe v jeden den bez výčitek nenacpaly. Taky mi z toho jde hlava kolem, jenže jak se s tím poprat?

Ty dva dny "před" se prostě neumím ovládat. Pryč jsou předsevzetí a plány.

Můžete mi holky říct, jak se s tímhle vypořádáváte?

úterý 9. října 2012

Promiň, promiň, promiň !!!

Chtěla bych se tu teď před zraky vás všech, co jste s chutí sledovali jak se můj blog rozvíjí a jak na něm krásně každý den přibývají články, omluvit.... Komu? No vám ani tak ne ale sobě - svému tělu za to, co jsem s ním poslední měsíc prováděla.

Plná smělých plánů na cvičení po prázdninách jsem začala září tím, že všechny tak pracně získané dobré návyky (jako pravidelné jídlo a sport) jsem hodila za hlavu a dala se na žraní a lenošení. Jinak se to nazvat nedá. Kaju se za to, že už necvičím - jo, venku je zima a na kolo se mi nechce a protože je zima, tak se mi nechce ani do bazénu, kde je zima i v létě...bla bla bla... Já vím. Výmluvy, které nikoho nezajímají a neohromí.

Cha...jenže co teď? S obrovským strachem jsem vlezla na váhu a bylo mi až trapně, když jsem zjistila, že váha se skoro nehla. Ne, že by se nic nedělo (ono to bude asi tím, že s necvičením se svaly nabrané tak pracně zase odporoučely do propadliště dějin a na jejich místo se zase vrátil ovar (čti takovéto "třepací" maso). Takže váha si klidně na mě pomrkávala a moje tělo jako by křičelo, vidíš já se tady snažím, zuby nehty se držím na těch 78 kilech a ty se mi to snažíš celou dobu kazit.

Mám snad zahodit všechno to úsilí a zase v klidu kynout? I když už jsem dokázala shodit přes 6 kilo? Cože? To snad nemyslíš vážně... No tak tohle mi plus mínus táhlo hlavou, když jsem tak civěla na ten displej a říkala si jestli nejsem kardinální blb, když si takhle krásně podkopávám původně pevné základy zdravého životního stylu. No co si budu nalhávat, jsem!

Asi to muselo přijít, tohle září, aby mi ukázalo, co jsem dokázala a co ještě dokázat můžu.






Tak co myslíte? Dáte mi ještě šanci?