Den 11 - Pondělí

Tak dnes začala fáze dvě. Přemýšlím, celá ufuněná, jestli mi to stojí zato. Nemůžu popadnout dech, bolí mě mezi lopatkama, píchá mě v koleni a chytám křeč do lýtka... ALE! Byla to bomba! Je to náročné... ne je to náročnější než čekáte - a zase to samozřejmě vypadá strašně jednoduše, že :-)

No nevypadá to jednoduše? - Chyba! Je to makačka jako blázen.

Dneska jsem si vzala pro kontrolu sporttester, abych viděla jak moc mi to dalo zabrat. Takže tady jsou hodnoty:

Celkový čas: 28 minut
Průměrný tep: 136
Spáleno: 249 kcal

Včera jsem nešla spát zrovna brzo, takže dneska jsem vstávala až v osm. Celý den mám tak posunutý, cvičím později a taky jídlo mi moc nevychází. Musím sjet do knihovny a do obchodu pro brambory k dnešní rybce. Už se na ni moc těším.

Každopádně doufám, že zítra už mi cvičení půjde skoro samo. No  nesmím být tak naivní a musím víc máknout. Pořád jedu podle Anity nebo jak se ta slečna jmenuje a podle  Natali skoro nestíhám, takže to se musí změnit. Dneska jsem si fakt dávala ty nejjednodušší možné variace jednotlivých cviků. Dokonce i ty kolena při plank and push-up (nebo jak se to jmenuje) jsem musela pokrčit.

A ještě k mému krokoměru. Včera jsem s tím celkem bojovala. Nemohla jsem se s ním domluvit. Nerozuměla jsem vůbec návodu. No nakonec jsem to rozchodila, ale vůbec nevím jestli jsem si tam nastavila správnou délku kroku a i ty další věci. Takže co tím vším chci vlastně říct? No, že jsem strašně překvapená, že jenom během proběhnutí bytu jsem ušla 76 kroků, což mi přijde hodně. Tak uvidím, no. Zítra si zajedu pro hůlky a jestli bude venku dobře, tak odpoledne půjdu na procházku, ať si splním svůj limit.

Tak šup šup, 10 000 kroků není tak moc :-)

A odpoledne se těšte na článek o chůzi ;-)