úterý 13. listopadu 2012

...nic se neděje, a proto nestíhám...

Ahoj ahoj,
tak čím bych začala?


Vlastně se nic moc neděje. Jenom musím napsat bakalářku a naučit se na státnice v rekordním čase...a skutečnost? Vůbec se mi do toho nechce, takže skoro nic vlastně nedělám, a proto jsem furt ve stresu, že nestíhám, ale když to někomu řeknu, tak stejně řekne, že mě ani neviděl nic dělat. Je to začarovaný kruh.

S přítelem teď plánujeme, že si na Vánoce navzájem koupíme rotoped. Ne jako že si koupíme dva, ale jeden na půl :-) Přes zimu se nám nic moc nechce a ty lyže jednou za dva týdny to nespasí, takže tak.

Jinak jsem teď čím dál víc zabraná do čtení literatury o jídle. Prostě o všem co se dá sežrat (a že toho je). Takže mám doma několik BioKuchařek, knížky o zdravé výživě, Jídlo jak lék aneb co jíst, když vám něco chybí...

...ale taky je důležité být v pohodě, protože když se budete jenom stresovat jídlem (a spíš tím, co nesmíte jíst, co považujete za fuj!) nepůjdou kila tak dobře dolů. Jak říká paní Kateřina Cajthamlová, když churaví duše, tak se to podepíše hlavně na těle. Svou knihovnu jsem teda rozšířila o literaturu o osobnostním rozvoji a tom jak se správně motivovat, jenže...

...mohla bych si udělat nádherný plán toho jak se budu krásně stravovat a jak budu cvičit a budu v pohodě, jenže to mi pak nebude zbývat ten čas na bakalářku (kterou s vlastně stejně moc nezabývám) a státnice (ty jsou až v únoru skoro)...no tak to pak vypadá tak, že udělám kousek bakalářky, přečtu si, co bych ideálně měla cvičit a jak jíst a pak myslím na to, že nestíhám, takže stejně přiletím domů, slupnu něco aby se neřeklo a pak jsem z toho v depresi, že nejím zdravě...

Až budu mít napsanou bakalářku a odstátnicováno, tak:


  1. Zajdu k obvoďačce na preventivní prohlídku
  2. Řeknu jí, aby mě poslala k někomu, kdo mi pomůže zhubnout
  3. Budu si hledat práci
  4. Navštívím od každé sportovní lekce co je u nás ve městě jednu a pak si vyberu tu, která mě bude nejvíc bavit a začnu tam chodit
  5. Našetřím si 2 000,- na to, abych mohla chodit na Vacu Power 4 000 nebo na Slim Belly
  6. Schrastím někde 3 500,- na výživovou poradkyni (kdyby to u obvoďáka neklaplo)
  7. Pojedu na víkendovou jógu
  8. Přihlásím se na kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou, který mě tak láká
  9. Rozhodnu se jestli a případně kam půjdu dál na výšku
  10. Začnu běhat - nebo aspoň hodně rychle chodit - můj běhací cíl se odsouvá na příští jaro

a tak dále a tak dále...většina těch věcí závisí na tom jak rychle si najdu práci, abych na ty věci měla peníze. Upřímně to, co nezávisí na penězích není většinou tak skvělé :-)


No a článek je zase na světě! Jak já to dělám? 


Mějte se hezky a myslete na mě jak se neučím a nepíšu bakalářku :-)

7 komentářů:

  1. Pěkně napsáno :) Tělo a duše musí spolupracovat. Já jsem se jednou přestala stresovat ohledně váhy, prostě jsem si jela svůj rozvrh a čísla se začala hýbat směrem dolů. Knížky o jídle jsou skvělé, moc mě baví - vždycky ztrácím pojem o čase:) Nad výživovou poradkyní jsem taky chvilku přemýšlela, ale člověk musí mít peníze nazbyt :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pochvalu, ta vždycky potěší :-)

      Já jsem vždycky byla zastánkyní toho, že všechno zvládnu sama a co sama nezvládnu, to nemá cenu. Jenže práce sama na sobě pro mě má obrovský význam, a tak když se mi moje "zmenšování" po půl roce zaseklo a dva měsíce už stojí snad na gramy přesně furt na svém, rozhodla jsem se to začít řešit přes nějakého odborníka.

      Tentokrát se nechci jen tak vzdát toho co jsem začala (a to je u mě dost neobvyklé)

      Vymazat
  2. Tak tyhle školní stavy si ještě pamatuju dobře. Ale kdybys to překonala (což mně se nikdy nepodařilo)...víš, jaký parádní vánoce bys měla, kdyby jsi věděla, že máš víc než půlku práce za sebou ? Dej se do toho!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Jani pohodové vánoce budu mít určitě, protože bakalářka má být odevzdaná do 14. 12. ale ty státnice mi asi dají celkem zabrat...i když jak to tak pročítám tak začínám mít pocit, že toho vlastně docela dost vím.

      Vymazat
  3. jé, tvůj stav naprosto znám. letos bych měla státnicovat ale vůbec netuším, jestli se k tomu dohrabu. a to ani nemluvím o tom, že s bakalářkou jsem v podstatě ani nezačala. no, co. život je dál a vše má svůj čas. takže uvidím, jak mi čas dovolí, abych se do toho pustila...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. B. a taky děláš všechno možné, jenom aby ses do toho nemusela pustit? Já jsem ten typ, co se začne učit až když má všude naklizeno jak na Vánoce (aspoň to mi teď odpadá), všechny ponožky srovnané a tisíc let rozdělanou háčkovanou čepici doháčkovanou :-) Prostě dokud mi jak se říká "nehoří koudel za prdelí" nic mě nedonutí na to sednout. Dneska jdu zjistit jak dlouho trvá než mi to svážou, abych nakonec nevyhořela na tom :D

      Vymazat
    2. ano, přesně tak. buď se dívám na seriály, nebo uklízím. důvod proč se neučit se vždycky najde. co se týče seminárek, snažím se je mít je co nejdříve z krku. ale ve chvíli, kdy mi to třikrát vrátí začínám být demotivovaná a je mi jedno, co se bude dít... =D a vzhledem k tomu, že ještě nemám ani nic napsané, nezjišťuju, jak dlouh to bude trvat =D
      takže milá Maddean přeji hodně štěstí a pevné nervy =)

      Vymazat

Díky za koment :-*