Den 10 - Neděle

No tak dneska mi to nevyšlo. I když jsem se plížila z postele potichoučku jako kočka, za pět minut byl přítel v obýváku a zkoumal, co si to pouštím. Řekla jsem mu, že to je to cvičení o kterém mluvím už víc jak týden a že bych byla ráda, kdyby půl hodiny nelezl do ložnice (kde sice není místo k hnutí, ale je to lepší než se hádat o ovladač když je Olympiáda). Neklaplo to. Vydržel to tak pět minut a už měl hlavu mezi dveřma a že jestli se může dívat. Vyhodila jsem ho ani nemrknul. Možná mu stačil můj pádný argument, že nemusí vidět jak cvičím, ale že mu ukážu potom výsledek ;-) Jenže on se nedal a za chvíli už stál zase mezi dveřma s tím, že si nutně potřebuje najít přilbu na kolo, které si koupí příští pátek. To už jsem zuřila! Přilbu našel, narazil si ji na hlavu, zeptal se jestli mu sluší a zase šel. Ještě jednou se zkusil zeptat jestli by se nemohl koukat a pak už opravdu odešel a nechal mě v klidu cvičit.

Zítra už mě čeká druhá fáze, ale už dneska jsem slyšel úplně jasně, jak moje tělo volalo "no tak, holka, vždyť nám ta jednička tak pěkně jde, tak proč si to ještě stěžovat? Fakt musíme přejít na dvojku??" No tělíčko moje... po víkendu, kdy si všichni všimli, že se něco děje, si říkám, že tohle není konec... ještě musíme zlikvidovat ty dva bochánky na břiše a ty důlky na zadku. Musíme na tom spolu zamakat! To se pak bude krásně poslouchat.

Včera jsem si koupila krokoměr. V Lidlu. Za tři stovky. No uvidíme jak to bude fungovat. Mě tyhle udělátka hrozně pomáhají. Je to fajn, když si řeknu jo jo na začátku jsem zvládla jet kolem 160 tepů a umírala jsem u toho a teď to zvládnu dýl a při 130 tepech. Motivuje mě to. Chci vidět na displeji ta správná čísla. Navíc si myslím, že mě to bude motivovat při běhání. Běžet dál a rychleji. No uvidíme.

Až docvičím 30 Day Shred vrhnu se 3x týdně na běhání a asi začnu s Body revolution. Na to jsem docela zvědavá. Ty první týdny kdy se cvičí 2x denně musím ale stihnout než začnu chodit na praxi, protože bych to asi nestíhala. Plánovat začnu až dokončím, co jsem teď začala.

Největší problém, který teď řeším je, že nevím jak budu cvičit až pojedu taťkovi na narozeniny. Je to v kempu a poskakovat tam před ostatníma když nechci cvičit ani před přítelem nepřipadá v úvahu. Asi budu muset vymyslet jiný způsob. No v pátek to stihnu nejspíš ještě ráno doma, v sobotu to nehrozí a v neděli možná večer už doma. No uvidí se :-) Ale štve mě, že si cvičení budu muset prodloužit. chjo!


No tolik stěžování pro dnešek :-) Co vy, jak to děláte když si nemůžete zacvičit s Jillian? Uvítáte volný den nebo vám to chybí?

A co říkáte na tohle video?