Potřebuju relax.... zn. Nutně!

Zní to asi divně od člověka, co má prázdniny, je bez brigády a jediné co přes den musí je se najíst... No abych to vysvětlila. Jsem ten typ člověka co chce všechno nebo nic. A když to nejde, tak s tím radši seknu. Kolikrát si sama určuju cíle, kterých prostě nedokážu dosáhnout... už jenom z toho důvodu, že prostě nedokončuju věci.

Prostě a jednoduše.

Cvičení mi začalo připadat hrozně jednotvárné. Každý můj den byl jak přes kopírák. Ráno vstanu, nasnídám se, zacvičím si, pouklízím, navařím, pak přijde přítel z práce, chvilku kecáme, jde si lehnout, sedím a čučím na telku a čekám až milý vstane, koukáme na Ulici a v deset jedeme spát.

Včera jsem si uvědomila, jak mě to hrozně ubíjí. Ze začátku jsem z toho byla nadšená... jak mi všechno jde, jak se mi daří. Pěkně pomalu si hubnu. Už nekoukám na váhu - no ne úplně, sem tam mě to ještě zajímá - ale měřím se nebo prostě věřím malým kalhotám, které jsem ještě před půl rokem neoblékla. Ale vyprchalo z toho to, co mě naplňovalo. Motivace. Chuť něčeho dosáhnout...

Nechápejte to tak, že se cvičením končím... To ne! Jillian dokončím i kdyby mi ty záda měly upadnout (jeden z důvodů proč už dva dny necvičím - bolest zad a nohou, totální vyčerpanost - něco holt dělám špatně). Přece to nevzdám týden před koncem. Nenene! Tohle dotáhnu dokonce.

Problémem je a vždycky bylo to, že u ničeho dlouho nevydržím. Mým největším úspěchem bylo, že jsem se sama naučila hrát na kytaru. To jsem tak moc chtěla, že jsem byla i trpělivá, když mi to nešlo - ne jako když jsem se teď rozhodla, že se dám na pletení z papíru a po půl hodině košem mrskla po příteli, který mi jej nechápavě hodil na hlavu s tím, že "to je jako nějaká hra nebo co?"

Poslední dva dny mám chuť přečíst si něco zásadního, co mě někam posune - jako když jsem četla Alchymistu (Paolo Coelho) nebo Malého prince - taky na mě jde podzim. Což znamená, že začnu vytahovat svíčky, které se pak válí všude, začnou mě lákat různé rukodělné práce (například už druhý rok háčkuju šálu, která se mi ani moc nelíbí a už dva dny drhám náramky) a taky k tomu všemu patří odpolední čaje na balkoně a přemýšlení nad tím, co všechno si na jaře zasadím (ať už se jedná o bylinky nebo ředkvičky) - tím moje zahradničení většinou i končí.

Se sportem tedy nekončím. Kolo určitě nechci vyřadit. Jenom potřebuju zvolnit. Na chvilku vypustit.


A dneska si dám po obědě kapučínko s věnečkama... mňam!

A jak relaxujete vy?

Den 22 - středa

Tak po víkendovém odpočinku jsem zase zpátky :-)

Nakonec to nebyla taková strašná hrůza jak jsem si myslela. V pátek jsem cvičení prostě nestíhala, takže jsem ještě o jeden den pozadu, ale to doženu - i když v pátek jedeme za kámošema do Ostravy, takže další zpoždění... No nakonec budu ráda, když 30 Day Shred dokončím v půlce září :-)

Den 21 - Čtvrtek

Dneska jsem vstala hodně, hodně brzy = v půl šesté. Při Snídani s Novou jsem se z nudy naučila dělat si francouzský copek kolem ucha (doufám, že chápete, co myslím). Pak jsem si dala snídani a pak se vrhla na cvičení. Fáze tři je naprosto úžasná. Vůbec jsem neumírala. Pořád se totiž na svoje fyzické schopnosti dívám z pohledu "před půl rokem" (kdy pro mě byl pohyb naprostý nepřítel a udělat klik nebo dřep pro mě bylo za trest). Ten posun v tom, co dokážu je neskutečný. Celé cvičení mi dneska strašně  uběhlo - i když je fakt, že některé cviky jsem rezignovaně proležela na zemi (některé proto, že jsem je nezvládla, některé proto že než jsem je pochopila byly pryč). Když se na obrazovce místo Circle 3 nebo tak něco objevilo Cooldown jenom jsem čuměla a nechápala jak to že už to končí. Po třiceti minutách jsem se totálně vyčerpaná a spocená zhroutila na zem. Přepnula jsem DVDčko na telku kde zrovna běžel "najt rajdr". Než jsem se dohrabala z koupelny začala reklama, která mě tak rozčílila a rozesmála, že ani teď ještě nechápu co to bylo.

Jednalo se o reklamu firmy Top Shop na vibrační pás Slender Shaper. A o co se jedná? Tento pás vám za pět minut denně a asi tři týdny vypracuje nádherný six pack, no ale hlavně se při tom vůbec nemusíte hýbat a už vůbec ne potit. To je věc. To je paráda! Prostě ho jenom připevníte kolem pasu (nebo vlastně kamkoliv jinam, kde potřebujete zeštíhlit nebo udělat vyrýsované svaly) a čekáte a čekáte - teda vlastně čekáte jenom pět minut a pak voaláá máte tělo snů, aniž vás to stálo nějakou námahu. Můžete klidně sedět doma a koukat na Tak jde čas a čekat až se vám tělo krásně vyrýsuje. No řekněte, kdo by to nechtěl? Navíc jenom za 3 999,-!!!

Vzteky jsem si málem ukopla palec o gauč... no zkuste co to udělá s vámi :-)

Každý kdo se na reklamu koukne zhubne dvě kila zdarma jako dárek ke koupi tohoto pásu :-)

No toliko tedy reklamy. Zítra si dám ještě jednou trojku a pak jedu pryč, takže na 4 dny pauza od Jillian, ale ne od sportu. Čekají mě čtyři dny na kole nebo lodi - i když je v plánu taky oslava narozenin, takže nějaké to vínko a jednohubky určitě padnou, o tom žádná.

O výletu vás budu možná pravidelně informovat, když bude čas, takže se zatím mějte a sledujte, co budu provádět o víkendu...

Papa holky (a kluci?)

Den 20 - Středa

A je to tady.... druhá fáze je za mnou. Zítra budu zase zmatená jak lesní včela, až uvidím zase všechny ty cviky poprvé :-) Až včera jsem zjistila, že některé cviky jsem díky ne úplně dobré angličtině a totálně špatným pozorovacím schopnostem dělala celou dobu špatně nebo jinak. No takže až dneska jsem zjistila jak jsou některé cviky neskutečně náročné. Tak nevím jestli si za "trest" nedat ještě aspoň pět dní jako nápravu.  No ale vzhledem k tomu, že už se dost těším na trojku, tak asi ne.

Takže zítra mě čeká tohle, ale to u asi všichni znáte, ale kdo ne, tak ať se koukne:

No když jsem to teď tak v rychlosti skoukla, tak si myslím, že u toho zítra umřu. Takže kdyby se tu už neobjevovaly žádné příspěvky, tak víte co se mnou je :-)

Dneska, protože to je poslední den dvojky, jsem přizvala ke cvičení sporttester, který mi naměřil toto:

Doba: 28 minut
Průměrný tep: 130
Spláleno: 222 kcal

Jo jo, už jenom 222 kcal... no mohla jsem máknout trochu víc, ať je to číslo pěkně kulaté, jenže v tomu dusnu se mi opravdu nechtělo. Vám se v tomhle počasí chce?

Po dokončení 30 Day Shred chci začít s Ripped in 30, ale už ne každý den. Potřebuju zvolnit. Vidím to tak třikrát týdne. Zbylé tři dny budou vyhrazeny na běhání, kolo, nordik walking, plavání a podobné kondiční aktivity a jeden z těch tří dnů bude i posilování - tak hodinové. Což mě přivádí k otázce jestli neznáte nějaké posilovací video - ne intervalové, prostě jenom posilování, nejlíp české, abych tomu rozuměla bez koukání a mohla cviky dělat opravdu správně.

No anebo zkusím příště tohle -->

Cvičíte někdo s Cassey?

Den 19 - Úterý

Uff uff...

No teda cvičit v tomhle počasí a v téhle fázi periody je vážně bomba. Jsem vyčerpaná už jenom z toho, že prostě jsem. Od rána mi není dobře, ale i tak jsem se dokopala a pustila si Jillian - a konec cvičení jsem se už jenom válela po zemi a dělala sklapovačky, abych se prostě jen tak neflákala.

Se zapisováním jídla je to složitější. Nevím jak vypočítat hodnoty smaženého řízku :-) například, no. Takže si to sice píšu ale hodnoty si nedokážu spočítat, takže je mi to vlastně naprd.

Moje odpoledne :-)

Den 18 - Pondělí

Tak tohle mě dneska opravdu dostalo!

Brouzdám si takhle po netu, hledám nějakou inspiraci a na TOMTO blogu nebo co to vlastně je, jsem objevila workouty, které jsou dělané na seriály :-) Našla jsem tam ještě workout na Big Bang Theory nebo Buffy. Seriály miluju a koukám na ně docela často, takže si u nich teď můžu aspoň s úsměvem na rtech zacvičit - no vzhledem k tomu, že na simpsny, BBT nebo Přátele koukám třeba celé dopoledne, když je přítel v práci, tak si myslím, že to je ideální, no ne?

Dneska je naprosto úporné počasí. Horko, dusno, hnus. Od jedenácti sedím doma, protože se venku nedá být. Bohužel protože jsme včera zalehli celkem pozdě, jsem dnes vstávala až v devět, takže cvičit jsem začala až kolem desáté - už v tom horku. Přidala se ke mě i ségra, ale ta to po pěti minutách vzdala, že se jí nechce a že nemá náladu na cvičení... No vím, že ona to vůbec nepotřebuje, ale kdybych to takhle vzdala pokaždé, když se mi nechce, tak bych dneska byla tak u dne 5. To že jsem se nenechala a cvičila si v klidu dál bylo pro mě malým vítězstvím. Už se umím líp ovládat, protože vím, co chci a plus/mínus vím jak toho chci dosáhnout. Takže mám za sebou teda další den s Jillian a musím říct, že už si připadám jako bych cvičila zase jedničku - vím jak to jde po sobě a hlavně mi to mnohem víc utíká. Na trojku už se těším.

Co mě poslední dva týdny docela trápí je, že se mi zastavila váha. Jenže protože tento týden nemá cenu se měřit nebo vážit, tak nevím jestli to je jenom tím, že mi přibyly svaly a centimetry jdou dolů nebo se prostě něco porouchalo a proto váha stojí. Kvůli tomu jsem se rozhodla si psát, co jsem snědla a zjistit tak jestli jím dost všeho co potřebuju - tedy jestli mi nechybí bílkoviny a nepřebývají cukry.

A se ségrou už jsem i domluvená, že mi udělá masáž zad a třeba mi i napraví ten skříplý nerv mezi lopatkama, to by bylo celkem super, protože nemůžu pořádně dělat ani kliky a jacky. A to mi vadí, že :-)

Tak zítra den plný počítání bílkovin/sacharidů/tuků ale taky kalorií....uff uff!


A ještě vám přidám tohle video o posilování a změně postavy...

Den 17 - Neděle

Já vím, že je pondělí - tentokrát jo :-) ale musím dohnat resty ze včerejška, takže včerejší článek píšu až dneska. Tak!

Včerejší den byl strašně akční i co se sportu týká. S jídlem a pitným režimem už to bylo horší. Přece jen, všichni už jsou doma, tak nemám veškeré vaření doma pod kontrolou. Vodu jsem bohužel zanedbala sama :-( a dneska je to znát.

Ráno jsem si dala pěkně fázi 2 s Jillian, ale protože u nás spali ségra s přítelem a já si nechala noťas u nich a v pokoji spal zase můj přítel, tak jsem se sebrala a šla jsem cvičit do dílny, kde je ten nejstarší stolní počítač, který ještě někde můžete potkat. Tak 15 minut jsem čekala, než se vůbec zapne, pak se mi asi desetkrát před spuštěním videa z youtube restartoval prohlížeč a když se to konečně spustilo, tak tam nebyl zvuk. Byla to celkem sranda cvičit bez zvuku, protože jsem při spoustě cviků zapomněla na čas a v klídku si dělala plank-jacks a oni už byli dávno někde jindy. Navíc jsem to musela mít v tom nejmenším možném zobrazení, protože jinak se mi to strašně sekalo (například duble jump rope jsem skákala tak 2 minuty, protože jsem si toho vůbec nevšimla - až když se začali hýbat nápadně rychle mi došlo, že se tam asi něco událo). Vzhledem k tomu jaké teď panuje počasí jsem po cvičení byla úplně zničená a navíc jsem zjistila, že jsem si při tom hopsání pořezala o něco nohu - a chodit celý den s palcem nahoru, protože vás to nehorázně štípe, to je taky makačka - někdy si to zkuste :-)

Po obědě jsem vyrazili na kolo a na koupačku. Dvanáct kilásků tam a tak patnáct zpátky, protože jsem se ještě stavovali na zmrzku. Dneska mě bolí nohy a ani nevím jestli je to z toho kola nebo z těch dřepů. No ve čtvrtek mě čeká už fáze tři, kterou budu mít ale jenom dva dny a pak přestávka až do další středy, takže se mi to hezky protáhne - ale bereme sebou kola, tak to snad nebude taková zahálka.

Pak už snad bude přívětivější počasí a já konečně začnu s tím běháním. Už se těším.

A jaký byl váš víkend?

Den 16 - Sobota

Jsem lemra lemrovitá. Ne, že bych necvičila, to chraň bůh. Půl hodinku s Jill už mám dávno za sebou. Bolí mě ramena - důkaz místo slibů. Ale nechtělo se mi. Ta dvojka je pro mě strašně nudná. Nenávidím plank position! Je to naprostá příšernost, kterou určitě dělám blbě (protože se nikde nevidím), a tak mě z toho bolí záda a mezi lopatkama. No ale i tak je to úspěch. Už víc jak dva týdny v kuse cvičím každičký den a to se mi ještě nikdy před tím nepovedlo. A to se počítá, ne?

Ale teď už k tomu, co jsem slíbila včera. Můj nákup v koutku zdravé výživy v obchodě kam normálně nechodím, protože tam mají draho. Hmm ale zdravé věci mají levné, to nechápu. Takže co mi doma přibylo?

Miluju kaše na všechny způsoby a ze všech různých surovin, takže žitné i pšeničné vločky (a samozřejmě ovesné) jsou pro mě nutnost. Tak mi v košíku přistálo:

Žitné vločky
Jsou plné vitamínu B, draslíku, hořčíku, fosforu a síry. Jako všechny obilné vločky mají vysoký obsah vlákniny a podporují tak peristaltiku střev a snižují glykemický index potravin. Jsou vhodné při redukční dietě a stejně tak pro sportovce.

Používají se k přípravě kaší, placek, jako zavářka do polévek. Při pomletí jako náhražka mouky do slaného i sladkého pečiva.

Žitné vločky s rýžovým "mlékem"

Ingredience: 200 g žitných vloček,1 l rýžového „mléka" (připraveného ze sušeného rýžového nápoje), malá špetka soli, 2 lžíce ovocného cukru, Granko nebo skořice na posypání

Postup: Žitné vločky nasypeme do hrnce a zalijeme je rýžovým „mlékem", které jsme připravili ze sušeného prášku podle návodu na obalu. Přidáme špetičku soli, ovocný cukr a vše povaříme do změknutí vloček a vsáknutí tekutiny. Hotovou kaši rozdělíme do misek a jednotlivé porce posypeme Grankem nebo skořicí.

zdroj: http://www.bio-life.cz/bio-vyrobky/zitne-vlocky.html


Pšeničné vločky
Jsou vyráběny z ozimné pšenice, která obsahuje vysoký podíl bílkovin s cennými aminokyselinami. Velký obsah vitamínu B podporuje nervovou soustavu. Ovšem pozor ve větším množství mohou pšeničné vločky způsobovat nadýmání.


A posledním úlovkem je instantní jáhlová kaše, na kterou se už moc těším protože jsem ji chtěla strašně dlouho vyzkoušet.

No takže tak.

Den 15 - Pátek

Dnes jsem z celého dne úplně zmatená. Asi tak... teprve ve dvě odpoledne jsem zjistila, že je vlastně pátek a že tedy přítel zítra nejde do práce. Ten volný režim mě mate... a nebo je to jednoduše tím, že každý den, víkend nevyjímaje mi začíná kolem sedmé ráno snídaní, pak chvilku spočnout kouknout na Snídani s Novou nebo něco pošuchtat v kuchyni, no a pak hurá cvičit. A asi proto neregistruju to, že je víkend, protože víkend nevíkend vstávám v sedm.

No ale to je dost jedno, tak jsem nevěděla že je pátek, a proto mě celý den překvapovalo hodně věcí. Ale to už je taky za mnou. Upřímně sama cítím, že tenhle článek začíná být dost pomatený :-)

Hmm zkrátka a dobře... v noci jsem se moc nevyspala a ráno se vzbudila úplně zmatená a zpocená, protože se mi zdály samé psycha. A tak jsem si seděla u snídaně, koukala na Toma a Toma a jenom zívala a zívala. Moje ráno pak pokračovalo stejně jako už bylo popsáno výš, ale s tím rozdílem že jsem pustila Jillian a po šesti minutách jsem to regulérně utla. Nešlo to! Prostě jsem nebyla schopná dělat, co po mě chce. Stála jsem tam i když jsem věděla co bude následovat a vůbec nechápala nic.

V deset jsem vyrazila do města pozařizovat si spoustu různých věcí - podotýkám, že v rámci očistce jsem jela na kole, abych neměla výčitky (i když jsem věděla, že tak jak tak si to odcvičím pozděj, že mi to nedá). Po hodině pobíhání po městě - kdy jsem si vlastně kromě časopisu a fleesové vesty na podzim nic kloudného nekoupila - jsem fičela zase na kole domů. Oči navrch hlavy, že to se mnou někde praští - zase nějaké divné tlaky nebo co. Odpoledne jsme s přítelem jeli zase do města a pak pro to jeho kolo, které je mimochodem úžasné. V rámci vyzkoušení jsme museli ujet dalších pět kilometrů do kopce (i když vidina, že to pak pojedu zpátky stejnou cestou = nehnu ani brvou - což se taky stalo)... no myslela jsem, že po tom, co už mám naježdíno mu jenom ukážu záda, ovšem opak byl pravdou a přítel mi dal pěkně na prdel a ještě mě v nejhorším bodě toho krpálu dorazil tím že mi řekl, že jede jenom na "půl plynu". Zabít málo! :-)

A už se dostáváme do konce téhle prapodivné historky o tom, co jsem celý den páchala... Je půl desáté, pátek a já si nedávám víno, abych se naladila na bujarou páteční noc. Ne, ležím v posteli a koukám na pitomý český film, který mě nebaví a navíc ho nechápu a nepřipadá mi vtipný (možná proto, že ho nechápu). Zkrátím to, jsem utahaná jako kotě, takže už vás nebudu otravovat.

Dobrou noc a krásné sny :-*

To přesně vystihuje to, proč jsem ranní cvičení vzdala :-)

Ale nakonec vám ještě slíbím... zítra vám napíšu méně zmatený článek o tom, co měli v koutku se zdravou výživou a co jsem z toho vykouzlila v kuchyni já ;-)

Den 14 - Čtvrtek

Včerejší den se nesl ve znamení oslav návratu ségry z Anglie, což se v podstatě rovnalo popíjení pivka, koukání na fotky, rozbalování dárků a samozřejmě nezřízené konzumace všeho (čokolády, vařené kukuřice, pizzy - ale jenom 2 malé klínky a dalších dobrot). No teď si připadám asi jako ty plněné čokoládové rohlíčky. Bleee, tomu už jsem trochu odvykla. Jako, ne že by mi teď bylo nějak extra zle, ale už jsem zažila i lepší rána, že. Teď si jdu zacvičit, nasnídat se a pak hurá na zahradu hrát si na farmáře.

Co se Jillian týká, nejradši bych se vrátila k fázi jedna. Fakt bez prdele. Cokoliv v plank position mi nejde, tudíž mě to nebaví, a že těch cviků v téhle pozici je tam požehnaně. Hrozně mě z toho bolí záda a ramena. Momentálně čekám, až se mi stáhne dvojka, protože tu doma nemám a jdu na to. Sice se mi moc nechce, ale když jsem řekla, že to docvičím, tak to docvičím.

Až budu mít s 30 Day Shred pokoj, tak musím zmírnit svou aktivitu, protože mi přijde, že za poslední 2 týdny jsem neměla ani jeden den bez cviče - to mi vlastně nepřipadá, ono to tak prostě je! Takže Ripped in 30 si dám asi tak, že 3 dny v týdnu a zbytek bude kolo, chůze a ten očekávaný běh - no a jeden den volno - to máme září, v říjnu se uvidí jak to půjde.


Upgrade 20:30

Za  chvilku mi začíná Farma, takže v rychlosti. Je mi špatně. Nechci to zakřiknout, ale asi z jídla. Odpoledne jsem si dala kolo - a ač jsem makala jako ďábel, tak tepy nešly nad 130 (co to... co to?) - pak zbytek odpoledne prospala. Po probuzení se mi ještě přitížilo, takže na véču jsem si dala krupičku, protože jsem chtěla mít jistotu, že jestli budu zvracet, tak že mě to nebude škrábat. Ještě teď to není O.K. tak snad mě to nechá zítra cvičit.

Dobrou dámy :-)

Den 13 - středa

Cha! Začínám se ztrácet v těch číslech dnů.

První věc, o kterou bych se s vámi ráda podělila je ta, že věc Žravá versus Maddean nakonec nedopadla tak katastrofálně. Můj největší hřích byly v podstatě hnusné celozrnné sušenky (3 ks asi 750 kJ) a tak dva kopečky zmrzliny, takže žádná hrůza, ne? Co mě ale nejvíc překvapilo je to, že když jsem vtrhla do toho Lidlu, tak ne že bych klasicky letěla mezi regály se sladkým. Ty mě pro tentokrát vůbec nezajímaly. Tak nějak mi z nich bylo už předem blbě. Vpálila jsem místo toho mezi zeleninu a ovoce (cože???) a pak k jogurtům a kefírům (dvakrát cože???).

A dnešní cvičení? No co budu povídat, žádný zázrak. Chci zpátky fázi 1. To jsem zvládala. Tam jsem v polovině cviků nemusela přestat s pocitem že mi srdce vyleze krkem ven. Nepíchalo mě v zádech...a hlavně mě potom nic nebolelo. No... anebo už jsem to zapomněla? (Důkaz hledejte někde TADY) Každopádně, mám za sebou další den a cítím se stále lépe a lépe a lépe... a tak dál.

Dneska ale rozhodně nebudu mít zdravý oběd. Čekám na návrat velké sestry z Anglie (asi po měsíci), a milost paní si výslovně žádala na přivítací oběd moje "slavné" špagety. No nakonec to budou sice kolínka, ale snad to bude i tak dobré. Modlím se za to :-) No hlavně už mám hlad, že.

Pohanková kaše

Pohanku mám celkem ráda a při dnešním pekelném přemýšlení co na oběd mě zase zachránila moje spíž, která je plná takových dobrot. Takže mám dneska na oběd pohankovou kaši, na kterou jsem se rozhodla vám sem hodit recept.

Na jednu porci potřebujeme:

• 100 g pohankové lámanky
• 150 ml mléka (můžeme dát víc, případně můžeme dát 75 ml vody a 75 ml mléka)
• špetku soli
• a něco na dochucení (kakao, cukr, skořici, banány a podobně)

Pohanku, mléko a sůl smícháme a dáme vařit. Když nám to zavaří, tak to vypneme, abychom nezničili ty kvalitní látky, které v pohance jsou (např.: rutin a vitamíny). Hrnec strčíme do peřin a necháme dojít. Podáváme s máslem a banánem (moje dnešní kombinace).

Tak dobrou chuť!

Den 12 - úterý

Tak dnešní cvičení byl solidní záhul. Připadám si jako na začátku - ač s trošku lepší postavou. Prostě v půlce cviků padám únavou na držku, druhý den ráno si připadám jako by mě někdo skopal, ale po skončení bych si klidně střihla level 1 (ale ještě jsem to neudělala).

Dnes nebo zítra si přítel jde kupovat to slavné kolo, na které se tolik těší, tak doufám, že o víkendu někam vyrazíme na kole. Musela jsem se smát, když včera navrhl trasu která mě na Velikonoce málem zabila i když jsem ji šla jenom pěšky.

Za chvíli mě čeká kolo, takže dneska bude sportu učiněno za dost.

Tak pro dnešek by stačilo, ne? :-)

Upgrade 15:00

Tak jo, když se vám nechce, tak já to teda řeknu. Přijde totiž jednou den (nebo třeba jenom 20 minut) kdy budete mít takovou neskutečnou žravou jako já teď. Budete slídit kolem ledničky a přemýšlet, jestli by příteli opravdu vadilo, kdybyste si dali tu jeho vysočinu a nebo hříšně tučný jogurt. Vymetete mrazák a potom co sežerete poslední zbytky zmrzliny zjistíte, že na tohle prostě nejste zásobení, protože v lednici už zbyly jenom mražené věci. A ne, opravdu to neumím vyřešit nijak elegantně a zdravě zároveň. Tak se rozhodnete - tak jako já teď - že sednete na kolo a zajedete si do Lidlu pro kukuřici a něco dobrého... co na tom, že je ten obchod tak daleko - aspoň bude nějaký pohyb než upadnu do sladko-tučné deprese. Protože s největší pravděpodobností to co si za půl hodiny koupím všechno na posezení sežeru a pak propadnu v hysterický pláč. Budu si myslet, že do zítra přiberu aspoň 4 kila a už nikdy se nedokopu ke cvičení. A jak tahle katastrofa skončí? Normálně....

Ráno vstanu, dám si malou předsnídani abych necvičila úplně nalačno, obleču si tepláky, pustím Jillian a vrhnu se na to.... a budu makat, abych ty včerejší hříchy ze sebe smyla.

Tak a já jdu pro kolo!

A co děláte vy, když vás chytne mlsná taková, že pro dva čtverečky čokolády byste vraždili?

Upgrade 19:00

Tak na to, že jsem byla připravená na obrovské řádění v obchodě/kuchyni/lednici se nic moc strašného nekonalo. Koupila jsem si mraženou kukuřici a teď jsem dojedla čočku na kyselo - sic se špekáčkem :-) No fakt jsem čekala větší masakr a výčitky.

Až teď večer vás musím seznámit s mým poznatkem, že po levelu 2 mě neskutečně bolí ramena - hmm čím to asi bude, že? No ty činky mě jednou zabijou. Mno uvidíme co to se mnou udělá do rána.

A poslední věc, se kterou vás chci otravovat je to, že zítra si vyzkouším udělat sójové maso. Nebo vlastně zítra ne, protože to už má ségra slíbené špagety se sýrovou omáčkou. No tak ve čtvrtek třeba.


Tak pro dnešek už určitě všechno ;-)

Chodím, chodíš, chodíme

Je vědecky dokázáno, že člověk, který se chce udržet dlouho zdráv, by měl udělat denně minimálně 10 000 kroků (to se rovná asi 7 kilometrům denně). Takový jedinec se pak může považovat v rámci norem za aktivního člověka. Pokud denně uděláme méně než 5 000 kroků, máme sedavý způsob života - tedy velmi málo aktivní.

Chůze je běžnou součástí našeho života. Nevyhneme se jí. Nejčastěji se chůze používá jako startovní sport pro velmi obézní lidi, které je ze začátku potřeba hlavně rozhýbat. Pokud si k chůzi přidáme i hůlky, tak si krásně protáhneme celé tělo.

Já jsem si chůzi strašně oblíbila a měla jsem docela štěstí, protože měla pojišťovna VZP zrovna akci a já jsem hůlky za 700,- získala jenom za 200,-. Musím říct, že chození s hůlkami je super! Je to skvělý relax, u kterého si nejen odpočinete, ale také si zasportujete. Průměrná spotřeba při chůzi s hůlkami je kolem 400 kcal za hodinu. Samozřejmě záleží na terénu.

S hůlkami se dá vyrazit kamkoliv a kdykoliv. Je to jako s běháním. Stačí jenom chtít. Já jsem si k hůlkám pořídila ještě i opasek na vodu a malou svačinku, který se mi hodně osvědčil - komu by se taky chtělo pořád tahat s batohem a mít tak pořád zpocená záda?

Co se vám tedy při chození bude hodit?

Krokoměr (alias Pedometr)

Jedná se malou krabičku, kterou si připnete k opasku kalhot nebo klipsnou přímo na tepláky (případně pokud jste zrovna za dámu si jej můžete schovat do přední kapsy kalhot - nikdy ne zadní).

Krokoměr vám může měřit (v závislosti na typu přístroje) samozřejmě počet kroků za den, ušlou vzdálenost, počet kroků k cíli, sleduje váš denní limit kroků, užitečná je i funkce která počítá spálené kalorie nebo přímo tuky.

Krokoměrů je velká spousta od různých firem. Od těch nejobyčejnějších manuálních = ruční počitadlo, kdy si musíte každý krok započítat sami až po ty vymakané, které mají všechny možné výše zmíněné funkce.

Krokoměr využijete každý den. Zajímavé je mít sebou krokoměr na nějaké větší tůře. Je ovšem důležité si jej správně nastavit, aby hodnoty odpovídaly skutečně ušlé vzdálenosti.. Více o krokoměrech se dozvíte například TADY.

Pro ty, co už krokoměr doma mají přidávám normu, tak si zjistěte v jaké fázi se nacházíte. Zda jste lenoch nebo aktivista.

Sedavý způsob života - méně než 5 000 kroků denně
Málo aktivní - 5 000 až 7 499 kroků denně
Středně aktivní - 7 500 až 9 999 kroků denně
Aktivní způsob života - 10 000 - 12 499 kroků denně
Vysoce aktivní - více než 12 500 kroků denně


Hůlky na trek = Nordig Walking

Velmi dobrá pomůcka, která nám rozhýbá celé tělo - hlavně vaskulární systém. Při použití hůlek zapojíte opravdu velké množství svalů. Takže kromě nohou, které jsou myslím jasné, zapojíme hlavně paže a pozor dámy, funguje to skvěle i na prsní svaly.

Navíc pokud máte nějaké to kilo navíc - a nemyslím tím 2 kilča, mám na mysli třeba 20 - a máte problémy s koleny například, tak jim skvěle odlehčíte a tedy vám vydrží déle sloužit, že :-)

V případě, že se rozhodnete používat hůlky, nezapomeňte si je správně nastavit. To znamená, že úhel v lokti by měl být tupý (tzn. víc jak 90°) a to z toho důvodu, že pak se vám ruce správně ohýbají. Je nutné se do nich řádně zapřít a hůlku píchat ve správné vzdálenosti (a to zase znamená vždy na úroveň paty).

Určitě není od věci si připravit pár vtipných odpovědí na otázky typu: "Kde máš lyže?" nebo "A děláš s tím i sjezdy?". Tyhle debilní poznámky přijdou, to mi věřte. Ale taky se vás budou ti milejší obyvatelé vašeho města ptát, jestli se vám s tím dobře chodí a podobně a to potěší, když můžete poradit.

Pás na vodu

Není to nezbytně důležité, ale vodu budete určitě potřebovat a je lepší si lahvičky připnout kolem pasu, než se tahat s batohem a mít zpocené záda, že.

Dají se koupit různé varianty pásu, s 1 a více lahvemi, případně s kapsičkou na svačinku nebo mapu. Můžete mít pás značkový (třeba Nike mají v hezkých barvách), který bude stát až několik stovek, a nebo se můžete jako já pohrabat v sekáči a když budete mít stejné štěstí jako já, tak svůj pás seženete za 60,- No každopádně je to věc, která vám udělá vaše procházky příjemnější.

Sporttester

Tak to je bez pochyby věc, kterou oceníte při jakémkoliv cvičení. V dnešní době už je to celkem dostupné zboží - myslím teď i cenově - tak záleží jenom na vás kolik do téhle vychytávky budete chtít investovat. Pokud jezdíte na kole nebo chodíte běhat (nebo cokoliv při čem se pohybujete venku) bude se vám určitě líbit sporttester s GPS, která zaznamená vaši trasu.

Nejdůležitější ale je, že si díky těmto hodinkám můžete hlídat pásmo cvičení, a tedy se udržovat v těch správných zónách - a tím pádem i efektivněji spalovat tuky.


Každopádně, ať už jste fanda do takovýchto vychytávek nebo ne, nebrání vám to v tom začít chodit teď hned. Nemusíte mít nic z toho co jsem popsala výš. Stačí chtít  vyrazit a zažít něco nového. Protože právě při chůzi má člověk nejvíc času si všímat všeho kolem a za týden uvidíte, že znáte své okolí mnohem lépe než ostatní.

Pro další inspiraci nabízím informace z časopisu Pulz.

Den 11 - Pondělí

Tak dnes začala fáze dvě. Přemýšlím, celá ufuněná, jestli mi to stojí zato. Nemůžu popadnout dech, bolí mě mezi lopatkama, píchá mě v koleni a chytám křeč do lýtka... ALE! Byla to bomba! Je to náročné... ne je to náročnější než čekáte - a zase to samozřejmě vypadá strašně jednoduše, že :-)

No nevypadá to jednoduše? - Chyba! Je to makačka jako blázen.

Dneska jsem si vzala pro kontrolu sporttester, abych viděla jak moc mi to dalo zabrat. Takže tady jsou hodnoty:

Celkový čas: 28 minut
Průměrný tep: 136
Spáleno: 249 kcal

Včera jsem nešla spát zrovna brzo, takže dneska jsem vstávala až v osm. Celý den mám tak posunutý, cvičím později a taky jídlo mi moc nevychází. Musím sjet do knihovny a do obchodu pro brambory k dnešní rybce. Už se na ni moc těším.

Každopádně doufám, že zítra už mi cvičení půjde skoro samo. No  nesmím být tak naivní a musím víc máknout. Pořád jedu podle Anity nebo jak se ta slečna jmenuje a podle  Natali skoro nestíhám, takže to se musí změnit. Dneska jsem si fakt dávala ty nejjednodušší možné variace jednotlivých cviků. Dokonce i ty kolena při plank and push-up (nebo jak se to jmenuje) jsem musela pokrčit.

A ještě k mému krokoměru. Včera jsem s tím celkem bojovala. Nemohla jsem se s ním domluvit. Nerozuměla jsem vůbec návodu. No nakonec jsem to rozchodila, ale vůbec nevím jestli jsem si tam nastavila správnou délku kroku a i ty další věci. Takže co tím vším chci vlastně říct? No, že jsem strašně překvapená, že jenom během proběhnutí bytu jsem ušla 76 kroků, což mi přijde hodně. Tak uvidím, no. Zítra si zajedu pro hůlky a jestli bude venku dobře, tak odpoledne půjdu na procházku, ať si splním svůj limit.

Tak šup šup, 10 000 kroků není tak moc :-)

A odpoledne se těšte na článek o chůzi ;-)

WOW můj první pravidelný čtenář!!!

Tramtada dada dada dááááá! Ano, je to tady. Maddean má svého prvního pravidelného čtenáře! Díky Ivuska3 <3

Den 10 - Neděle

No tak dneska mi to nevyšlo. I když jsem se plížila z postele potichoučku jako kočka, za pět minut byl přítel v obýváku a zkoumal, co si to pouštím. Řekla jsem mu, že to je to cvičení o kterém mluvím už víc jak týden a že bych byla ráda, kdyby půl hodiny nelezl do ložnice (kde sice není místo k hnutí, ale je to lepší než se hádat o ovladač když je Olympiáda). Neklaplo to. Vydržel to tak pět minut a už měl hlavu mezi dveřma a že jestli se může dívat. Vyhodila jsem ho ani nemrknul. Možná mu stačil můj pádný argument, že nemusí vidět jak cvičím, ale že mu ukážu potom výsledek ;-) Jenže on se nedal a za chvíli už stál zase mezi dveřma s tím, že si nutně potřebuje najít přilbu na kolo, které si koupí příští pátek. To už jsem zuřila! Přilbu našel, narazil si ji na hlavu, zeptal se jestli mu sluší a zase šel. Ještě jednou se zkusil zeptat jestli by se nemohl koukat a pak už opravdu odešel a nechal mě v klidu cvičit.

Zítra už mě čeká druhá fáze, ale už dneska jsem slyšel úplně jasně, jak moje tělo volalo "no tak, holka, vždyť nám ta jednička tak pěkně jde, tak proč si to ještě stěžovat? Fakt musíme přejít na dvojku??" No tělíčko moje... po víkendu, kdy si všichni všimli, že se něco děje, si říkám, že tohle není konec... ještě musíme zlikvidovat ty dva bochánky na břiše a ty důlky na zadku. Musíme na tom spolu zamakat! To se pak bude krásně poslouchat.

Včera jsem si koupila krokoměr. V Lidlu. Za tři stovky. No uvidíme jak to bude fungovat. Mě tyhle udělátka hrozně pomáhají. Je to fajn, když si řeknu jo jo na začátku jsem zvládla jet kolem 160 tepů a umírala jsem u toho a teď to zvládnu dýl a při 130 tepech. Motivuje mě to. Chci vidět na displeji ta správná čísla. Navíc si myslím, že mě to bude motivovat při běhání. Běžet dál a rychleji. No uvidíme.

Až docvičím 30 Day Shred vrhnu se 3x týdně na běhání a asi začnu s Body revolution. Na to jsem docela zvědavá. Ty první týdny kdy se cvičí 2x denně musím ale stihnout než začnu chodit na praxi, protože bych to asi nestíhala. Plánovat začnu až dokončím, co jsem teď začala.

Největší problém, který teď řeším je, že nevím jak budu cvičit až pojedu taťkovi na narozeniny. Je to v kempu a poskakovat tam před ostatníma když nechci cvičit ani před přítelem nepřipadá v úvahu. Asi budu muset vymyslet jiný způsob. No v pátek to stihnu nejspíš ještě ráno doma, v sobotu to nehrozí a v neděli možná večer už doma. No uvidí se :-) Ale štve mě, že si cvičení budu muset prodloužit. chjo!


No tolik stěžování pro dnešek :-) Co vy, jak to děláte když si nemůžete zacvičit s Jillian? Uvítáte volný den nebo vám to chybí?

A co říkáte na tohle video?

Den 9 - Sobota

Překonala jsem sama sebe. V momentě, kdy mi v hlavě začaly nabíhat různé "nápady" jak dneska cvičení ošulit, jsem to típla, nahodila si svůj cvičební úbor a pustila Jillian do svého obýváku. Zase mi to vyšlo tak dobře, že přítel spal, takže jsem neměla diváky. Opravdu jsem na tohle svoje rozhodnutí změnit zažitý vzorec chování - tedy hledat výmluvu, když se mi do něčeho nechce - pyšná. A myslím, že právem. Tohle je ten moment, kdy se měním nejvíc.

Trocha běhací inspirace. Už se těším až budu mít docvičenou Jillian a začnu s běháním. A protože mě to tak hrozně láká, možná ani nebudu čekat až budu mít docvičeno. Uvidím jak mě to bude ničit.

V pondělí začínám s fází 2, tak jsem zvědavá jestli mi to bude dávat tak zabrat jako první fáze první tři dny. Nejvíc se těším, že na sobě Jillian a její asistentky budou mít konečně nějaké jiné oblečení. Dneska už jsem to zvládala v pohodě. Je to až neuvěřitelná jak rychle si tělo zvykne. Hlavně je celkem s podivem, že jsem to vydržela a opravdu cvičím každý den. Sama jsem tomu moc nevěřila... respektive nikdy bych tomu nevěřila, ale teď... Je to jinak! Ještě dva týdny a stane se z ranního cvičení návyk. Akorát pak budu muset vymyslet jak to udělat až budu mít praxi, kam budu chodit na osmou ranní. Asi budu muset vstávat v šest :-) Nebo budu běhat po práci.

Hlavně něco dělat!!

Den 8 - pátek

Dnes jen ve zkratce. Tak mám před sebou poslední 3 dny první fáze. Už se těším až se po cvičení nasnídám, protože si budu dělat palačinky s jahodama. V pondělí najíždím na fázi dvě. Jsem zvědavá jaká bude a jestli u ní budu mít taky ty kolapsové stavy. Odpoledne budu slavit narozeniny, takže musím začít pomalu chystat

Tak ádios :-*

Den 7 - čtvrtek

10:00

Ahoj ahoj,

tak dnes hotovo. Už mě nic dalšího z cvičení nečeká. Snad možná navečer jestli se nám bude chtít, tak možná brusle, ale jinak asi nic. Po dnešním cvičení jsem si všimla, že už je to lepší. Sice jsem unavená, což se asi nezmění a je to i dobře, ale už to není taková hrůza jako na začátku. Cítím, že se mi zlepšuje i kondička, protože kardio už mi skoro nedělá problémy. A od toho už je jenom kousek k běhání, se kterým chci začít v září. Tak uvidíme, jak mě to zničí.

A dnešní hodnoty?
čas: 28 minut
tep: 125
spáleno: 201 kcal

Tenhle týden jsem objevila skvělé Emco Mysli na zdraví. Jedná se o sypané müsli, kterých na trhu moc není. Většina z nich je zapékaná, tudíž s větší energetickou hodnotou. Zapékáním se ze zdravých vloček a oříšků a všeho toho dobrého co je tam v naturální formě dostávají ty dobré látky - vitamíny, minerály, zvyšuje se energetická hodnota... ale hlavně, zapékané müsli je ve většině případů hojně doslazované a věřte mi, že určitě ne třtinovým cukrem.

Když jsem si šla pro své čokoládové mysli od Emca (to zapékané) s tím, že si ho dám jen občas a v malém množství - už jenom proto, že je tak dobré - byla jsem hodně mile překvapená jeho sypanou variantou. Sáhla jsem po ní i když 750g stálo přes 70,- korun. Občas do sebe člověk prostě musí investovat. A nejlepší na tom všem je, že jsou v té směsi malé kousíčky čokolády, které parádně křupou.

Jinak normálně si kupuju müsli z Lidlu, taky jsou sypané a o hodně levnější než jakékoliv jiné müsli. Samotné mi ale úplně nechutná, takže vždycky přidávám banán nebo ořechy a doslazuju ho medem. A to je pak dobrota. V tohle sáčku najdete všechny dobroty, na které si jenom vzpomenete. Oříšky, různá semínka, rozinky, mandle a tak dále. Většinou je míchám do jogurtu Hollandia, který si nemůžu vynachválit.



Co vy, máte nějaké oblíbené směsi? A vyzkoušeli jste někdy Mixit? S čím si nejraději dáváte své müsli? Tak povídejte, inspritujte mě!

Den 6 - středa

8:30
Dnešní den mi začal nečekaně brzy. Přítel ráno odchází kolem čtvrt na šest do práce. Já měla za to, že už spím hrozně dlouho od doby co jsem zaregistrovala, že je pryč, a tak jsem se vyhrabala z postele. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem v kuchyni zjistila, že ještě není ani šest. Tak jsem si sedla a čekala a přemýšlela. Jdu totiž dneska k doktorovi. Jenže až před desátou. Budík byl nastaven na 7:30, takže jsem měla skoro celé čtyři hodiny před sebou... a co dělat? Copak jsem mohla začít vysávat, což by bylo nejvíc potřeba? V šest ráno? To by mě asi sousedi pochválili. Cvičit potichu se naštěstí jakž takž dá (ok, až na jumping jakcs a ostatní poskakování - vždycky dupu jako slon, v šest ráno nevyjímaje), takže volba byla jasná. V sedm bylo odcvičeno, jenže pořád málo hodin na vytí vysavače. Šla jsem si udělat snídani. Po včerejším fiasku - a obrovském hladu - se slanou snídaní, jsem se vrátila ke své tradiční sladké variantě. Vyhrála to ovesná kaše, kterou miluju. Byla to famózní mňamka!

Ze cvičení mám stále lepší a lepší pocit. Je to mazec, takhle se zlepšit za necelý týden. Dneska už se mi podařilo odcvičit skoro všechno až na ty poslední zabijácké sklapovačky. To fakt nedávám. Tak možná desátý den. Zítra mě čeká den u přítele a odpoledne jedeme ke mně chystat oslavu narozenin. V pátek ráno si dám brusle a pak Jillian. Chci vědět jestli když se rozehřeju při bruslení zvládnu pak líp kardio ze začátku, protože to mi ještě trochu dělá problémy - než se rozjedu.

11:00
To byl zas jeden z těch mých geniálních nápadů, které mě občas napadnou. Většinou když se nemůžu rozhodnout jestli být za sportovce a jet k doktorovi na kole, a nebo být za dámu a jet busem, ale za to hezky oblečená.... pak to tak vypadá. Vymóděná jsem sedla na kolo v páskových sandálkách. Nic horšího jsem snad v životě nezažila. Fakt jsem měla strach, že někomu spadnu pod kola... a to nebylo moc příjemné.

20:00
Dnešní kolo = neskutečný záhul. Protivítr jak prase. Makala jsem jako ďábel, tepy lítaly nahoru dolů, kalorie se pálily jedna radost. A taky se mi cestou zpátky podařilo znovu trhnout můj osobáček v časovce - 26 minut - a to se vyplatí. A teď mě proto nejspíš škube v achylovce. Chachacha... to chci vidět zítra to hopsání s Jillian.

Cestou tam:
čas: 50 minut
průměrný tep: 127
spáleno: 386 kcal

Zpátky:
celkový čas: 42 minut
tepy: 140
spáleno: 396 kcal

...a to je mazec, protože cesta zpátky je z kopečka, takže logicky by to mělo být míň, ne víc. Wow! Ale svaly na stehnech mě celou cestu pálily jako čert a i teď mě docela slušně bolí. Teď se začínají přidávat i kolena a achylovka, tak uvidíme co zítra. Asi si sjedu do knihovny půjčit něco motivačního na čtení, ať to líp šlape.

Tak si užijte krásný zbytek večera dámy :-)

Den 5 - úterý

11:00
Dneska začínám trochu později. Konečně bylo v noci trochu rozumně, takže se krásně spalo a vyspávalo až do osmi. Všechno se mi tak hezky posunulo. Do devíti jsem si zacvičit nestihla, protože to jsem měla ještě pusu nacpanou rohlíkem se šunkou. No začala jsem až v deset, takže sotva jsem se stačila nasnídat už jdu chystat oběd. Dneska mám chuť na zeleninovou polévku a tresku s bramborem (ne jedním, ale zní to líp, no ne?).

Dneska jsem se trochu při cvičení flákala. Ne, že bych necvičila, ale tak hrozně se mi klepaly ruce, že jsem prostě položila činky a cvičila jenom s vahou vlastní paží (a ne, že by to nebyl zápřah i tak). Pokrokem je, že už mě po ránu nic nebolí. Nejvíc mě vždycky baví když mi po ránu křoupe v kloubech. To nemá chybu! Pak to vždycky přestane, při druhém kardiu už mi nikde nic neloupe a je to v pohodě. Dneska už mi šly i ty sklapovačky s nohama na hoře.

A i díky zlehčování výpadů jsem naměřila jenom:

čas: 28 min
průměrný tep: 126
spáleno: 213 kcal/ 892 kJ

Jo a dneska jsem si dělala snídani podle Diety - vážila jsem to a byla jsem hodně překvapená, že mi toho vlastně stačí tak málo a to jsem dávala ty vyšší hodnoty. Největším překvapením bylo, kolik margarínu jsem si mohla dát. To byla fakt šupa!

Takže teď jdu vařit, už je na čase.

Den 4 - pondělí

7:00
Díky příteli jsem dneska vzbuzená dřív (5:45) než jsem chtěla, takže odcvičeno budu mít ještě před devátou, což je super, protože mě pak ještě čeká kolo - moje trasa, dnes tam i zpět. A chci dneska před cvičením zařadit 3x3 švihadlo na zahřátí (ne, že bych se s Jillian nezahřála dost) a pak - když nezkolabuju - i 3x3 na konec.

Za včerejšek se musím pochválit za jídlo. Připadala jsem si jako hrdina, když jsem viděla jak můj kdysi milovaný indiánek mizí příteli v puse. Sice jsem měla co dělat abych ho nezačala přemlouvat aby mi dal aspoň kousnout (nebo čichnout), ale zvládla jsem to a nenechala se zlákat.

Teď mě teda čeká cvičení, na které se už těším a pak budu čekat, jak se to líbilo kamarádce, které jsem to taky doporučila.

9:00
Nevím na co jsem myslela, když jsem si tak před rokem zkracovala švihadlo. Málem jsem se o něj zabila, takže mě dneska nebo někdy čeká koupě nového švihadla, které mi bude akorát, protože bičování po ránu není můj koníček.

Jinak cvičení dneska bylo asi nejhorší za ty 4 dny - jo, já vím, že to zní blbě, že je to málo, ale i ve 4 dnech už se dá srovnávat ;-) Při prvním kardiu jsem myslela, že vypustím duši... při druhém se mi chtělo zvracet... a pak jsem si zvykla. Byl to fakt mazec! Chytaly mě závratě, Jumping Jacky jsem dělala opačně, ale naopak v klikách jsem se zase trochu zlepšila. Asi bych si to měla začít počítat, ať to můžu porovnávat.

Sporttester ukazoval:
odcvičený čas: 30 min
průměrný tep: 146
spálené kalorie: 305 kcal/1277 kJ

A já šikulka jsem si zase a opět zvládla vymazat celkové spálené kalorie ve sporttestru (od posledního vymazání - opět omylem - to bylo kole 12 000 kcal)

Jo a dnešní ranní měření dopadlo nad moje očekávání. Úbytky v rozmezí 0 - 3 cm mě potěšili a snad poprvé mě potěšily i přírůstky - lýtka + 1 cm - to kolo je konečně někde znát.

20:00
Tak kolo za mnou, ač zbytečně, protože knihovna dnes nebyla v provozu. No jo holt jsou prázdniny. Ani paní knihovnici se nechce pracovat.

Dneska si ze mě sporttester dělal jenom srandu, takže nejen, že jsem si ráno vymazala celkově naměřené hodnoty, ale taky se mi při zpáteční jízdě sám pauznul - asi o rukavici a pak mi tréning i stopnul. Takže bohužel hodnoty nejsou naměřené komplet, ale i tak je to dobré. Tak 15 minut mi to nejelo, takže přičítám + 50 kcal.

Co jsem se tedy dozvěděla:
celkový čas: 1h 35 min (+ 15 min)
průměrný tep: 135
spáleno: 900 kcal/ 3768 kJ

V tom dnešní vedru to byla šílená makačka a místy jsem měla pocit, že to se mnou švihne, ale schlazení v řece hned po příjezdu mi pomohlo se vzpamatovat.

Den 3 - Neděle

10:00
Dnešní budíček byl trochu pozdější než v posledních dnech (až v 8), takže se mi posunulo i celé cvičení. Teď tu sedím u počítače, celá natěšená na dnešní makačku - v kompresních kalhotách a se sporttestrem na ruce - jenže jsem zjistila, že v tomhle počítači nemám Jillian staženou. Respektive, že jsem jí tu měla, ale při stahování na flashku jsem ji smazala. Takže teď čekám až se mi stáhne, abych mohla začít.

Je mi jasné, že nikdo není taková mrkva, aby nezvládl do vyhledávače na ulozto.cz napsat Jillian (a to vlastně stačí, protože ono už to ví, co chcete), ale proč se zatěžovat, když stačí kliknout na odkaz --> ZDE <-- a jenom opsat kód. Jak prosté, že?

11:00
Exercise DONE! Možná je to blbost - ale klidně mě v tom nechte - ale už dneska jsem cítila malý pokrok. Je to sice maličký krůček pro lidstvo, ale obrovský krok pro maddean :-) Opravdu! Sice kliky pořád těžce nedávám, ale i tak jich bylo víc, ale hlavně už neumírám při kardio okruzích a cviky na břicho i ruce dávám skoro celé (většinou s tím seknu těsně před tím, než Jill zahlásí "and last two...one...OK" a to se pak nejvíc stydím, protože tu chvilku jsem se hecnout mohla). Co mi ale dělá největší problém je ten cvik kdy nohy se ve vzduchu střídají a vy k nim přitahujete hlavu - respektive posilujete břicho, že :-) To prostě nezvládám. Udělám to jednou, dvakrát a pak odpadnu a dělám místo toho klasické sklapovačky - a stydím se.

Takže hodnoty pro dnešek:

odcvičeno: 27 minut
průměrný tep: 138
spáleno: 260 kcal/1088 kJ (Převedeno ZDE)

Spokojenost veliká, míra motivace do dalšího cvičení obrovská.

A na to jak nadávám na Olympiádu, že se mi přítel vůbec nevěnuje a jenom kouká na telku, tak dnes se mi to náramně hodilo, protože jsem si v klidu mohla zacvičit, aniž by o tom můj drahý vůbec věděl.

Díky ti Héraklesi (a později i Pierre) za dnešní poklidné cvičení bez civění !!!

... a jsem ochotná pro to i něco udělat!

17:30
Vraždila bych!
Po včerejší šílené hádce o kuřeti přišel přítel s prosíkem a donesl mi na usmířenou balíček s tím, že doufá, že budu mít radost a přestanu se zlobit. Když jsem to rozbalila a objevila v umaštěném papíře větrník a obrovského indiánka myslela jsem, že mu rovnou plácnu na hlavu. Na moji námitku, že se teď snažím nejíst sladké mi řekl, že to je přece jenom malý větrníček. Zabít málo. Tak jestli někdo máte rádi zákusky, tak se stavte na kafe a můžete mi od nich pomoct, protože já nebudu porušovat svoje zásady jenom proto, že on má výčitky.

Den 2 - sobota

7:00
Tak to je překvapení... Vzbudit se v sobotu ráno s čistou hlavou a ještě ke všemu už v 6:15. No a není nad to, když má člověk čas, si udělat pořádnou víkendovou a samozřejmě teplou snídani. Ovesnou kaši s jablky, ořechy, skořicí a medem. Ač je to spíš snídaně na podzim - už jenom díky těm surovinám - tak ve mě zmizela raz dva. Jenom s tím medem jsem to asi trochu přehnala, protože ještě teď mi ten mátový čaj přijde oslazený, což není. Teď už to chce jenom trochu spočnout, vkrást se do ložnice pro batoh a sporttester a můžu začít s cvičením.

Dneska při to asi vypustím duši - rozuměj, upadnou mi po včerejším klikování ruce. Po včerejšku mě bolí hlavně ty ruce a nohy, břicho se zatím moc nehlásí. Ale nebudu dělat hrdinu, o tom co mě bolí nebo ne si povíme až tak ve 4 odpoledne.

8:40
Tak pro dnešek odcvičeno. Na to, že jsem se ráno nemohla ani hnout jak mě všechno bolelo, tak teď už je to v pohodě. Stejně jsem ale některé cviky musela trochu flákat, protože je prostě nedávám :-( Ale to se podá, to se nebojí. Všechno jde když se chce a já věřím tomu, že za 8 dní už zvládnu i ty kliky i ty poslední cviky na břicho na výbornou a hlavně všechny.

Tak při tomhle jsem se klepala asi nejvíc :-)

Sporttester
čas: 27 min
průměrný tep: 140
spáleno: 263 kcal

Dneska mě nejspíš zase čeká kolo, jako ostatně tenhle týden každý den. Přidala jsem postupně na rychlosti a už si tolik nepomáhám přehazováním v těžších úsecích, takže jisté zlepšení se už dostavilo. Včera jsem svou trasu zajela za 28:30 (místo původních 55 min).

Teď valím do sprchy, než se vzbudí přítel. Ano, chápete správně, že jsem se vyhnula trapčení před ním a taky vám určitě došlo, že si se mnou pro dnešek nezacvičil ;-)

13:00
Nakonec to vypadá, že hezky nebude, takže se kolo odkládá - a možná je to i dobře, ať si nožky taky trochu odpočinou - i s plaváním. Naopak se chystáme grilovat, tak snad to počasí vydrží ještě chvilku aspoň tak jak je. Už se na to docela těším.

Den 1 - Pátek

8:00
Tento den bude nejspíš rozhodující... I když je první. První z 30, které strávím cvičením s Jillian.

K cvičení s Jillian mě přivedla slečna Nikki, která ho doporučuje a sama si ho nemůže vychválit. Moc jsem tomu nevěřila, protože sama mám v počítači stažených několik takových videí s různými druhy cvičení a u žádného jsem moc dlouho nezůstala, tak uvidíme jak mě dokáže motivovat Jillian, potažmo slečna Nikki.

Takže na tohle se příštích 10 dní chystám:

Podložka už mě čeká natažená v obýváku. Doma nikdo není. A Jill je už na flashce, takže můžeme začít!!! Jo ještě bych zapomněla sporttester, který je pro mě důležitý pro porovnávání jednotlivých cvičení.

9:00
Tak a je to!

No, když jsem to video včera viděla, nepřišlo mi to moc obtížné. Chyba! Přesto, že jsem si protrpěla školní hodiny kondičního posilování, tak mě tohle fakt dostalo. Říkám si: Pár sklapovaček, pár kliků a nějaké ty výpady...ts ts ts, to je přece v klidu. Velký omyl! Potila jsem se jako prase (a to bez nadsázky). Za půl hodiny ale bylo odcvičeno, a přestože jsem měla sto chutí to v průběhu málem vypnout, neudělala jsem to. Chci to dotáhnout do konce. Aspoň něco!

Po vzoru ostatních holek přidávám hodnoty sporttestru:

Čas: 27 min
Průměrný tep: 131
Spáleno: 234 kcal

A až teď jsem si všimla, že jsem se blbec nepodívala na hodnoty v jednotlivých zónách. Sakriš!

No nic je čas na svačinku ;-)

15:00
No tak jsem se dosmála. To bylo ráno keců, že bych si to dala ještě jednou. Chachacha! No, ale zase taková sranda to není. K ranní Jill mám za sebou ještě odpolední kolo - co by rychlý a levný dopravní prostředek od nás na Vsetín - a jenom skuhrám. Chvíli jsem se rozseděla a už nezvednu ruce :-)

Kolo
Čas: 47 min
Průměrný tep: 135
Spáleno: 407 kcal (a bývalo to víc, hmm)

Lepší než bych čekala

Cestou domů jsem se stavila v DM a vyzkoušela tolik vychvalovanou proteinovou tyčinku z DM. No musím uznat, že za těch 15,- to stálo. Je fakt výborná a aspoň vím, co si příště dám až mě bude honit mlsná. Chuťově bych ji přirovnala třeba k Mars. Rozhodně je ale míň sladká.

Určitě si najde místo u mě v batohu, protože ráda a často zapomínám na svačinky, a pak se přistihnu jak lítám po nákupech a kručí mi v břiše až jsem z toho nevrlá.


Dnes tedy po dlouhé předlouhé době přiznávám, že mě bolí svaly snad všude a snad poprvé v životě jsem za to nesmírně ráda, protože vím, že jsem pro sebe něco udělala... a to něco bude mít už brzy výsledky ;-)

Nejdůležitějším hnacím motorem pro mě však stálé zůstává to, že chci sobě něco dokázat. Ne někomu jinému. Sobě chci ukázat, že to dokážu. Konečně mi došlo, že dělat pro někoho jiného je blbost. Že to nefunguje, protože v momentě kdy si například přítel po měsíci vašeho snažení nevšimne, že se něco děje, to s vámi zatočí a seknete s tím, ale když to děláte pro sebe tak je to úplně o něčem jiném.

Ráno jsem taky přemýšlela, jak to udělám přes víkend. Jestli cvičit a trapčit před přítelem, a nebo se na to vyprdnout a začít až v pondělí, kdy on bude v práci. Rozhodla jsem se nevzdat to hned druhý den. Třeba se i nechá vyprovokovat a zacvičíme si spolu.

Uvidíme, uvidíme, uvidíme... každopádně zítra pokračuju a už se na to těším.

Hezký zbytek dne přeje

vaše Maddean

Kompresní kalhoty

Poprvé jsem o něčem takové slyšela v pořadu Jste to, co jíte, který pravidelně sleduji a mám ho i postahovaný z ulozto.cz.

V pár posledních dílech tyto kalhoty doporučovali hlavně ženám s mým typem postavy - takže hruškou. Dámy si je velice chválily a úbytky v problémových partiích byly i pěkně vidět. Nějakou dobu jsem přemýšlela, že si je dám jako odměnu za shozená kila nebo centimetry. Nakonec nebylo potřeba. Měla jsem totiž narozeniny a kalhoty byly jedním z dárků od našich.

Teď je to asi 2 týdny, co je mám a nemůžu si je vynachválit. Ještě jsem se sice neměřila - to mě teprve čeká - ale i kdyby zatím nebyly výsledky v centimetrech, tak jsou ty kalhoty naprosto geniální. Člověk si v nich připadá jako by na sobě skoro nic neměl a pocit je to opravdu příjemný. Ani v těch největších vedrech, které byly v posledních dnech mi v nich nebylo horko a to mám tříčtvrteční, ne kraťasy.

A takhle ty moje vypadají:

Původně jsem měla dostat jedny dražší, ale obchod to popletl a poslal tyhle. Ale i tak jsem maximálně spokojená a mamka už taky uvažuje, že si je pořídí.

No a k čemu vlastně tyhle kalhoty slouží?

V tomto typu oblečení by se vám při sportu měly více okysličovat svaly. Víc se odplavuje laktát ze svalů, což znamená, že se vyhnete křečím a svaly vás po cvičení budou i méně bolet. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že mě po cvičení nic nebolí a to ani teď, když jsem si začala dávat víc do těla.

Takže pokud nad kompresním prádlem uvažujete, doporučuji si projít pořádně všechny dostupné informace a vybírat s rozvahou. Pro začátek si raději vyberte menší kompresi (7/10), aby si svaly zvykly, pak můžete přidat (10/10). Také volte podle toho na jaký sport kalhoty potřebujete a kdy je budete používat. Jestli chcete takové, které umí odvětrávat teplo, a nebo takové, které naopak hřejí. 

No informací je hodně, typů kalhot taky, takže vybírejte pečlivě!

Vaše Maddean