Jsem neskutečně zimomřivá. Je to moje celoživotní prokletí. I v létě spávám v teplých ponožkách, za což se mi vždycky všichni smáli. Coby celoživotně zmrzlá dívka mám doma celou sadu nahřívacích polštářků do mikrovlnky. Takových těch naplněných pohankou, zrním a podobně.
Příběh se začíná někdy v úterý, kdy jsem příteli dělala smažák s papričkama jalapeňos (z polotovaru, protože on to má rád). K papričkám byla přibalená i omáčka z červeného pepře. Protože byla právě vytažená z mrazáku tak neomáčkovala. Nezbylo mi nic jiného než ji rozehřát v mikrovlnce. Plastový kelímek ve kterém byla ale nevydržel ten nápor tepla, pokroutil se a omáčka vytekla....a já na ni zapomněla a nechala mikrovlnku zaprasenou až do dneška, kdy se to všechno stalo.
Vzhledem k tomu, že má přítel dneska v telce fotbal a tudíž mi nemůže v ložnici zahřívat nohy, musela jsem sáhnout po nahřívací "technice". Jako vždyky otevřu mikrovlnku, prsknu do ní pytlík, nastavím na tři minuty a jdu se věnovat (= otravovat při fotbalu) příteli. Za chvilku to cinklo. Vezmu pytlík, hodím si ho na dlaň a najednou šílená bolest. Pytlík letěl na zem a já jsem nechápala, co se to sakra děje. Podívám se pořádně a na pytlíku se škvařila ta pitomá pepřová omáčka jejíž zbytky se zase mně snažily zapékat do dlaně. Okamžitě následovala studená, studenější a ledová voda. Teď mi v tom cuká a bolest se spíš stupňuje, tak to chladím mraženou kukuřicí, která vždycky aspoň na chvilku pomůže. Ještě že ji mám vždycky po ruce.
A co vám pomáhá na studené nohy?
PS: Ano, mikrovlnka je stále stejně zaprasená. Ano, jsem nepoučitelná :-) Ale zítra to uklidím, slibuju a přísahám na svou spařenou dlaň!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za koment :-*